Jiří Voskovec

Jiří Voskovec se narodil 19. června 1905 v Sázavě jako Jiří Wachsmann do rodiny hudebníka Václava Voskovce – Vaksmana (1864 – 1945). V jeho rodině se mu dostalo silného francouzského vzdělání (jeho dědou byl malíř Hippolyt Soběslav Pinkas /1827 – 1901/). Vystudoval pražské gymnázium v Křemencově ulici (1916 – 1920), francouzské Lycée Carnot v Dijonu (1921 – 1924) a krátce Právnickou fakultu na pražské Univerzitě Karlově (1924 – 1927). Už od mládí se pohyboval v kulturní sféře a projevoval hlavně autorské sklony: přispíval do avantgardních a studentských časopisů, almanachů, překládal, psal verše a filmového referáty, teorie a recenze. V letech 1924 – 1927 byl členem Devětsilu.

Se svým bývalým gymnaziálním spolužákem Janem Werichem a přítelem Jaroslavem Ježkem vystoupil v Umělecké besedě ve vlastní „Vest Pocket Revue", jejíž úspěch všechny tři umělce inspiroval ke vstupu do Osvobozeného divadla (1927 – 1938).

V tomto divadle se dvojce Voskovce a Wericha, zkracována na V + W, uplatnila jako autoři; hlavní představitelé svých her („Caesar", „Osel a stín", „Kat a blázen", „Balada z hadrů", „Rub a líc", „Těžká Barbora", „Pěst na oko", „Golem", „Nebe na zemi", „Sever proti Jihu", „Fata Morgana" aj.) v zásadách poetismu, autorského divadla, ve 30. letech i politické satiry; textaři dodnes oblíbených písňových textů („Život je jen náhoda", „David a Goliáš" nebo „Divotvorný hrnec")...

Do českého filmu pronikl ještě v dobách němého období a pod pseudonymem Petr Dolan (stálo ho to také členství v Devětsilu) se představil jako student práv Ríša v Antonově POHÁDCE MÁJE (1926), Ing. Herman v nedochovaných SPÁRECH UPÍRA (1927) Květoslavy Semonické a sirotek Iškariot v PANÍ KATYNCE Z VAJEČNÉHO TRHU (1927) režiséra Kubáska. Do zvukové éry dvojce V + W vstoupila jako konferenciéři v americké PARAMOUNT REVUE (1929).

I přes některé nedokončené projekty (ONA A ONI, LOUPEŽNÍK, ROBINSON CRUSOE i DOBRÝ KUMPÁN GOLEM) si s Jindřichem Honzlem napsali scénáře a písně pro filmy PUDR A BENZIN (1931) a PENÍZE NEBO ŽIVOT (1932), kde Voskovec byl řidičem a bohatým Pepíkem. Největšího úspěchu dosáhli s filmy (režírované Martinem Fričem) pro které napsali pod zkratkou Formen (s Fričem, Wassermanem či Steklým) scénáře a ve kterých byl Voskovec dělníkem bez práce Filipem Kornetem a kamelotem: HEJ – RUP! (1934) a SVĚT PATŘÍ NÁM (1937).

Po odtrhnutí Sudet a před blížícím se nacistickým nebezpečím se V + W s Jaroslavem Ježkem rozhodli emigrovat do USA. Zde pořádali česky a anglicky zájezdy pro krajany, realizovali tisíce rozhlasových relací pro newyorský Úřad pro válečné informace (1940 – 1944) a pro anglickou BBC, namluvili svůj komentář pro film MEMPHIS BELLE (1943) a hostovali („Bouře") v různých divadlech (Philadelphie, Cleveland, Boston, newyorské Divadlo Alvin na Broadwayi).

V této době se Voskovec zaměřil i na režii divadelní (Americké polní divadlo a roku 1946 v Equity Library Theatre v New Yorku). Nakonec se Jiří Voskovec vrátil 1. záři 1946 do osvobozeného Československa a s Werichem (vrátil se už 10. října 1945) založil Divadlo V + W (1946 – 1948), kde i režíroval a hrál („Pěst na oko", „Divotvorný hrnec" atd.).

Pohostinsky režíroval též v Národním divadle („Jen o chlub"), ale po únoru 1948 se rozhodl opět opustit republiku (zatímco Werich zde zůstal). V Paříži pracoval pro UNESCO (1948 – 1950), se ženou založil komorní americké divadlo a překládal do angličtiny francouzské hry. Opět se vrátil do USA (i když byl pro podezření z tíhnutí ke komunismu jedenáct měsíců umístěn na Ellis Island), kde získal roku 1955 státní občanství.

Pod pseudonymem George Voskovec vystupoval jako charakterní herec na Broadwayi („Hamlet", „Deník Anny Frankové", „Fyzici", „Strýček Váňa" i „Cabaret") a hrál s významnými americkými herci a režiséry v hollywoodských filmech (THE BRAVADOS, BUTTERFIELD 8, THE SPY WHO CAME IN FROM THE COLD, THE BOSTON STRANGLER, THE ICEMAN COMETH, SOMEWHERE IN TIME atd.), z nichž je nejvýznamnější Lumetovo drama DVANÁCT ROZHNĚVANÝCH MUŽŮ (1957).

Často se uplatňoval v televizi a v jejích seriálech (ROOTS, SKAG nebo NERO WOLFE). Do vlasti se už nikdy nevrátil. Jiří Voskovec zemřel 4. července 1981 v kalifornském městě Pear Blossom na zástavu srdce ve věku sedmdesáti šesti let. Vydal „Klobouk ve křoví" (1965), nahrávku „Relativně vzato" (1974) a spolupracoval s Josefem Škvoreckým. Získal Medaili „Za zásluhy" II. stupně in memoriam (1995).

Jaroslav "krib" Lopour