Francouzského herce Henriho Poiriera proslavil především dabing, na svém kontě má ale také přes sto filmových a televizních rolí, bohatou škálu postav odehrál i na divadelních jevištích. Narodil se v Colombes, které dnes patří k pařížským předměstím, herectví začal studovat v roce 1949 na Národní konzervatoři v Paříži. Na jevišti debutoval krátce poté v Shakespearově Zkrocení zlé ženy v Centre dramatique de l΄Ouest. Ve dvaceti letech přišla i první nabídka od filmu, nikoli ovšem z Francie, ale z Itálie; menší roli odehrál po boku dalších francouzských herců ve filmu PORAŽENÍ (I vinti, 1953) slavného režiséra Michelangela Antonioniho.
Své další aktivity dělil Henri Poirier mezi divadlo, film, televizi a rozhlas. Od práce před rozhlasovým mikrofonem nebylo daleko k dabingu, který začal v jeho tvorbě v pozdější době převažovat. Co se týče filmu, několikrát jej oslovil významný režisér Jean-Pierre Mocky (PŘÁTELÉ KOPRETINY – Les compagnons de la marguerite, 1967; VELKÉ PRÁDLO - La grande lessive, 1968), menšími úkoly jej pověřili také další slavní režiséři jako Henri Verneuil (MELODIE PODZEMÍ – Mélodie en sous-sol, 1962) nebo Marcel Ophüls (BANÁNOVÁ SLUPKA – Peau de banane, 1963). Často jej zachycovala v této době také televizní kamera, a to především v záznamech a adaptacích divadelních her. Jako divadelní herec působil Poirier hlavně v Théâtre de Paris a Théâtre de la Gaité-Montparnasse, v roce 1972 založil vlastní divadelní společnost, Théâtre 12.
Ještě na přelomu 60. a 70. let hrál Poirier v několika filmech ročně, mezi nimiž najdeme i některé hodnotné počiny francouzské kinematografie té doby, později ale své výstupy před kameru omezil, častěji však začal účinkovat například v televizních seriálech. Z jeho práce v dabingu připomeňme podíl na zahraničních seriálech (DERRICK; DALLAS), mluvil také v řadě amerických filmů a především francouzských animovaných seriálů a filmů. Před kamerou mezitím střídal menší úlohy vysoce postavených mužů (například generál Pinochet v politickém dramatu PRŠÍ NA SANTIAGO – Il pleut sur Santiago, 1977) se zástupci nižších sociálních skupin. Poslední filmovou rolí byla postava starosty ve filmu BERNADETTE (1988) o hlavní aktérce lurdského zázraku, od té doby účinkoval výhradně v televizi. V letech 1989-1991 jej zaměstnávala jedna z hlavních rolí v seriálu TRIBUNAL, mezitím ještě diváci slyšeli jeho hlas z několika animovaných příběhů o Astérixovi.
V letech 1979-1992 patřil Henri Poirier k vůdčím osobnostem organizace ADAMI, která zastupuje práva umělců ve vztahu k médiím. Za své zásluhy v oblasti kultury obdržel v roce 2002 Řád umění a literatury. Jeho manželkou byla Christiane Keukens, s níž žil přes dvacet let. Henri Poirier zemřel v Paříži 2. října 2005 ve věku 73 let.
Pavel "argenson" Vlach
