Herec Miroslav Středa spojil své umělecké začátky s rodným Náchodem, kde se původně vyučil seřizovačem textilních strojů, ve svém prvním zaměstnání v továrně se dostal k ochotníkům a začal účinkovat v Osvětovém domě v Náchodě. Herectví jej pohltilo a nakonec si podal přihlášku na brněnskou JAMU, kterou absolvoval v roce 1968. Jednu sezónu strávil v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (1968-1969), na dalších deset let svou profesní dráhu spojil se Státním divadlem v Brně (1969-1979). Tady jeho dynamický herecký projev zaujal legendárního režiséra Zdeňka Kaloče, který dal Středovi několik výrazných hereckých příležitostí (Idiot, Jenůfa, Racek).
V roce 1979 přešel Středa do Činoherního klubu v Praze a tady zakotvil již natrvalo. Oproti Brnu se zde ale dostal do konkurence silných hereckých osobností a význam jeho rolí se výrazně zmenšil. Svou polohu našel v nevelkých, ale výrazných postavách, jejichž společným prvkem byly negativní charakterové rysy od falešné úskočnosti až po slabošství. Své herectví představil v hrách Marianniny rozmary, Dům, Bouře nebo Povídky z vídeňského lesa. Z výrazných a populárních představení Hráči nebo Hejtman z Kopníku byl v 80. letech pořízen televizní záznam.
Filmografie Miroslava Středy čítá sice desítky titulů pro film i televizi, uplatnil se ale spíše ve vedlejších až epizodních rolích. Ještě jako student JAMU se poprvé na filmovém plátně uvedl nevelkou postavou motockylisty v dramatu STUD (1967). Spolu s dalšími brněnskými herci se pak objevil v několika televizních filmech i seriálech produkovaných v Brně. Práce pro film byla u Středy spíše nárazová, jako příslušníka bezpečnosti jsme jej mohli zaznamenat v komedii ZLATÁ SVATBA (1972), později hrál mafiána Fofa v parodicky laděném snímku BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981), kdy nahradil tragicky zemřelého Jiřího Hrzána. Výrazné záporné role, ovšem v zapomenutých filmech, dostal v titulech VÝJIMEČNÁ SITUACE (1985) nebo DYNAMIT (1989). Jeho zatím poslední filmovou rolí je postava královského posla v historickém dramatu V ERBU LVICE (1994).
Podstatně více příležitostí než film dala Středovi televize, kromě inscenací natočených v Brně a později i v Praze hrál v řadě televizních seriálů (DOKTOR Z VEJMINKU, 1982; SANITKA, 1984; SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, 1986; O ZVÍŘATECH A LIDECH, 1994; KDYŽ SE SLUNCI NEDAŘÍ, 1996). Další výrazné uplatnění nachází Středa na poli dabingu, jeho hlas zazněl z řady známých filmů i seriálů, neméně důležitá je také jeho práce pro rozhlas.
Manželkou Miroslava Středy je herečka Hana Šedivá-Středová (*1953).
Pavel "argenson" Vlach
