Tak jako existují herci, kteří jdou z jedné významné role do druhé, jsou naopak umělci, o kterých lze s jistou nadsázkou tvrdit, že patří k hercům jedné životní role. Jana Nagyová se narodila v lednu 1959 v Komárně a když ve 13 letech začala hrát divadlo, měla o své kariéře patrně odlišnou představu. Na bratislavské konzervatoři začala studovat operní zpěv a hru na klavír, předpokládala, že se hudbě bude věnovat profesionálně. Díky jejímu křehkému půvabu si jí ale všimli filmaři, takže v pouhých 17 letech se objevila v televizním snímku SVÁKO RAGAN a další nabídky následovaly vzápětí.
Třetí filmovou příležitostí byla účast v kriminálním dramatu SMRT STOPAŘEK od Jindřicha Poláka. Nagyová se tu sešla se svou pozdější partnerkou Dagmar Patrasovou a zahrála si tu jednu ze stopujících studentek, které jsou agresivním řidičem brutálně znásilněny a zavražděny. V téže době se připravoval pohádkový seriál Václava Vorlíčka a Miloše Macourka ARABELA. Pro hlavní roli princezny Arabely, která čelí nástrahám zlého čaroděje Rumburaka, počítal režisér s účastí oblíbené a zkušené Libuše Šafránkové, jenže zdravotní stav herečky její seriálové angažmá znemožnil. Filmový štáb narychlo zorganizoval konkurz a 19 letá elévka filmového řemesla v něm překvapivě zvítězila. Měla sice minimální zkušenosti, typově se ale do role krásné princezny dokonale hodila. Pouze čeština Nagyové se ukázala být problém, protože herečka měla výrazný slovenský akcent. Proto ji nakonec musela Libuše Šafránková předabovat.
Rozsáhlý televizní projekt Nagyovou během natáčení přivedl mezi tehdejší českou hereckou elitu. Především ji ale katapultoval na výsluní popularity. Seriál představoval v době omezené nabídky televizního vysílání nezpochybnitelný kult a představitelka hlavní role měla výrazně usnadněnou pozici. Dokázala ji ovšem využít jen minimálně. Získala sice angažmá na Nové scéně v Bratislavě a v první polovině 80. let se objevila v několika filmech a televizních inscenacích. Šlo ale bez výjimky buď o nevýrazné či o nekomerční tituly, které zapadly, a nadějná herečka se rychle vytrácela z povědomí filmařů.
Jana Nayová se poprvé vdávala velmi mladá a její manželství s Miro Kubovičem neslo všechny znaky nezralého a naivního vztahu, takže se záhy rozpadlo. Za svým druhým mužem, podnikatelem Haraldem Schlegelem, se odstěhovala do Německa a vzdala se herecké profese. Nebyla to příliš bolestivá oběť, protože ve 2. polovině 80. let už herecká kariéra Nagyové zjevně stagnovala. V Čechách se herečka neprosadila a na Slovensku se prostor pro její herectví spíš zužoval. Počátkem 90. let se Nagyové začala rýsovat šance na profesní comeback, když se režisér Vorlíček rozhodl oživit komerčně úspěšnou látku a natočit pokračování Arabely. Proti všem předpokladům ale režisér roli princezny přeobsadil. Oficiálně z důvodu vysokých finančních požadavků Nagyové. Její postavení na hereckém žebříčku opravdu neodpovídalo tomu, aby si účtovala částku, kterou pobíraly největší hvězdy českého filmu. Významnou roli ale patrně sehrál i fakt, že od natáčení Arabely uplynulo 12 let a Nagyová se z křehké krásky proměnila v maminku dvou malých dětí s poněkud zaoblenějšími tvary, a tak o jejím neúspěchu rozhodlo paradoxně totéž, co jí naopak před lety hrálo do karet. Typově se prostě už do role princezny nehodila.
Nagyová se v první polovině 90. let na čas vrátila z Německa, když svou roli sehrálo i rozpadající se manželství. Usadila se v Praze, kde se nepříliš úspěšně pokoušela podnikat v oboru kosmetiky. Po herecké stránce z návratu vytěžila poslední setkání s filmovou kamerou, když si zahrála v televizním dramatu POZEMSKÝ NEPOKOJ. Po rozdělení Československa ale slovenská dramatická tvorba trpěla nedostatkem financí a v českých zemích existovala příliš velká konkurence, takže se Nagyová neprosadila. Odstěhovala se opět do Německa a usadila se v Elsdorfu nedaleko Kolýna nad Rýnem. Znovu se vdala a narodilo se jí třetí dítě. Od té doby žije poklidným životem ženy v domácnosti a jen v příležitostných rozhovorech pro česká média dává najevo svůj stesk po herecké profesi a přání opět si zahrát ve filmu či na divadle.
Milan "gudaulin" Černý
