Lino Banfi, občanským jménem Pasquale Zagaria se narodil 9.července 1936, ale oficiální záznam matriky uvádí datum 11.července. Lino patří mezi známé aktéry poválečné italské komedie. Velice významným rysem (a také stavebním kamenem úspěchu) je jeho typický přízvuk z oblasti Bari. Jeho rodným městem je Andria, ale ve věku tří let se jeho rodina stěhuje do Canosa di Puglia, kde prožil celé dětství a dospívání. Lino byl vychováván v katolické rodině a jako umělec začíná v branži hudební jako zpěvák na festivalech ve svém rodném městě.
V 18 letech odchází do Milána, aby zkusil své štěstí v kabaretu. Zde vstupuje také do společnosti Arthura Vetrana, kde začíná roli komika. Později se stěhuje do Říma, kde v programu Antonella Falgui v roce 1964 vystupuje v roli vévody z Buckinghamu. Jako svůj první pseudonym si zvolil jméno Lino Zaga, zkratky křestního jména a příjmení. Na radu velkého komika Totó, si mění i příjmení na Banfi.
Roku 1969 získává první větší úspěch, a to v televizi RAI 2 v pořadu SPECIALE PER VOI. Pro televizní tvorbu se objevil v mnoha pořadech, estrádách a televizních seriálech. Z televizní tvorby připomeňme třeba snímek IL PADRE DELLE SPOSE (2006), nebo hraje roli dědečka Libera Martiniho v televizním seriálu LÉKAŘ V RODINĚ (Un medico in famiglia). Tento seriál je italskou televizí vysílán již od roku 1998. Rovněž se zde objevuje jeho dcera Rosanna v roli Dorotey. Roku 2010 hraje Lino roli Franca v televizní sérii TUTTI I PADRI DI MARIA.
Ve filmu Lino Banfi debutuje roku 1960, a to ve snímku Lucia Fulci URLATORI ALLA SBARRA. Rozhodující pro jeho další uměleckou kariéru bylo zcela určitě setkání s dvojicí Franco Franchi a Ciccio Ingrassia. Kromě několika divadlních her, kde se s oběma protagonisty objevil, musíme připomenout hlavně snímek ESORCICCIO (1975), který je samostatným dílem Ingrassii a tato parodie filmu VYMÍTAČ ĎÁBLA (1973) je považována za kultovní. Lino patří mezi známé aktéry poválečné italské komedie. On a dále například Lando Buzzanca, Renato Pozzetto, Renzo Montagnani či Edwige Fenech byli známé osobnosti italské erotické komedie v období sedmdesátých a osmdesátých minulého století. V této době byly tyto komedie často kritizovány právě pro odhalování nahoty či vulgarismy. V dnešní době se setkávají s pozitivní kritikou. Jako příklad uveďme snímky LA LICEALE SEDUCE I PROFESSORI (1979) nebo L´INSEGNANTE VA IN COLLEGIO (1978). Po té se objevuje ve velkém množství více či méně známých komedií. Celkově do dnešní doby můžeme mluvit o více než 120 rolích. Pugliese ve filmu CUKR, MED A FEFERONKA (1980), bohatý obchodník Aldo Petruzzelli v Corbucciho komedii LUXUSNÍ PRÁZDNINY (Roba di Ricchi), nebo jako trenér Oronzo Canà ve filmu L´ALLENATORE NEL PALLONE (1984) z prostředí fotbalu. Tento snímek měl pokračování roku 2008 s názvem L´ALLENATORE NEL PALLONE 2. Roku 2009 hraje v komedii INDOVINA CHI SPOSA MIA FIGLIA roli Antonia.
Lino Banfi a jeho herecký charakter a chování jsou blízké široké veřejnosti typického italského života. Tento jeho styl a způsob je velmi podobný tomu, co udělal Alberto Sordi v padesátých a šedesátých letech minulého století. Lino Banfi obdržel dvě významná státní vyznamenání. 2.6.1994 to bylo vyznamenání „Grande Ufficiale dell´Ordine al Merito della Repubblica Italiana“ a 27.12.1998 pak „Cavaliere di gran croce dell´Ordine al Merito della Repubblica Italiana“, vždy za zásluhy Italskou republiku.
Manželka se jmenuje Lucy, jsou manželé od 1.3.1962 a mají spolu syna Waltera a dceru Rosannu (*10.4.1963). Rosanna je rovněž herečkou a matkou dvou dětí Virginia (*1993) a Pietro (*1998). Lino je dnes tedy již dědečkem. Rosanna byla operována na rakovinu prsu a dnes pomáhá v prevenci proti této nemoci. Spolu se Lino a Rosanna poprvé objevili v komedii GRANDI MAGAZZINI (1986). V noci z 18.ledna 2010 na webu kolovaly falešné zprávy o smrti Lina Banfiho. Banfi druhý den vtipkoval: " Umřel jsem a zase vstal z mrtvých, jsem živý a zdravý, a pokud mají tyto falešné zprávy vliv na prodloužení života, mám teď trochu víc naděje než dřív, že se mohu dožít až 84, 85 let“.
V roce 2000 se Lino Banfi stal velvyslancem dobré vůle pro italský národní výbor UNICEF, podporující práva dětí. Roku 2001 navštívil jako velvyslanec UNICEF Eritreu. Rovněž jsou známé jeho veřejné kampaně pro děti v oblasti Afriky a Afghánistánu. V červnu 2002 byl v New Yorku účastníkem schůzky Organizace spojených národů. V roce 2003 pak navštívil v Angole očkovací kampaň financovanou právě UNICEF.
Petr "Hennes" Hennebichler
