Adriana Giuffrè

Italská herečka Adriana Giuffré je dcerou italské subrety třicátých a čtyřicátých let minulého století, Gianni Giuffré. Ta byla především herečkou divadelní a hrála jen ve dvou filmech FERMO NOC LE MANI!  (1937) a MILLE CHILOMETRI AL MINUTO! (1939).

Adriana se narodila v Římě, 9. března 1939. V osmnácti letech se vydala stejnou cestou jako její matka a roku 1958 dostala dvě malinké role ve filmech I SOLITI IGNOTI (ZMÝLENÁ NEPLATÍ) a NELLA CITTÁ L´INFERNO (1958). Od tohoto období, do ukončení kariéry v roce 1990, vytvořila Adriana více než šedesát rolí.

Na počátku šedesátých let hrála malé role v historických filmech společnosti Cinecittá. Jednalo se o snímky I BACCANALI DI TIBERIO (1960) a GLI AMORI DI ERCOLE (1960). Roku 1961 dostala roli v povídce LA FRENESIA DEL SUCCESSO, která byla součástí povídkové komedie LE ITALIANE E L´AMORE (1961). Ta měla úspěch na filmovém festivalu v Benátkách, ale Adriana začínala dostávat více prostoru na filmovém plátně až o několik let později.

Film VADO... L´AMMAZZO E TORNO (1967) je westernem Enza G. Castellariho a zde hrála Adriana Conchettu. Právě western začal Adrianě „nabízet" role, a tak se roku 1968 jako manželka Davida (Horst Frank) objevuje ve westernu PREPARATI LA BARA! (AŤ ŽIJE DJANGO), ve stejném roce hrála ještě ve westernech PER 100.000 DOLLARI TI AMMAZZO a UNO DI PIÚ ALL´INFERNO. Spaghetti westerny byly na svém vrcholu a pro Adrianu znamenaly mnoho dalších rolí, jako například Rosalii ve westernu SHANGO, LA PISTOLA INFALLIBILE (1970), Mary Belle ve filmu IL TREDICESIMO É SEMPRE GIUDA (1970) nebo Sandy ve westernu s Klausem Kinskim PREGA IL MORTO E AMMAZZA IL VIVO (1971).

Profesorku matematiky hrála v komedii s populární dvojicí Ingrassia-Franchi. Tato komedie IL CLAN DEI BUE BORSALINI (1971) nebyla jedinou s těmito populárními komiky, další byla například RIUSCIRÁ L´AVVOCATO FRANCO BENENATO A SCONFIGGERE IL SUO ACERRIMO NEMICO IL PRETORE CICCIO DE INGRAS? (1971).

Zejména svým výstřihem na sebe upozornila jako manželka Pietra (Leopoldo Trieste) v komedii S Albertem Sordim, IL MEDICO DELLA MUTUA (1968). Tento pohled můžete vidět na stránce wikipedie věnované Adrianě. Půvabná a svůdná Adriana se však po roce 1971 filmovému světu odmlčela asi na deset let, aby se v počátku osmdesátých let vrátila na filmová plátna v erotických komediích jako, SESSO PROFONDO (1980), L´AMANTE TUTTA DA SCOPRIRE (1981), MIA MOGLIE TORNA A SCUOLA (1981) či SESSO E VOLENTIERI (DO POSTELE VŽDY A OCHOTNĚ) 1982. Film, který má erotiky již více než dost, je snímek EROTIC FLASH (1981) a v hlavní roli se objevující Françoise Perrot, má v tomto „příběhu" za matku právě Adrianu.

Zejména v různých komediích pak pokračovala Adriana v letech následujících, VIUUULENTEMENTE MIA (1982), I CAMIONISTI (1982), BELLO MIO, BELLEZZA MIA (1982), IL DIAVOLO E L´ACQUASANTA (ĎÁBEL A SVĚCENÁ VODA) 1983 nebo italsko-americká komedie DETECTIVE SCHOOL DROPOUTS (1986).

Mimo komedie hrála Adriana také v mysteriózním snímku s Romy Schneider a Marcellem Mastroiannim FANTASMA D´AMORE (1981) či v thrilleru L´ATTRAZIONE (1987). Brutální sexualitu ve vězení zažívá Linda Jones ve filmu DETENUTE VIOLENTE (1984) a Adriana zde nechybí v roli paní Trudeau.

Na konci osmdesátých let vytvořila Adriana role také v televizní tvorbě. V komedii E NON SE NE VOGLIONO ANDARE! (1988) a v dramatu UNA LEPRE CON LA FACCIA  DA BAMBINA (1988). Hereckou kariéru ukončila Adriana v roce 1990, rolí ve filmu VIAGGIO DI NOZZE IN GIALLO, bylo jí jen 51 let. O deset let později se nečekaně objevila v roli matky Stefana (Michele Melega) v dramatu o osudu pěti různých lidí. Film se mimo jiné zaobírá spory mezi firmou Fiat a jejími zaměstnanci, které se táhly dlouhých deset let.

Teprve v roce 2023 se objevila krátká zpráva o jejím úmrtí. Dožila se 84 let.

Petr "Hennes" Hennebichler