Herec, který ztvárnil většinu postav nerudných a záporných vlastností, které se především vyznačovaly určitou tvrdostí. Přesto byla skoro každá jeho role precizní a zároveň vysoce umělecká. Narodil se 14. 4. 1925 ve Westhamptonu stát New York. Od raného věku žil se svou matkou jako jedináček a otce nikdy nepoznal. Do veřejných škol chodil do Irvingtonu a Bloomfieldu. Poté pracoval v Newarku ve státě New Jersey v továrně na výrobu kůží. V šestnácti letech se dostal do kanceláře pro demobilizované vojáky amerického námořnictva. Zde vykonával práce běžného administrativního charakteru. Současně tam pracovalo pár pěkných děvčat, která ho zlákala k účinkování v ochotnickém divadle. Herectví ho natolik oslovilo, že se přihlásil do newyorského hereckého studia Theatre Wing, Dramatic Workshop a poté přešel do legendárního Actors Studia, jehož zakladateli byli Lee Strasberg a Elia Kazan.
V pětadvaceti letech si zahrál na broadwayské scéně ve hře Cliforda Odetse NOČNÍ HUDBA (1950), kde získal první herecké ostruhy a zároveň přízeň kritiky za dobrý výkon. Následovala první role v psychologickém filmu TERESA (1951), bez většího úspěchu. Jeho další kariéra se odvíjela v počátcích v televizní činnosti, kde získal za několik TV rolí cenu Sylvania (1953). První a lepší role přišla od režiséra Elia Kazan do role postavy „Charlese Malloy“ ve filmu V PŘÍSTAVU (1954) s Marlonem Brando, která mu přinesla první nominaci na Oscara. Posléze byl obsazen do filmu VELKÝ NŮŽ (1955) a dále si zahrál v muzikálním westernu OKLAHOMA (1955). Vrátil se zpět na prkna broadwayské scény, kde hrál už s tehdejší svojí ženou, herečkou Claire Bloom. Následovala řada dalších filmů, kde účinkoval. Za zmínku stojí postava Al Capone, ve filmu AL CAPONE (1959), kde se začal více profilovat do role drsných mužů.
Také začal hrát mimo USA. Debut v zahraničí byl v britském filmu MARK, THE (1961). Rád si také zahrál v kultovním válečném filmu NEJDELŠÍ DEN (1962), ve vedlejší roli postavu velitele torpédoborce. V dalším roce dostal druhou nominaci na Oscara ve velice úspěšném snímku ZASTAVÁRNÍK (1963), zde definitivně přesvědčil všechny pochybovače o svém hereckém talentu. Byl obsazen i do role postavy Komarovskij, slavného literárního díla Borise Pasternaka, filmu DOKTOR ŽIVAGO. (1965). Tento film byl pro něho velice osobní záležitost, protože toto literární dílo vždy obdivoval, měl k němu vřelý vztah.
Nastala éra jeho nejlepšího období. Prestižní cena Oscara ho nemohla minout. Konečně se dočkal vytouženého Oscara za film V ŽÁRU NOCI (1967). V postavě drsného jižanského šéfa policie vysloveně zářil i vedle tak skvělého herce jako byl Sidney Poitier. Tuto roli ztvárnil brilantně. Následovala plejáda uměleckých úspěchů i mnoho záporných postav, ve kterých byl vlastně skoro sympatický. Skvěle obstál i v mezinárodním rozsáhlém díle od režiséra Sergeje Bondarčuk film WATERLOO (1970), v postavě Napoleona Bonaparte. Také v další historické postavě Benita Mussoliniho ve filmu POSLEDNÍ DNY MUSSOLINIHO (1974), od italského režiséra Carlo Lizzani zahrál s noblesou jemu vlastní.
Postupem času si Rod Steiger začal role vybírat a nevzal vše. Vždy dlouze vážil, jestli se do postavy umí ponořit a na základě pocitů se teprve rozhodoval, jestli to přijme. Nikdy neusiloval o velkou publicitu ani slávu. V podstatě nerozhodovali ani nabízené finanční částky, ale hlavně kvalitní scénáře a různorodé, až někdy pitoreskní postavy, nebo ty, které vybočují z charakteru kladného obrazu. Jeho kariéru neprovázely žádné bulvární senzace, byl velkým hercem i v menších rolích. Sám říkával, že film je jeho láska, ale vždy mu záleželo více na mínění běžného diváka, než odborné kritiky.
V soukromém životě byl vyrovnané povahy a velice zdvořilý, přesně pravý opak ztvárněných filmových postav a neměl rád války. Snad měl jen pestré vztahy, v manželství byl čtyřikrát rozvedený. Poslední a pátou manželkou se mu stala v roce 2000 herečka Joan Benedict. Poslední filmy, které zaznamenaly kladný ohlas u diváka, byly romantický film ZVÍŘÁTKA (1997) a krimi / thriller Inkognito (1997). Ke konci kariéry se mu už tak dobře filmově nevedlo, protože kvalitních nabídek dostával méně. Naprostý propadák byl film BLUDNÝ HOLANĎAN / LEDOVÉ SOCHY (2001) od amerického režiséra Robin P. Murray, o kterém se zmínil, že by již v podobném snímku nehrál. Úplně poslední film jeho kariéry byl dramatický /thriller POOLHALL JUNKIES (2002).
Vzhledem k tomu, že měl delší dobu zdravotní potíže, které se neustálé vracely, umírá 09. 07. 2002 v Los Angeles ve státě Kalifornie, USA. Ještě citace jeho slov: „Jsem vděčný i za nevděčné role.“
Josef "tahit" B.
