Reklama

Reklama

Anita Janová

Anita Janová

nar. 19.12.1907
Vídeň, Rakousko-Uhersko

zem. 24.04.1975 (67 let)
Praha, Československo

Biografie

Anita Janová, vlastním jménem Anna Janoušková, se narodila 19. prosince 1907 ve Vídni. Ještě jako mladé děvče svoji hereckou dráhu započala na divadelních scénách smíchovské Arény a revuálního Varieté. Poté se věnovala pouze filmové dráze.

Jejím idolem se stala Clara Bowová, podle níž v české němé kinematografii ztvárňovala rozpustilé, temperamentní a divoké žáby a milovnice. Díky svému atraktivnímu zjevu, světlým vlasům, rozkošné tváři, bystrým očím a stále usměvavým rtům se záhy stala oblíbenou českou hvězdou, kterou režiséři v letech 1926 – 1930 obsazovali ročně i do několika němých filmů.

V roce 1926 debutovala titulní a náročnou rolí mladičké Helenky, dcery starého lesníka (Ferdinand Kaňkovský) v Antonově POHÁDCE MÁJE (1926). V tomto snímku, který je považován za jeden z nejhodnotnějších němých českých filmů, měla Janová za partnera Jiřího Voskovce (který se zde uvedl pod pseudonymem Petr Dolan) a její sestru hrála mladá a tragicky zemřelá herečka Národního divadla Jarmila Horáková. Tato role Janové přinesla nevídanou popularitu, okamžitě ji katapultovala mezi další herecké hvězdy a přinesla lákavé nabídky na hlavní role do dalších snímků.

Ještě tentýž rok se uvedla jako přítelkyně pana Landy (Karel Lamač) v Pištěkově bláznivé dvojnické komedii ANIČKO, VRAŤ SE! (1926). Hlavní ústřední milenecký pár v tomto filmu vytvořili u diváků velmi oblíbení partneři Anny Ondráková a Karel Lamač.

Nadále hrála titulní úlohy (často v různých sentimentálních románcích) sextánky Stáni Bínové v slaďáku SEXTÁNKA (1927) Josefa Medeotti – Boháče, dcery Kláry v Kubáskově melodramatu PANÍ KATYNKA Z VAJEČNÉHO TRHU (1927), Elišky v dramatu Josefa Rovenského DŮM ZTRACENÉHO ŠTĚSTÍ (1927), Toničky Svátkové v melodramatu ŽIVOTEM VEDLA JE LÁSKA (1928) Josefa Rovenského, dcery hostinského (Josef Šváb – Malostranský) Lidunky v melodramatu KAINOVO ZNAMENÍ (1928) Oldřicha Kmínka, studentky Máji Benešové v Kmínkově FILOZOFCE MÁJE (1928), Natálie Kingstonové v koprodukčním snímku ZNÁŠ ONEN MALÝ DOMEK U JEZERA? (1929), neteře Anděly v Krňanského LORETÁNSKÝCH ZVONCÍCH (1929), lesníkovi (Josef Rovenský) ženy Zorky v Kmínkově filmu KDYŽ VALČÍK ZNÍ (1929), Mařenky v osvětovém snímku JINAK OTCOVÉ – JINAK DĚTI (1929), dcery Nany v dramatu BOŽÍ MLÝNY (1929), Václavovy (Zdeněk Štěpánek) sestry Soběslavy v Kolárově velkofilmu SVATÝ VÁCLAV (1929), Heleny Rottrové v dramatu ANDĚLÍČKÁŘKA (1929), dcerky Emy v Kmínkově melodramatu NEPOČESTNÁ ŽENA (1930) či Hany Krásné v UTRPENÍ ŠEDÉ SESTRY (1930).

Ve zvukovém období již takové štěstí neměla, a na začátku třicátých let vytvořila pouze dvě titulní role ve velmi špatných snímcích. Ztělesnila Petrovu ženu v Kmínkově sentimentálním válečném filmu ZA RODNOU HROUDU (1930) a Anušku v melodramatu PÍSEŇ O VELKÉ LÁSCE (1932) Václava Kubáska. Janová se ve třicátých letech provdala, zanechala své herecké kariéry a stáhla se zcela do soukromí.

Provdána byla jako Anna Nováková a pravděpodobně v letech 1935 – 1945 žila na Slovensku. Ovšem láska k filmu byla natolik silná, že se na filmová plátna po téměř dvaceti letech vrátila. Ve znárodněné poválečné kinematografii získala malinké epizodky především v kostýmních a historických snímcích MIKOLÁŠ ALEŠ (1951), MLADÁ LÉTA (1952), TAJEMSTVÍ KRVE (1953), KOMEDIANTI (1953), JAN HUS (1954), NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (1954), HRÁTKY S ČERTEM (1956) a MÁJOVÉ HVĚZDY (1959).

Nejvýraznější její rolí z této doby byla epizodka příbuzné manželky Aloise Jiráska (Eduard Cupák) Marie Podhajské (Nataša Tanská) v Krškových MLADÝCH LÉTECH (1952). Zřejmě se jako spíkr uplatnila i na dokumentech DOMÁCÍ DÍLNA (1960), TŘIKRÁT PROČ (1961), VČASNÉ PLACENÍ (1963) a CHRAŇTE NAŠE VESNICE PŘED POŽÁRY (1965). Jedna z prvních filmových hvězd českého filmu Anita Janová zemřela v zapomenutí a v ústraní 24. dubna 1975 v Praze ve věku nedožitých šedesáti osmi let.

Jaroslav "krib" Lopour

Ovládací panel

Reklama

Reklama