foto

Arnošt Faltýnek

  • nar. 8.6.1906
    Vrahovice, Rakousko-Uhersko
  • zem. 16.9.1991 (85 let)
    Brno, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Arnošt Faltýnek se narodil 8. ledna 1906 ve Vrahovicích. V osmnácti letech odešel z domova k divadlu. Jako herec své generace získal skvělou hereckou průpravu a jevištní praxi u kočovných divadelních společností J. Macháčka, F. Veselského, S. Burdy. L. Lince, J. Bittla atd. (1924 – 1940). Působil taktéž ve slovenské Novákově společnosti, jež jezdila i po Čechách. V letech 1940 až 1945 se poprvé usadil na „kamenném“ scéně českobudějovického Jihočeského národního divadla. Vyzkoušel si ředitelskou práci v teplickém Městském divadle (1945 – 1951). Definitivně odešel do Hlavního města Prahy a stal se nepostradatelným členem Divadla S. K. Neumanna v Libni (1951 – 1970), z něhož odešel rovnou na odpočinek.

Arnošt Faltýnek byl hercem přirozeného a realistického herectví. I když byl jeho projev neškolený, šestnáct let u kočovných společností ho dobře naučilo herecké práci. Plně využíval svůj hlasový projev, práci s tělem, mimiku a svůj zjev (jistou podobnost po něm zdědil i jeho syn). Pro dnešního diváka je však více znám Faltýnkův syn, také herec, jež s otcem zažil tři roky společného angažmá v libeňském Neumannově divadle.

K filmové práci měl možnost dostat se jako pětačtyřicetiletý až po svém angažování na pražském jevišti. Do roku 1959 se představil jako děd Vrubel v Kubáskově a Novotného snímku MILUJEME (1951), dělník na schůzi v BOTOSTROJI (1954) K. M. Walló, cestující v tramvaji v komedii ANDĚL NA HORÁCH (1955) Bořivoje Zemana, strýc Karel ve ZLATÉM PAVOUKU (1956) Pavla Blumenfelda, tiskař ve Fričově satiře ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956), majitel ukradeného auta ve VINĚ VLADIMÍRA OLMERA (1956) Václava Gajera, listonoš Drábek v Cikánově dětském snímku JURÁŠEK (1956), muž v komedii Karla Steklého DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK (1956), vrátný v ZÁŘIJOVÝCH NOCÍCH (1957) Vojtěcha Jasného, Bláha v Helgeho ŠKOLE OTCŮ (1957), vedoucí prodejny zeleniny ve SCHŮZCE O PŮL ČTVRTÉ… (1957) Studia FAMU a Vladimíra Brebery, vrátný v Balíkově BOMBĚ (1957), další vrátný ve filmu TŘI PŘÁNÍ (1958) Jána Kadára a Elmara Klose, školník v dalším snímku Studia FAMU a režisérky Vlasty Janečkové POHÁDKA O KOUZELNÉ PÍŠŤALCE (1958), zámečník v KASAŘÍCH (1958) Blumenfelda, trafikant v Podskalského MEZI NEBEM A ZEMÍ (1958) a pán u řeky v Zemanově SLEČNĚ U ŘEKY (1959).

Vždy to ale byly epizodní úložky, které si zahrál i v dalších létech ve snímcích LIDÉ JAKO TY (dělník), ZLEPŠOVÁK (mistr cechu), CHLAP JAK HORA (cestující), ČERNÁ SOBOTA (svatebčan), CESTA DOMŮ (soused Kraslička), BÍLÁ SPONA (železničář), STŘEVÍČKY (známý), ČAROVNÉ DNY (mistr Bleha), JARNÍ POVĚTŘÍ (předseda), ČERNOBÍLÁ SYLVA (zedník), PROSÍM, NEBUDIT! (železničář), PRAHA NULTÁ HODINA (muž), ČERNÁ DYNASTIE (dělník), TŘI CHLAPI V CHALUPĚ (hostinský Faltýnek), MÁTE DOMA LVA? (hlídač), BEZ SVATOZÁŘE (dělník), STARCI NA CHMELU (řidič), A TO VŠECHNO ZA TÝDEN (vrátný), ATENTÁT (taxikář), „RAKEV VE SNU VIDĚTI…“ (strejda), MARATÓN (domovník Kytka), PANENSTVÍ A KRIMINÁL (přísedící), VELKÁ NEZNÁMÁ (vrátný), ZLATÁ SVATBA (havíř), DOBRÝ DEN, MĚSTO (Šimon), NÁŠ DĚDEK JOSEF (Kvasnička), HONZA MÁLEM KRÁLEM (švec), „JÁ TO TEDY BERU, ŠÉFE…!“ (strážný), ČISTÁ ŘEKA (bytný), PÍSEŇ O STROMU A RŮŽI (pacient) a nebo PRODLOUŽENÝ ČAS (spolupacient). Ve snímku BĚŽ, AŤ TI NEUTEČE jen daboval vrátného Františka Toufara (Jiří Kostka).

Spolupracoval s rozhlasem („Úsměvy a úsměšky Jiřího Hausmanna“ 1958, „Paní ministrová“ 1969 nebo „Nepochopený“ 1972), televizními inscenacemi (CHVÍLE ROZHODNUTÍ, STŘEVÍČKY, SVATEBNÍ CESTA ANEB JEŠTĚ NE, EVŽENE!, INZERÁT, NÁVRAT PANA RYŠÁNKA apod.) a s dvěma díly (BESTIE 1949 a ŠŤASTNÝ A VESELÝ 1966) Sequensova normalizačního krimi seriálu 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1974 – 1979). Patři rovněž mezi herce, kteří byli jmenováni Zasloužilým umělcem (19??). Se svojí manželkou, operetní subretou Mílou Janů (1917 – 1999), měl syna Jana Faltýnka (1936 až 1995), který pokračoval v rodičovských šlépějích. Herec a ředitel Arnošt Faltýnek zemřel 16. září 1991 v Brně ve věku osmdesáti pěti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace