Kihači Okamoto

Kihachi Okamoto musel povinně nastoupit do vojenské služby během posledních let války v Jižním Pacifiku. Jako zázrakem se mu podařilo přežít, zažil to nejhorší, co válka mohla nabídnout. Zážitky, které prožil během války, mu pomohli formovat jeho pohled na povahu člověka a konfliktu jako obecného tématu. Japonská válka ovlivnila způsob natáčení jeho filmů.

Kihachi Okamotovi začal filmový trénink v roce 1947, jeho učitelé byli režiséři Mikio Naruse, Senkichi Taniguchi a Ishiro Honda. Zejména jeho první úspěch, což byl Dokuritsu Gurentai z roku (1959), mu výrazně pomohl, aby si Okamoto získal dobrou pověst. Ve stejném roce natočil drsnou gangstersku Ankokugai No Kaoyaku, šéfa podsvětí si tehdy zahrál slavný a uznávaný herec Toshirô Mifune. Okamoto natočil téměř přes 40 filmů a napsal scénář ke 24 filmům. To vše ve své kariéře, která trvala téměř šest desetiletí.

Poté, co viděl filmy jako Jak byl dobyt Západ (1962) a Přepadení 1939 od Johna Forda, se rozhodl, že natočí svůj vlastní samurajský western, a to East Meets West (1995). Okamoto byl také obrovským fanouškem muzikálů, jeho prvním muzikálem byl Oh Bomb z roku 1964, což byl gangsterský komediální muzikál. Jeho láska k hudbě byla stejná jako láska k filmům. Další muzikální film nechal na sebe dlouho čekat, ale snad každý jeho fanoušek se dočkal v roce 1986, kdy dokončil svůj film Jazz Daimyo, o partě jazzových hudebníků, kteří putují po Japonsku.

Ve všech svých filmech pečlivě plánoval umístění zvukových efektů a hudby v kombinaci s pohybem kamery a pohybu v rámci rámu, který tvoří velmi rytmický, téměř hudební celek. Jeho kritický postoj vůči japonské společnosti ho vedl k často satirickým komediím, jako Epoch of Murder Madness z roku (1967), kdy hlavní hrdiny často stavěl do absurdních situací. Zpočátku odmítl film uvolnit, ale na naléhání fanoušků byl zveřejněn a dočkal se pozitivních ohlasů. Jeho samurajské filmy, jako například Samuraj (1965) a Zběsilost (1966), ve kterých hrál Toshiro Mifune, ho proslavily i mimo Japonsko.

Jeho rytmický přístup k natáčení a celkovému pojetí filmu byl kritiky i diváky přijat velmi pozitivně. Jeho manželka, Mineko Okamoto, často pracovala jako producentka pro jeho pozdější tvorbu.

Dne 19. února 2005, jen dva dny po jeho 81. narozeninách, Kihachi zemřel doma v rodinném kruhu na rakovinu jícnu. Ten den byl nejen smutným pro Okamotovu rodinu, ale i pro celé Japonsko, jeho fanoušci a blízcí na něj nikdy nezapomenou.

Yoshitsune