Jako patnáctiletá se zapsala do komparsního rejstříku. Její začátky u filmu byly spíše drobnější anonymní role, přes které dospěla k vedlejším úlohám studentek a prodavaček (RUKAVIČKA, MODRÝ ZÁVOJ, atd...). Avšak soukromé školení u Loly Skrbkové a studium na Státní konzervatoři v Praze, kterou dokončila v roce 1946 dodalo jejím postavám na velikosti.
Větší roli si potom zahrála v komedii Oldřicha Nového a Antonína Zelenky ČTRNÁCTÝ U STOLU (1943) a to po boku Karla Högera. Následovala menší role v komedii NEVIDĚLI JSTE BOBÍKA? (1944) a za tři roky poté se představila jako Zdeňka Kohoutová ve filmu POSLEDNÍ MOHYKÁN, kde hrála mladší dceru despotického starožitníka v podání Jaroslava Marvana. V roce 1948 se představila jako hlasatela Růženka, zamilovaná do svého souseda doktora Johánka (Jan Pivec), v přepisu divadelní hry Olgy Scheinpflugové DNES NEORDINUJI. Největšího úspěchu však dosáhla rolí Věry, ve zfilmovaném humoristickém románu Karla Poláčka HOSTINEC U KAMENNÉHO STOLU (1948), kde hrála jednu z dcer rady Dyndery (S. Neumann).
Po osvobození hrála v Divadle V+ W (1946 - 1947) a krátce v Divadle hudby. Po únoru 1948 dostala zákaz vystupování a to dokonce i jako manekýna. Na plátně se naposledy objevila v Čechově budovatelské komedii ŠTIKA V RYBNÍCE (1951). Ředitel divadla hudby ji zaměstnal alespoň jako uvaděčku. Nakonec se provdala za architekta Kopeckého a věnovala se rodině. Později pracovala jako úřednice ve Strojexportu, kde setrvala až do důchodu.
Daniela "edith" N.
