Ernest Borgnine (vlastním jménem Ermes Effron Borgnino) se narodil v Hamdenu (Connecticut, USA) jako syn italských přistěhovalců z Modeny. Jeho rodiče se rozvedli když mu byly dva roky a on se pak s matkou vrátil do Itálie. Po uplynutí pěti let se ale usadili zpět ve Spojených Státech, v Hamdenu, kde také začal malý Ermes chodit do školy. Po střední škole, v roce 1935, Borgnine vstoupil do Vojenského námořnictva Spojených Států. Uvolněn byl v roce 1941, ale jakmile USA vstoupily do 2. světové války, tak se do služby vrátil a sloužil pak až do roku 1945 (tedy celkem 10 let), kdy dosáhl hodnosti „Gunner´s Mate“ 1.třídy. Získal také řadu vyznamenání (v roce 2004 dosáhl čestné hodnosti „Chief Petty Officer“ za zásluhy o Vojenské námořnictvo a podporu rodinám námořníků po celém světě - hodnost mu byla udělena vrchním velitelem Námořnictva).
Po několikaletém bloumání Borgnine začal navštěvovat Randallovu dramatickou školu v Hartfordu a jakmile dokončil studia odešel do slavného Barterova divadla v Abingdonu (Virginia). Jeho první rolí zde byl „Gentleman Caller“ ve hře Tennesseeho Williamse „Skleněný zvěřinec“. V roce 1949 debutoval na Broadwayi v roli ošetřovatele v úspěšné hře Mary C.Chaseové „Harvey“. Dva roky nato se přestěhoval do Los Angeles a opravdovým přelomem v jeho kariéře se stal film ODTUD AŽ NA VĚČNOST. Hrál zde krutého seržanta "Fatse" Judsona, který se ve vojenské věznici vysmívá svému armádnímu kolegovi Angelu Maggiovi (Frank Sinatra) a po jeho propuštění (kvůli opilosti ve službě) jej Fatso ubije k smrti.
Borgnine si vybudoval reputaci jako charakterní herec, v prvních rolích pro své hrubé rysy představoval různé padouchy a lumpy, jako např. ve filmu JOHNNY GUITAR (s Joan Crawfordovou) nebo ČERNÝ DEN V BLACK ROCK. V roce 1955 však zazářil jako dobrosrdečný řezník ve filmové verzi televizní hry MARTY, která mu také vynesla Oskara pro nejlepšího herce v hlavní roli (dále cenu BAFTA a cenu na MFF v Cannes 1955). S ohledem na Borgninovu dlouhověkost „Marty“ stále zůstává nejstarším filmem s dosud žijícím hercem oceněným Oskarem za hlavní mužskou roli ve filmu. Je také jediným dosud žijícím hercem, který obdržel tuto cenu Akademie do roku 1960.
Další role vytvořil ve filmech jako byli dobrodružní VIKINGOVÉ (hráli zde Kirk Douglas, Tony Curtis a také Orson Welles), LET FÉNIXE (s J.Stewartem a R.Attenboroughem), ve válečném dramatu TUCET ŠPINAVCŮ (po boku Lee Marvina, Ch.Bronsona a T.Savallase), ve slavném Peckinpahově westernovém dramatu DIVOKÁ BANDA, v katastrofickém DOBRODRUŽSTVÍ POSEIDONU nebo ve snímku ČERNÁ DÍRA. Od roku 1962 do roku 1966 zářil v populární televizní komediální sérii McHALEOVO NÁMOŘNICTVO, za kterou také obdržel v roce 1963 cenu Emmy. Koncem 70. let pobýval i v tehdejším Československu (zejména na Mostecku) v rámci natáčení televizního filmu podle stejnojmenného Remarqueova románu NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID. Později se objevil v televizní roli veterána Dominica Santiniho - pilota vrtulníku v akční špionážní sérii AIRWOLF (1984-1986).
Za přispění filmovému průmyslu Ernest Borgnine získal svou hvězdu na známém Hollywoodském chodníku slávy a v roce 1996 byl uveden do westernové Síně slávy v Národním kovbojském a westernovém muzeu v Oklahoma City. Ve stejném roce v autobuse projel USA, setkal se se svými fanoušky a prohlédl si zemi. Cesta se také stala předmětem dokumentu „Ernest Borgnine v autobuse“. Jeden rok byl předsedou Národního Holdu pro hospitalizované veterány, které také v různých zdravotnických centrech navštěvoval.
Od roku 1999 Borgnine propůjčoval svůj hlas postavičce v kresleném seriálu "SpongeBob SquarePants“ jako postarší superhrdina Mermaid Man (kde znovu vytvořil dvojici s Timem Conwayem, se kterým hrál již v McHaleově Námořnictvu. Tim Conway zde namluvil postavu Mermaid Manova mladšího partnera Barnacle Boye). Borgnine se také objevil v jednom z dílů seriálu SIMPSONOVI, kde mluvil sám sebe, stejně jako v řadě jiných televizních pořadů. V roce 2007 Borgnine zaujal v televizním komediálním dramatu A GRANDPA FOR CHRISTMAS, které mu zajistilo nominaci na Zlatý glóbus pro Nejlepšího herce v minisérii nebo televizním filmu. Cenu nakonec nezískal, ale v devadesáti letech byl tak vůbec nejstarším dosud nominovaným na Zlatý Glóbus.
Borgnine byl pětkrát ženatý. S Rhodou Keminsovou (1948-1959) má dceru Ginu, s Donnou Rancourtovou (1965-1972) syna Christophera a dceru Sharon. S Tovou Traesnaesovou žije od r. 1972 dodnes. (s herečkou Katy Juradovou žil v letech 1959-1963 a manželství se zpěvačkou Ethel Mermanovou v r. 1964 vydrželo jen něco přes měsíc).
Marek "džanik" Janík
