foto

František Černý

  • nar. 2.7.1904
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 18.1.1963 (58 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

František Černý se narodil 2. července 1904 v Praze. Po ukončení měšťanské školy v Nuslích se vyučil elektromontérem v Křižíkových závodech a rovněž vystupoval jako statista v nuselském Tylově divadle. Své zkušenosti nejdříve získával u kočovných společností a od roku 1922 hrál v profesionálních činoherních a kabaretních scénách.

V letech 1926 – 1929 vystřídal činoherní a operetní pražské scény (Tylovo divadlo v Nuslích, Komedia, Uranie, Na Slupi, Švandovo divadlo). Působil v Osvobozeném divadle Jana Wericha a Jiřího Voskovce (1932 – 1935), v Novém divadle (1935), v Divadle U Nováků a ve Švandově divadle. Po válce hrál v letech 1948 – 1962, až po odchod na odpočinek, v Hudebním divadle Karlín.

Černý byl jeden z nejtlustších českých herců (prý měl až 150 kg). Ze své kulaté a mrštné postavy mohl skvěle herecky těžit. Při herecké práci kladl veliký důraz na práci rukou, gest, slovního projevu a civilního dobráckého a optimistického výrazu. Nejčastěji hrál různé svérázné a dobrácké postavičky malých lidiček, ke kterým měl velmi blízko. Na jeho herecký vývoj mělo největší vliv Osvobozené divadlo (například ve hře „Pěst na oko“) a karlínské divadlo (př. inscenace „Zavinil to Ferkl“, kde umělecky tvořil po boku Vlasty Buriana).

Poprvé se objevil před kamerou ve filmu ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (1926). Zahrál si ještě v šesti němých filmech MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA (zahradník), VE DVOU SE TO LÉPE TÁHNE (člen městské rady), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (krajánek Široký), TCHÁN KONDELÍK A ŽEŤ VEJVARA (malířský tovaryš), HORSKÉ VOLÁNÍ S. O. S. (host v hotelu) a později ozvučený ČERNÝ PLAMEN (chasník).

První Černého rolí ve zvukovém filmu byl vězeň v české a německé verzi Burianovy bláznivé komedie TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931). Pro režiséry se stal vyhledávaným představitelem bodrých roliček, u kterých je komickým základem jejich fyziognomie.

Hrál celkem v osmdesáti filmech role hostinských a kuchařů (REVIZOR, HEJ – RUP!, POBOČNÍK JEHO VÝSOSTI, NEZLOBTE DĚDEČKA, HOLKA NEBO KLUK?, DVA TÝDNY ŠTĚSTÍ, PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA), různé funkcionáře, úředníky a muže z lepší společnosti (PENÍZE NEBO ŽIVOT, SRDCE ZA PÍSNIČKU, ZLATÁ KATEŘINA, JEJÍ LÉKAŘ, DĚVČÁTKO, NEŘÍKEJ NE!, HARMONIKA, U NÁS V KOCOURKOVĚ, JEJÍ LÉKAŘ, DOKUD MÁŠ MAMINKU, AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK, POLSKÁ KREV, HRDINA JEDNÉ NOCI, TŘI MUŽI VE SNĚHU, SLÁVKO, NEDEJ SE!, HVĚZDA Z POSLEDNÍ ŠTACE, SVÁTEK VĚŘITELŮ, PROSÍM, PANE PROFESORE!, MĚSTEČKO NA DLANI) a neméně významné jsou i jeho humorné kreace policistů (ULIČNICE a PŘEDNOSTA STANICE).

Za okupace byl také donucen zahrát malou roli v německém dramatu GLÜCK UNTERWEGS (1944), který se tehdy natáčel v barrandovských ateliérech českým režisérem Miroslavem Cikánem.

Po válce opět sehrál několik zajímavých rolí: číšník v Radokově a Sádkově komedii PAROHY (1947), svatební host Bedřich v Grussově komedii HOSTINEC „U KAMENNÉHO STOLU“ (1948), vynálezce koprové omáčky v komedii SOUDNÝ DEN (1949) Karla Steklého, tlustého měšťana v Krškově dramatu REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949), alchymista Scotta ve dvoudílné Fričově komedii CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKŘŮV CÍSAŘ (1952), Jarda Hálek ve filmu Oldřicha Lipského CIRKUS BUDE! (1954), kuchař v pohádce BYL JEDNOU JEDEN KRÁL... (1954) Bořivoje Zemana, dvořan v další pohádce Josefa Macha HRÁTKY S ČERTEM (1956), vězeň ve Steklého komedii DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956) a hostinský ve druhém díle VOJÁKA ŠVEJKA Karla Steklého POSLUŠNĚ HLÁSÍM (1957).

Ve svém posledním filmu HRY A SNY (1958) ztvárnil v první povídce malou epizodní roli pasažéra. Externě spolupracoval s rozhlasem. František Černý zemřel 18. ledna 1963 ve své rodné Praze ve věku nedožitých padesáti devíti let. Jedním z katalyzátorů jeho předčasné smrti byla také nadváha...

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

1958 Co řekne žena...
Hry a sny
Mezi nebem a zemí
1957 Poslušně hlásím
1956 Dobrý voják Švejk
Hrátky s čertem
1955 Něco se tu změnilo
Vzorný kinematograf Haška Jaroslava
1954 Byl jednou jeden král...
Cirkus bude!
1952 Anna proletářka
Divotvorný klobouk
Haškovy povídky ze starého mocnářství
1951 Císařův pekař a pekařův císař
1949 Revoluční rok 1848
Soudný den
1948 Hostinec „U Kamenného stolu“
1947 Parohy
1945 Řeka čaruje
1944 Hudbou za štěstím
Kouříme domovinu
1942 Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Host do domu
Městečko na dlani
Pět strýců
1941 Pražský flamendr
Přednosta stanice
1940 Artur a Leontýna
Dceruška k pohledání
Dva týdny štěstí
Madla zpívá Evropě
Okénko do nebe
Prosím, pane profesore!
Přítelkyně pana ministra
To byl český muzikant
Vy neznáte Alberta?
1939 Hvězda z poslední štace
Její hřích
Jiný vzduch
Nevinná
Osmnáctiletá
Srdce v celofánu
Svátek věřitelů
U svatého Matěje
Veselá bída
1938 Co se šeptá
Holka nebo kluk?
Milování zakázáno
Pod jednou střechou
Pozor, straší!
Slávko nedej se!
Svět kde se žebrá
Vandiny trampoty
Vzhůru nohama
1937 Co je to dnes padesátka
Děvčátko z venkova
Důvod k rozvodu
Harmonika
Svět patří nám
1936 Tři muži ve sněhu
Tvoje srdce inkognito
Ulička v ráji
Uličnice
1935 Ať žije nebožtík
Hrdina jedné noci
Hrdina jedné noci (německá verze)
Jedna z milionu
1934 Dokud máš maminku
Hej-rup!
Na růžích ustláno
Nezlobte dědečka
Pán na roztrhání
Polská krev
Polská krev (německá verze)
U nás v Kocourkově
Zlatá Kateřina
1933 Její lékař
Jindra, hraběnka Ostrovínová
Pobočník Jeho Výsosti
Pobočník Jeho Výsosti (německá verze)
Revizor
Srdce za písničku
Štvaní lidé
1932 Děvčátko, neříkej ne!
Peníze nebo život
Písničkář
1931 Miláček pluku
Skalní ševci
To neznáte Hadimršku
To neznáte Hadimršku (německá verze)
1930 Černý plamen
1929 Horské volání S. O. S.
Tchán Kondelík a zeť Vejvara
Z českých mlýnů
1928 Ve dvou se to lépe táhne
1927 Milenky starého kriminálníka
1926 Švejk v ruském zajetí

Dokumentární

1978 Magistři smíchu - a.z.

TV pořady

1995 Úsměvy českého filmu (TV pořad)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace