foto

Agnieszka Holland

  • nar. 28.11.1948 (67 let)
    Varšava, Polsko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Když máte uměleckou svobodu, touha zobrazovat detaily skutečnosti slábne” (z knihy "W poszukiwaniu siebie: twórczosc filmowa Agnieszki Holland”, 2001)

Agnieszka Holland, prominentní polská filmová a televizní režisérka a scénáristka, významná představitelka polské "nové vlny”, se narodila ve Varšavě. Prarodiče ze strany otce byli Židé a zahynuli v ghettu, matka, katolička, se zase v roce 1944 zúčastnila Varšavského povstání, byla novinářkou a členkou polského undergroundu. Později se znovu provdala, tentokrát za novináře Stanislawa Brodzkého. Hollandová byla vychovávána v katolické víře a její vlastní dcera, Katarzyna Adamiková, rovněž režíruje.

Hollandová je absolventkou pražské FAMU (1971). Začínala jako asistent režie u Krzysztofa Zanussiho: ILUMINACE (1973), pracovala u studií “X Film”, které řídil Andrzej Wajda, podílela se na Wajdově dramatu DANTON (1982) a napsala pro něj také pár scénářů. Jejím televizním filmovým debutem byl krátkometrážní WIECZÓR U ABDONA (Večer u Abdona, 1975), jejím prvním celovečerním filmem pak AKTORZY PROWINCJONALNI (Venkovští herci, 1980), jedna z vlajkových lodí filmové tvorby "morálního neklidu”, vyprávění o napjatých vztazích mezi členy jedné maloměstské divadelní společnosti, která měla být metaforou na tehdejší politickou situaci v Polsku. Na Filmovém festivalu v Cannes v roce 1980 získal film Cenu mezinárodní kritiky.

Režírovala divadelní hry, některé i se svým manželem Laco Adamikem. Před emigrací do Francie stihla Hollandová v Polsku zrežírovat pouze dva větší filmy: úspěšná HOREČKA (1980) a k režimu kritická KOBIETA SAMOTNA (Osamocená žena, 1981) – poslední těsně před vyhlášením výjimečného stavu v prosinci 1981 (oba filmy byly oceněny na polském filmovém festivalu v Gdaňsku, projekce druhého byla však na nátlak “shora” brzy zastavena a k vidění pak byla pouze na ilegálních kopiích). Další filmy už vytvořila v zahraničí. Brzy opustila poetický a poněkud surrealistický styl svých prvních filmů. Její ZDJECIA PRÓBNE (Kamerové zkoušky, 1977) bylo zřetelně ovlivněno Formanovým snímkem KONKURS (1963).

Hollandová získala nominaci na cenu Akademie pro “nejlepší zahraniční film” a cenu z festivalu v kanadském Montrealu za západoněmecké válečné drama o prchající Židovce BITTERE ENTRE (Angry Harvest, 1985.) Jejím zřejmě nejznámějším a nejoceňovanějším filmem je EVROPA, EVROPA (1991) podle románu “Byl jsem Hitlerjunge Salomon” Solomona Perela, který jako židovský mladík uprchl s rodiči po nástupu nacistů k moci z Německa do Polska a po vypuknutí války a německém vpádu pak s bratrem do Sověty okupovaného východu země. Po napadení Sovětského svazu v roce 1941 byl zajat, německého důstojníka však (svojí perfektní němčinou) přesvědčil, že je etnický Němec a později byl poslán do školy pro Hitlerjugend. V Německu se filmu dostalo pouze vlažného přijetí a tamní výbor ani nenapadlo ho v roce 1991 navrhnout na Oskara pro “nejlepší cizojazyčný film.” V USA se však snímek stal jedním z vůbec nejúspěšnějších německých titulů, získal Zlatý glóbus a nominaci na Oskara pro “nejlepší scénář” a ocenila ho i BAFTA.

Její filmy z emigrace užívají jiné vyjadřovací prostředky a jiný filmový jazyk (podle kritiků se staly "dějově atraktivnější” a současně odtažitější od skutečnosti): vidění světa jako pasti, ve které člověk, pouhá hračka v rukou krutého osudu nebo náladového Boha, usiluje o to dát svojí existenci nějaký smysl. Filmoví historici tuto “past bez možnosti úniku” nazvali “kunderovskou”, poukazují tím na vazbu mezi filmy Hollandové a prózou Milana Kundery, se kterým se seznámila během svých pražských studií (přeložila například do polštiny jeho “Nesnesitelnou lehkost bytí” a měla v úmyslu rovněž zadaptovat pro film jeho “Valčík na rozloučenou.”)

Vidění světa jako pasti se objevuje už v její poetické diplomové práci GRZECH BOGA (Boží hřích, 1970) a snadno stopovatelné je v její tvorbě "morálního neklidu.” Její filmy vytvořené na Západě pokračují ve vykreslování lidí hledajících východiska, snažících se o seberealizaci a o štěstí. Většinou však končí - respektive jsou přinuceni se smířit - s pochybným výsledkem jako ve “Washingtonově náměstí” nebo ve velmi ceněné “Evropě, Evropě.” Hollandová setrvává ve své psychologické sondě a existenciálním podobenství (“jak moc jsme těmi, kterými skutečně jsme a jak moc existujeme pouze skrze oči druhých.”) Její poslední filmy, jako třeba JULIE NA CESTĚ DOMŮ / LÉČITEL (2002, nominace na Zlatého lva) nám také odhalují její zaujetí metafyzičnem, vyznačují se fascinací náboženskou stránkou a nadpřirozenem.

Jako přítelkyně Krzysztofa Kieślowského, se Hollandová podílela na scénáři k jeho filmu TŘI BARVY: MODRÁ (1993) - stejně jako Kieślowski i Hollandová se ve svých dílech často zaobírá otázkami víry. V jednom interview z roku 1988 uvedla, že ačkoli ženy hrají v jejích filmech důležitou úlohu, není feminismus stěžejním tématem její práce. Je autorkou dramat jako OLIVIER, OLIVIER (1992) nebo TAJEMNÁ ZAHRADA (1993) s Maggie Smithovou. Posledními snímky se Hollandová snaží přitáhnout pozornost širšího publika. Sama přiznává (deník "Rzeczpospolita", červen 2000), že chce točit filmy srozumitelné průměrnému divákovi, stále však "s jistým stupněm složitosti a určitým intelektuálním poselstvím.” Patří sem ÚPLNÉ ZATMĚNÍ (1995) o prokletých francouzských básnících (s Leonardem DiCapriem a Davidem Thewlisem), romantické drama WASHINGTONOVO NÁMĚSTÍ (1997) nebo televizní RÁNA DO SRDCE (2001).

Její zatím poslední filmový počin se jmenuje VE STÍNU BEETHOVENA (2006, cena z festivalu v San Sebastián), hudebně-romantické drama s Edem Harrisem a Diane Krugerovou. Režírovala několik dílů televizních krimiseriálů ”The Wire” (2002) a "Odložené případy” (2003). V roce 2007 spolu se sestrou Magdalenou Łazarkiewiczovou a dcerou Katarzynou Adamikovou režírovala polský politický seriál “Ekipa”. S dcerou už rok předtím pracovala na historické legendě: polsko-slovensko-český JÁNOŠÍK (2006), ve kterém se představil Václav Jiráček a také například Bolek Polívka. V současné době Agnieszka Hollandová působí jako filmař při fakultě Městské univerzity v New Yorku (Brooklyn College, City University of New York).

Za své celoživotní úspěchy byla oceněna na Filmovém festivalu v Las Vegas (1999), v roce 2001 pak za svůj výjimečný přínos polské kultuře obdržela “restituční” Důstojnický kříž a v roce 2002 zvláštní cenu za umělecké úspěchy v Polsku i cizině.

Marek "džanik" Janík

Režijní filmografie

2016 Přes kosti mrtvých
2015 Domek z karet (TV seriál)
Chapter 37 (S03E11)
Chapter 36 (S03E10)
2014 Rosemary's Baby (TV film)
2013 Hořící keř
2011 The Killing (TV seriál)
V temnotě
2010 Treme (TV seriál)
2009 Jánošík - Pravdivá historie
2006 Holka jako já - příběh Gwen Araujo (TV film)
Ve stínu Beethovena
2003 Odložené případy (TV seriál)
2002 Julie na cestě domů
The Wire - Špína Baltimoru (TV seriál)
2001 Rána do srdce (TV film)
1999 Třetí zázrak
1997 Washingtonovo náměstí
1995 JAG (TV seriál)
Úplné zatmění
1993 Padlí andělé (TV seriál)
Tajemná zahrada
1992 Oliviére, Oliviére
1991 Largo desolato (TV film)
1990 Evropa, Evropa
1988 Jak zabít kněze
1985 Bittere Ernte
1982 Les cartes postales de Paris (TV film)
1981 Horečka
Osamělá žena (TV film)
1980 Proces (TV film)
Provinční herci
1977 Konkurs na život
Něco za něco (TV film)
Nedělňátka (TV film)
1975 Obrazki z życia
Večer u Abdona (TV film)
1969 Hřích boha (studentský film)

Dokumentární

2001 Golden Dreams
1985 'Kultura'

Herecká filmografie

1997 Agnieszka Holland On the Set (TV film)
On the Set of 'Washington Square' (TV film)
1982 Výslech
1976 Jizva

Dokumentární

2016 Droga do mistrzostwa
2014 vlna vs. břeh
2013 Návrat Agnieszky H.
2005 100 Greatest War Films, The (TV film)
2000 In the Shadow of Hollywood
1995 Total Eclipse (TV film)

TV pořady

2008 Hvězdný reportér (TV pořad)
2004 Uvolněte se, prosím (TV pořad)
1996 Festivalové vteřiny (TV pořad)
1993 Události (TV pořad)

Scenáristická filmografie

Fanoušci tvůrce

<< 1-20 >>
všichni fanoušci
(127)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace