Victor Lanoux se narodil 18. června 1936 v Paříži jako Robert Victor Nataf. Jeho rodiče byli tuniští Židé, tak ho začátkem války poslali na statek v Creuse. Tam žil do svých jedenácti let pod jménem Victor Lanoux. Vyučil se mechanikem a pracoval v továrně Simca. V roce 1955 nastoupil vojenskou službu. Tři roky působil v Alžírsku jako výsadkář. Když se vrátil do civilu, začal pracovat jako kulisák pro filmové ateliéry studia v Boulogne Billancourt. Tam ho oslnila práce Anthonyho Quinna natolik, že se rozhodl stát hercem.
V roce 1961 společně s budoucím slavným komikem Pierrem Richardem vystupoval v kabaretu s vlastními skeči. Pro kabaret psal scénky pět let. V roce 1961 debutoval před kamerou v televizním filmu ZÁHADY PAŘÍŽE. Od roku 1964 působil v TNP (Théâtre National Populaire Jeana Vilara), kde hrál Hamleta, Tartuffa, i v dramatech současných autorů. V TNP hrál do roku 1969.
Před filmovou kamerou se Lanoux objevil poprvé ve snímku STARÁ DÁMA SE BAVÍ (1965). Od roku 1973 rozšířil rozsah svých uměleckých činností a stal se i dramatikem. Napsal Le Tourniquet (Turniket, 1973) a později La Ritournelle (1989), která mu vynesla nominaci na cenu Molièra za rok 1989. V roce 1973 ztvárnil jednoho ze synů sedláka Dominici, kterého hrál Jean Gabin, ve filmu PŘÍPAD DOMINICI. Tehdy si filmaři všimli jeho vysoké a robustní postavy a začali mu nabízet role drsných mužů na obou stranách zákona. Lanoux se s Gabinem setkal před kamerou podruhé ještě v témže roce ve snímku DVA MUŽI VE MĚSTĚ s Alainem Delonem. Se svým přítelem Richardem si zahrál v komedii NEVÍM NIC, ALE ŘEKNU VŠECHNO (1973). Roku 1974 napsal hru Le péril bleu (Modré nebezpečí), kterou sám režíroval.
Rok 1975 byl pro Lanouxe úspěšný. Za roli Ludovica ve filmu BRATRANEC A SESTŘENICE získal Cézara za nejlepší mužský herecký výkon. V témže roce (1976) obdržel Cézara za výkon ve vedlejší roli, když ve filmu NELÍTOSTNÝ SOUBOJ (1975) ztvárnil roli slizkého politika, proti němuž marně bojovali dva policisté. S Romy Schneider a Philippe Noiretem si Lanoux zahrál ve filmu ŽENA U OKNA (1976). Následující rok si zahrál po boku své ženy Marie-José Nat v mysteriózním dramatu VLASTNÍ MINULOST NEZNÁMÁ.
Roku 1978 založil filmovou produkční společnost Les Films de la Droutte. V roce 1979 produkovala tato společnost snímek AU BOUT DU BOUT DU BANC s Lanouxem v hlavní roli. V témže roce si Lanoux zahrál spolu s Gérardem Depardieu ve filmu PSI. K filmům s politickým podtónem se Lanoux vrátil roku 1981, když společně s Marlène Jobert natočil snímek ŠPINAVÁ ZÁLEŽITOST. V roce 1989 se začal natáčet televizní seriál detektivních příběhů POLICEJNÍ ZPRAVODAJSKÁ SLUŽBA. Lanoux si ke všem 14 dílům napsal scénář a ztvárnil hlavní postavu sympatického vyšetřovatele Rogera Goupila, který ne až tak zcela lpí na předpisech, ale o to více lpí na Simonovi, kterého se kdysi ujal. Série skončila v roce 1995 a přinesla Lanouxovi velkou popularitu.
Před filmovou kamerou se Lanoux naposledy objevil v roce 2001 ve filmu REINES D'UN JOUR. V roce 2003 ho ke spolupráci přemluvil režisér Michel Favart, který s Lanouxem natočil televizní film PIERRE ET FARID. Od roku 1998 hrál v seriálu LOUIS LA BROCANTE. Během natáčení utrpěl 18.října 2007 aneurysma aorty, operace dlouho plánovaná na začátek roku 2008 se musela uspíšit. Po operaci byl Lanoux ochrnutý na polovinu těla. Lékaři mu nedávali téměř žádnou naději, že se vyléčí. Ale Lanoux se nevzdal a i díky Véronique Langlois se zotavil. Po rehabilitaci opět pokračoval v natáčení. V červnu a říjnu 2010 režíroval Lanoux dvě epizody ze seriálu LOUIS LA BROCANTE.
Se svou první manželkou Marie-José Nat měl Lanoux tři děti, syna Richarda a dcery Emmanuelle a Stéphanie. Syn pod jménem Richard Nataf píše scénáře a produkuje. S otcem se setkali při psaní Policejní zpravodajské služby. 18.12.2008 si Victor Lanoux vzal za ženu režisérku Véronique Langlois. O svém uměleckém životě napsal Lanoux knihu Laisser flotter les rubans.
Kateřina "Snorlax" Horáková
