Blanka Kubešová

Spisovatelka a scénáristka Blanka Kubešová se narodila 21. 2. 1944 v Praze. Žije částečně v Praze a v Lucernu ve Švýcarsku. Říká o sobě, že všechno začalo v dětství četbou a láskou k mateřštině. K češtině jako takové.

Drobné texty, povídky a fejetony publikovala zprvu v zahraničí, od začátku 90. let pak v řadě domácích novin a časopisů. Do této doby spadá spolupráce s Českým rozhlasem a udělení 1.ceny v literární soutěži Čs.rozhlasu Brno (1992). Především v rádiu Vltava bylo v literární redakci dr. Jana Halase načteno na pětadvacet povídek. Ve své literární práci vyrůstá z tradičního půdorysu psychologické prózy, zajímá se o osudy lidí z okraje společnosti a věnuje se společenským a sociálním tématům. Snaží se objasnit lidský úděl a lidskou existenci, napomáhá propracovat se k poznání a stát se vnímavější, v neposledním i ke kráse české řeči.

Jako scenáristka debutovala v ČT televizním scénářem Modrý kámen (2004). V r.2006 následoval scénář Přeplavu i Dunaj v dokumentárním cyklu Luďka Navary Útěky železnou oponou. Scénář Bílý střelec (2014) ve spolupráci s Ivou Tajovskou v rámci seriálu Stopy života realizoval režisér Tomáš Magnusek. Hlavní roli si tady zahrála Simona Postlerová a Jan Tříska. Na zpracování čeká televizní scénář Baletky v modrém.

Poměrně rychle za sebou uveřejnila lehce biografické práce, Romance pro Žoržínu (Konfrontace Curych, 85) a Deník Leošky Kutheilové (68 Publishers Toronto, 87). Svým humorem a opravdovostí Deník rychle pronikl ke čtenáři. Měl štěstí i na interprety, Jaroslavu Tvrzníkovou v RFE v Mnichově a Hanu Maciuchovou v Praze. To, že Deník Leošky K. zůstává stále živý, nejlépe dokazují jak jeho reedice a dvoukazety (fy AudioStory a Popron music & publishing, 1992 a 2009), tak divadelní premiéra Deník Leošky K. v Divadle 90 U Valšů v Praze 2006.

Společenským a sociálním tématům se věnují novely a romány Kočičí dlažba (Index, Kolín n. R. 1988 a Praha 1991), Horrror Hill...jako zrnko písku, (Primus, Praha 1994), sbírka povídek Perlový svět (B. Just, Praha 1996), Černá v bílé (2. cena Knižního Klubu, 1999) i Žabky na vodě (Čs.spisovatel, 2000). Základem románu Vltavěnka, příběh Krásné Heleny od Svatojánských proudů (Šulc a spol., Praha 2004) se staly tragikomické příběhy legendární Vltavěnky ze Ždáně. Román načetli Nina Divíšková a Jan Kačer pro ústav Macana v Praze. Ve stejném roce ve spoluautorství kolektivu autorů vyšly i humorné příběhy Kolja... to neznáte mého psa (Fraus, Plzeň 2004).

V r. 1998 proběhlo v Divadle Husa na provázku v režii Ivo Krobota scénické čtení hry Na Popelce, která se v témže roce umístila v soutěži Alf. Radoka. V r. 2004 se tamtéž ve finálové desítce umístila i divadelní hra Otec s velkým O. Román Vltavěnka se po dvou letech vrátil ke svým čtenářům v obnoveném vydání rozšířeném o studii Můj otec s velkým O (prémie v soutěži Nadace F.Langera (2001 a 2004). BK se v něm neobvyklou formou – „románem o románu" pokouší propracovat k většímu porozumění mezi generacemi.

Rychle za sebou následovaly reedice novely Žoržína (2008), biografický román Brácha Jerry (2009), i spolupráce na debutu Ivety Kollertové, Svlečená do naha, (2010). Téměř detektivní formou jsou v novele Baletky v modrém (2012) rozplétány autentické osudy primabaleríny a jejích dvou žákyň. Jako vina a trest jdou ruku v ruce i lítost a odpuštění. Autentická a silně emotivní výpověď uprchlice z Filipínské republiky je námětem novely Nevěsta z Filipín, země tajemných sil a duchů (2014). Některé práce zůstávají v rukopise.

BK je nositelkou několika literárních ocenění a spoluautorkou sborníků Útěky železnou oponou (Curych 1983), Benefice (Toronto 1993), Setkání a hovory (Almanach SVÚ, Mnichov 1998), Osudy (Brno 2001.) V posledních deseti letech publikuje na stránkách internetových časopisů http://www.cesky-dialog.net/ , http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/ a http://czechfolks.com/plus/ a některých dalších.

Zdroj: Blanka Kubešová