Jiří Pleskot

Jiří Pleskot se narodil 3. května 1922 v Milostíně u Rakovníka. Studoval a v roce 1949 vystudoval divadelní vědu a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale už za studií začínal se svojí divadelní a hereckou dráhou v kladenské avantgardní scéně Modrá halena. Nejdříve v krátké době prošel oblastními scénami v Mladé Boleslavi (1948 – 1950) a Hradci Králové (1950 – 1951), až natrvalo zakotvil v pražském Divadle na Vinohradech (1951 – 1988), z něhož odešel až na odpočinek, ale stále na této scéně hostoval.

Po krátkém manželství s herečkou a kolegyní z Vinohrad Jiřinou Jiráskovou (1931 – 2013) byl dlouhá léta manželem televizní moderátorky a redaktory Olgy Čuříkové (1932 – 2016). Jiří Pleskot byl hercem poctivým, vždy přesně připraveným a inteligentním. I když se jeho úlohy zdály být nenápadné a „odfláknuté“, vždy ale byly nadmíru promyšlené, přesně v mezích tvůrčí práce a sebou udaných zásadách. S intelektuálským nádechem byly zabarveny jak komické, tak tragikomické, tragické a charakterní role.

Zahrál si ve více jak sto divadelních titulech, např. „Král Krysa" (Raylis),  „Tovaryšstvo Ježíšovo" (páter Alexander), „Nora" (doktor Rank), „Kočka na rozpálené plechové střeše" (Brick), „Zlatý kočár" (Monachov), „Josefína" (režisér), „Naši furianti" (Šumbal), „Brouk v hlavě" (Romain Tournel) atd. Důležitou součástí hereckého projevu Jiřího Pleskota také bezesporu patří jeho příjemný, měkký  a tichý hlasový projev. Se svoji manželkou Olgou Čuříkovou si v polovině 70. let s radostí koupil historickou chalupu v Malenicích, kde také na místním hřbitově nalezl poslední odpočinek.

Pro hereckou filmografii ho poprvé objevil režisér Vladimír Borský, když mu svěřil úlohu důstojníka VB v kriminálce PADĚLEK (1957). Pro svůj přirozený herecký projev před filmovou kamerou byl celkem často a hodně obsazován do různých menších úloh, často tatínkovských, dědečkovských či vědeckých.

Sehrál si např. zedníka Janíka (LABYRINT SRDCE), správce hotelu (HOTEL PRO CIZINCE), poručíka VB Loudu (VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ), šéfa agentury (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY), gestapáka Czesinku (MARATÓN), učitele (KATEŘINA A JEJÍ DĚTI), Prof. Horáka a Kalouska (MATURITA ZA ŠKOLOU a PROFESOŘI ZA ŠKOLOU), Janečka (JEZDEC FORMULE RISK), důstojníka SS (POSLEDNÍ PLES NA ROŽNOVSKÉ PLOVÁRNĚ), bonvivánského dědu (KONEČNĚ SI ROZUMÍME), otce Doubravky (LÉTO S KOVBOJEM), učitele Vamberu (LEŤ, PTÁKU, LEŤ!), profesora Mužáka (PŘÍBĚH LÁSKY A CTI), policejního radu Dederu (ROMANETO), dědečka Lucie (ze seriálu sestříhané komedie LUCIE, POSTRACH ULICE a ...A ZASE TA LUCIE!) či Ing. Petříka (PODFUK).

Do historie české kinematografie však nejvíce přispěl, a všechny své ostatní role zastínil, svou vnější podobností s druhým československým prezidentem Edvardem Benešem, kterého si zahrál v několika normalizací poznamenaných filmech a televizních programech. Na filmovém plátně se Pleskot poprvé převtělil do prezidenta Beneše v hrané rekonstrukci mnichovských událostí roku 1938 Otakara Vávry DNY ZRADY (1973) a v jejím volném pokračování stejného režiséra, o vojenských skutcích českého vojenského praporu v Sovětském svazu, SOKOLOVO (1974).

Do svého značně tendenčního pohledu na únorové dny roku 1948 pod názvem VÍTĚZNÝ LID (1977) si Pleskota do stejné úlohy vybral Vojtěch Trapl. Ve filmu si naposled Dr. Beneše zahrál ve slovenském snímku Zoro Záhona a Vladimíra Bahny POÉMA O SVEDOMÍ (1978). Filmování ukončil starým otcem v Mášově SKŘIVÁNČÍM TICHU (1989).

Divadelní a filmovou kariéru bujně doplňoval s prací v rozhlase („Epizody", „Rovnýma nohama", „Léčba neklidem", „Celou noc venku" apod.) a na televizních seriálech (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ; SŇATKY Z ROZUMU; F. L. VĚK; 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA; NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA; ARABELA; LUCIE, POSTRACH ULICE; DOKTOR Z VEJMINKU; DOBRÁ VODA; SANITKA; SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ; VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE; GOTTWALD, ZLÁ KREV; RODÁCI a I DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY) a inscenacích (např. OBŽALOVANÁ, SAMOTA, LUCERNA, TCHÝNĚ, JEHLICE SLUNEČNÍ PANÍ, UZAVŘENÝ PAVILÓN či F – E – D – A), kde si i několikrát zopakoval své ztvárnění Dr. Edvarda Beneše (JAK TO BYLO V ÚNORU, BRÁNA K DOMOVU a ROKY PRELOMU).

Zajímavostí je, že se původně počítalo, že vytvoří postavu Dr. Beneše i v seriálu Evžena Sokolovského GOTTWALD (1986), vzhledem k tomu, že zde měl být Beneš zachycen v širším časovém rozpětí, místo Pleskota roli převzal mladší Ladislav Lakomý. Sám Pleskot v seriálu ztvárnil jinou menší roli. Významná byla také jeho práce pro dabing (ŠTVANICE, BLOKÁDA, ŠAKAL, OLIVER TWIST, SOUBOJ TITÁNŮ, UPRCHLÍCI, SAMOTÁŘ, i SEDMÁ VELMOC). Získal Cenu Senior Prix (1994). Jiří Pleskot zemřel 1. prosince 1997 v Praze ve věku pětasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour