foto

Antonie Nedošinská

  • nar. 26.6.1885
    Praha, Rakousko-Uhersko
  • zem. 17.7.1950 (65 let)
    Poděbrady, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Antonie Nedošinská (někdy bývá nesprávně uváděna jako Antonie Nedošínská) se narodila jako Antonie Valečková 26. června 1885 v Praze jako jedna ze čtyř dětí dělníkovi Valečkovi, který zpíval v Hlaholu. Už od mládí se Nedošínská chtěla stát herečkou, ale její maminka z ní chtěla mít švadlenu. Vyučila se švadlenou a současně tajně navštěvovala dramatickou školu Karla Želenského. Načež v letech 1909 – 1919 prošla kočovnými soubory K. Faltyse, A. Sedláčka a R. Morávka. Po návratu do Prahy se stala herečkou Švandova divadla na Smíchově (1919 – 1928) a nakonec Národního divadla (1928 – 1940), z něho nedobrovolně odešla na odpočinek. Mimo jiné často hostovala ve Vinohradském divadle, v Intimním divadle, ve Východočeském divadle, v Plzni či v Dělnickém divadle na Kladně.

Nedošinská se stala skvělou a legendární realistickou herečkou různých rozšafných a hodných matek, tetiček, rázných manželek apod. I v malém prostoru skvěle dokázala vytvořit složité charaktery, třeba i několika gesty. Své hřejivě lidské role, které se staly u diváků nadmíru oblíbené, sehrávala zejména s prácí s tělem, mimikou a výslovností hlasu. Bohužel její herectví, kvůli nedocenění její osoby, nemohlo plně vyniknout. Do svých nejlepších rolí vtělila Teklu v Gogolově „Ženitbě“ Dynybylovou v „Okénku“, Kláskovou v Jiráskově „Lucerně“, Dubskou v „Našich furiantech“, Mastílkovou ve „Fidlovačce“. Se svým jediným manželem, hercem Jiřím Nedošinským (1880 – 1923) měla jednu dceru.

Daleko více hereckých příležitostí ji přinesl až film. Poprvé si zahrála paní radovou ve ZLATÉM SRDÉČKU (1916). Již v němém období se stala jednou z nejzaměstnávanějších hereček. Hrála například ve filmech DO PANSKÉHO STAVU (Barbora Kráčmerová), OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA I. a II., TCHÁN KONDELÍK A ZEŤ VEJVARA (paní Kondelíková), DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, ŠVEJK NA FORNTĚ (paní Müllerová), FALEŠNÁ KOČIČKA (hospodyně Amálka Holoubková) nebo ANIČKO, VRAŤ SE! (chůva).

Tu pravou slávu z ní udělal až zvukový film. Nejčastěji hrála různé maminky a tetičky ve snímcích nižší i vyšší úrovně. Hrála Věřinu tetu (KANTOR IDEÁL), Dynybylovou (OKÉNKO), matku Madly (MADLA Z CIHELNY), paní Peštovou (VELBLOUD UCHEM JEHLY), hospodyni Amálku (FALEŠNÁ KOČIČKA), Janatovou (JEJÍ LÉKAŘ), babičku Lepařovou (LÍZINO ŠTĚSTÍ), hospodyni Otýlii (DÍVKA V MODRÉM), matku Kalinovou (DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI) či hospodyni (NEBE A DUDY).

Dodnes je nerozlučně spjata s hercem Theodorem Pištěkem, se kterým nejčastěji vytvářela manželské páry (často se diváci omylem domnívali, že jsou manželé i ve skutečnosti) v komediích STRÝČEK Z AMERIKY (1933), MATKA KRÁČMERKA (1934), DOKUD MÁŠ MAMINKU (1934), STUDENTSKÁ MÁMA (1935), JEDNA Z MILIONU (1935), BARBORA ŘÁDÍ (1935), PRVNÍ POLÍBENÍ (1935), OTEC KONDELÍK A ŽENICH VEJVARA (1937), KARIÉRA MATKY LÍZALKY (1937), VDOVIČKA SPADLÁ S NEBE (1937), KLAPZUBOVA XI. (1938), CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938) aj.

Pouze výjimečně ji filmové umění dokázalo nabídnou velkou dramatickou a zápornou roli. Sehrála tak např. majitelku nevěstince v TONCE ŠIBENICI (1930) režiséra Karla Antona, poněmčenou Mastílkovou v Innemannově FIDLOVAČCE (1931), panovačnou majitelku domu Annu Faktorovou v Poláčkově DOMĚ NA PŘEDMĚSTÍ (1933) a starou vdovu Šustrovou ve Fričově dramatu U SNĚDENÉHO KRÁMU (1933), která zapříčiní se svou dcerou (Ela Poznerová) smrt kupce Žemly (František Smolík).

Naposledy se Antonie Nedošinská objevila před filmovými kamerami roku 1947, shodou okolností opět s Theodorem Pištěkem, v roličce hospodyně Máry v ČAPKOVÝCH POVÍDKÁCH Martina Friče.

Byla také častým hostem před rozhlasovým mikrofonem. V roce 1946 byla společně s Theodorem Pištěkem vyznamenána jako Průkopnice českého filmu. Po druhé světové válce se již výrazněji ve veřejném životě neexponovala. Antonie Nedošinská zemřela 17. července 1950 v Poděbradech, kam se jezdila léčit s nemocným srdcem, ve věku šedesáti pěti let.

Jarda "krib" Lopour

Herecká filmografie

1947 Čapkovy povídky
1941 Nebe a dudy
Pražský flamendr
Za tichých nocí
1940 Dceruška k pohledání
Madla zpívá Evropě
Okénko do nebe
Panna
Poslední Podskalák
1939 Dědečkem proti své vůli
Dívka v modrém
Dobře situovaný pán
Lízino štěstí
Ohnivé léto
1938 Cech panen kutnohorských
Klapzubova jedenáctka
Včera neděle byla
1937 Děvčátko z venkova
Děvče za výkladem
Falešná kočička
Kariéra matky Lízalky
Kvočna
Naši furianti
Otec Kondelík a ženich Vejvara
Vdovička spadlá s nebe
Výdělečné ženy
1936 Divoch
Irčin románek
Velbloud uchem jehly
Vojnarka
1935 Barbora řádí
Jedna z milionu
První políbení
Studentská máma
Vdavky Nanynky Kulichovy
1934 Dokud máš maminku
Matka Kráčmerka
Na růžích ustláno
Pokušení paní Antonie
Zlatá Kateřina
1933 Dům na předměstí
Její lékař
Madla z cihelny
Okénko
Strýček z Ameriky
U snědeného krámu
1932 Kantor Ideál
Pepina Rejholcová
1931 Dobrý voják Švejk
Třetí rota
1930 Fidlovačka
Osudy dobrého vojáka Švejka
Tonka Šibenice
Tonka Šibenice (francouzská verze)
Tonka Šibenice (německá verze)
Utrpení šedé sestry
1929 Andělíčkářka
Hanka a Jindra
Chudá holka
Pasák holek
Tchán Kondelík a zeť Vejvara
1928 Dva pekelné dny
Filosofka Mája
Kainovo znamení
Mlynář a jeho dítě
Podskalák
Veterán Votruba
Z lásky
Známosti z ulice
1927 Haničko, co s tebou bude?
Paní Katynka z Vaječného trhu
Pražské děti
V panském stavu
1926 Aničko, vrať se!
Bludné duše
Dar svatební noci
Dobrý voják Švejk
Falešná kočička aneb Když si žena umíní
Na letním bytě
Otec Kondelík a ženich Vejvara I.
Otec Kondelík a ženich Vejvara II.
Pantáta Bezoušek
Příběh jednoho dne
Švejk na frontě
Švejk v ruském zajetí
1925 Do panského stavu
Lucerna
Vdavky Nanynky Kulichovy
1924 Chyťte ho!
1923 Paličova dcera
1921 Děti osudu
Děvčata, vdávejte se!
1920 Zlatá žena
1918 Princezna z chalupy
1916 Zlaté srdéčko

Dokumentární

1937 Pozdrav filmařů krajanům do USA

TV pořady

1995 Úsměvy českého filmu (TV pořad)