Parker Poseyová není příliš často zmiňovaným jménem, do širšího diváckého podvědomí se tato americká herečka dostala teprve díky roli společnice Lexe Luthora v novém Supermanovi. Není to však žádná vycházející hvězda, má za sebou již více než 50 filmových rolí, pouze se nikdy nedokázala prosadit natolik jako její slavnější kolegyně.
Narodila se 8. listopadu 1968 v Baltimoru. Otec Chris Posey, majitel obchodní sítě s Chevrolety, ji pojmenoval po modelce/herečce z 50. let Suzy Parkerové. Krátce po jejím narození se rodina přestěhovala do Mississippi. Po neúspěchu na baletní škole začala Poseyová studovat herectví v Severní Karolíně, později drama na Státní univerzitě v New Yorku.
Poprvé si zahrála v televizní soap opeře AS THE WORLD TURNS. První důležitější filmovou roli ztvárnila v nezávislé komedii Richarda Linklatera DAZED AND CONFUSED (1993). Nezávislé snímky preferovala při výběru rolí i v následujících letech. Z celkem 32 „nezávisláků“ jmenujme alespoň AMATÉRA (1994), ZKURVENOU GENERACI (1995) a Linklaterovo PŘEDMĚSTÍ (1996) Magazínem Time byla dokonce označena za „Královnu nezávislých“.
Pro její kariéru významný se ukázal být rok 1997, kdy na filmovém festivalu v Sundance představila rovnou tři filmy, v nichž si zahrála výraznější role. Byli to DRUNKS (1995) HLÍDAČI ČASU (1997) a hlavně černá komedie THE HOUSE OF YES (1997), za kterou získala cenu pro nejlepší herečku.
Z práce pro televizi se do diváckého podvědomí nejvíce zapsala jako Connie v mini-sérii TALES OF THE CITY. Spíše za roztomilou kuriozitu než za počin velkého významu lze označit propůjčení jejího hlasu pro jednu epizodu FUTURAMY a SIMPSONOVÝCH. Zajímavostí je, že Poseyová byla jednou z kandidátek na roli Rachel Greenové v PŘÁTELÍCH, tvůrci však nakonec dali přednost Jennifer Aniston.
Po několik let komerčně nejúspěšnějším filmem byl pro Poseyovou třetí díl hororové série VŘÍSKOT (2000). V kinech si nevedla špatně ani romantická komedie ZÁKON PŘITAŽLIVOSTI (2004) nebo pokračování akčního hororu BLADE: TRINITY (2004). Pro Poseyovou šlo povětšinou o menší role zanedbatelného významu, které jenom všímavějším divákům připomínaly, že existuje herečka tohoto jména. Což nelze napsat o její postavě Grety v komorním dramatu Rebeccy Millerové PERSONAL VELOCITIES: THREE PORTRAITS z roku 2002. Kladné ohlasy na její výkon ze strany kritiků předznamenaly nominaci na Independent Spirit Award. Dodnes je její výkon právě v tomto filmu považován za nejpozoruhodnější.
Teprve po uvedení maganákladného trháku SUPERMAN SE VRACÍ (2006) začali o Poseyové pochvalně mluvit nejen kritici, ale také diváci. Vedle holohlavého Kevina Spaceyho jako Kitty Kowalská rozhodně nezapadla a pro mnohé byl právě její výkon nejpříjemnějším překvapením celého filmu. Těžko říct, nakolik jí tato role otevře dveře ke komerčnějším titulům. Otázkou také je, zda-li o to stojí. Možná dá raději přednost malým, nezávislým filmům, jejichž natáčení není zdaleka tak stresující a které ji umělecky jistě naplňují mnohem více. Pokud by se rozhodla zůstat „velkou herečkou malých rolí“, fanoušci by ji to jistě neměli za zlé. A ti ostatní? Jejich znalosti o Parker Poseyové by bohužel zůstaly u nejistého konstatování „ta holka ze Supermana?“.
Martin "Matty" Šrajer
