Francouzský herec Maurice Garrel se ve své kariéře věnoval hlavně divadlu, má na svém kontě ale i desítky vedlejších rolí před kamerou a spolupracoval s nejvýznamnějšími režiséry. Narodil se ve vesnici Saint-Gervais v jižní Francii, v době dospívání přesídlil do Paříže a studoval herectví u věhlasných pedagogů Charlese Dullina a Tani Balachové. S profesionálním divadelním herectvím začal v roce 1947, větší role začal dostávat až počátkem padesátých let, kdy vystupoval na prestižních pařížských scénách, spolupracoval mimo jiné se slavným režisérem Jeanem Vilarem.
Až jako zavedený divadelní umělec začal Maurice Garrel koncem padesátých let spolupracovat i s filmem, jeho debutem byla menší role v kriminálce RVAČKA MEZI ŽENAMI (Du rififi chez les femmes, 1959), tvůrce tohoto filmu Alex Joffé jej pak přizval do několika dalších filmů. Častěji začal Maurice Garrel točit v šedesátých letech, kdy odehrál řadu menších rolí v dobrodružných a špionážních filmech, objevil se ale i v hodnotných snímcích předních režisérů jako byli François Truffaut (HEBKÁ KŮŽE – La peau douce, 1964; NEVĚSTA BYLA V ČERNÉM – La mairée était en noir, 1967) nebo Costa-Gavras (JEDEN MUŽ NAVÍC – Un homme en trop, 1966), před kamerou sekundoval největším hvězdám Jeanu Gabinovi (PAŠA – Le pacha, 1968), Alainu Delonovi (JEFF, 1969) nebo J. P. Belmondovi (NÁSLEDNÍK - L′héritier, 1973).
Nezanedbával ani divadlo, zajímavé příležitosti dostal ve hrách moderních autorů (B. Brecht, E. Ionesco, H. Pinter), často se ale objevoval ale i ve francouzské nebo ruské klasice (A. P. Čechov). Vrcholem jeho dráhy na jevišti byla osmdesátá léta, kdy po nějaký čas pohostinsky vystupoval v Comédie Française (1983-1985). Tady hrál například v Schillerově Marii Stuartovně, s úspěchem několikrát prezentoval své herectví i na legendárním festivalu v Avignonu, koncem osmdesátých let byl hvězdou divadla Théâtre national ve Štrasburku.
Z další spolupráce s filmem připomeňme nabídky od Claude Leloucha (EDITH A MARCEL, 1983) nebo Claude Sauteta (SRDCE V ZIMĚ – Un coeur en hiver, 1992), velké herecké příležitosti dostal i od svého syna, dnes významného režiséra Philippa Garrela (*1948). Od sedmdesátých let často točil také v televizi, kde se objevil v řadě historických inscenací a seriálů. V devadesátých letech triumfoval znovu na jevišti, v letech 1992 a 1994 byl dvakrát nominován na prestižní Molièrovu cenu. Podobný úspěch na něj čekal i ve filmu, za vedlejší roli získal v roce 1991 nominaci na Cézara (DISKRÉTNÍ – La discrète, 1990). Druhou nominaci mu vynesla jedna z posledních filmových rolí v dramatu KRÁLOVÉ A KRÁLOVNA (Rois et reine, 2005).
Maurice Garrel zemřel v Paříži 4. června 2011 ve věku 88 let. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství pochází již zmíněný syn Philippe Garrel (*1948), který má jako osobitý režisér na svém kontě již několik prestižních cen. V umělecké dráze pokračují i Philippovy děti, syn Louis Garrel (*1983) a dcera Esther Garrel (*1991), kteří se věnují herectví.
Pavel "argenson" Vlach
