Ludvík Toman

Je strašně zvláštní, že rok před svou smrtí "hrál" v Nejisté sezóně karikaturu sebe sama.

Nekompromisní zabiják české kinematografie !!!

 

 

                                   FILMOGRAFIE   

 

                      LUDVÍKA  TOMANA

 

 

 

V té době a pod nepochybným vlivem Heislera a Toyen se Toman patrně rozhodl, že se bude věnovat umění. Hned po válce Toman působil ve Studiu Jindřicha Honzla při Národním divadle, ale jeho touha už nabírala filmový směr: pracoval tehdy jako asistent režiséra Martina Friče při natáčení filmů Třináctý revír (1946), Polibek ze stadiónu (1947) a Návrat domů (1948). 

Michal Bregant, Abrakadabrantní proměny, ILUMINACE, roč. 9, 1997, č. 2 (26), s. 162

 

 

 

NÁVRAT  DOMŮ

Režie: Martin Frič

Námět: Leopold Lahola

Scénář: Leopold Lahola, Miloš Řehák, Ludvík Toman

     V květnových dnech roku 1945 se vrací do Prahy nadporučík Mareš. Jeho matka a sestra nepřežily válku. Naživu nezůstalo ani příliš kamarádů a snoubenka se během válečných let provdala za jiného muže...

http://www.volny.cz/czfilm/Film/Navratdomu.htm

 

 

 

/…/ Ludvík Toman rozšířil jak okruh tvorby pro děti, tak škálu jeho obecenstva – snímek Křižovatka života (1948) adresoval dospívající mládeži. Poukázal tím na další možnosti v hrané tvorbě. Film s tématikou volby životního povolání vypráví mládežnický náborový příběh, který se snažil nalákat mladé lidi v práci v keramickém průmyslu. /…/

Luboš Ptáček, PANORAMA ČESKÉHO FILMU, 2000, s. 357

 

 

 

Není dnes známo, proč Ludvík Toman opustil Honzlovo Studio. Víme jen, že po krátké asistentské kariéře na Barrandově pracoval ve zpravodajském filmu a natáčel politicky angažované dokumenty a populárně naučné filmy, a podílel se i na scénáři k filmu Hermíny Týrlové Nepovedený panáček (1951).

Michal Bregant, Abrakadabrantní proměny, ILUMINACE, roč. 9, 1997, č. 2 (26), s. 162

 

 

 

Je obtížné hledat v tvůrčím kolektivu, který je uváděn jako autor námětu filmu Nepovedený panáček, toho, kdo tu vskutku byl spiritus agens. Jako autora scénáře označují titulky už jen Hermínu Týrlovou a L. Tomana. Režijně spolupracovala Týrlová s K. M. Walló, který vedl hranou část filmu.

František Tenčík, HERMÍNA TÝRLOVÁ, 1964, s. 28

 

 

 

Srov. medailon Ludvíka Tomana ve zpravodaji „Filmové informace” 10, 1959, č. 18, s. 11. a stručný nekrolog v časopise „Záběr”  21, 1988, č. 21, s. 2. Některé Tomanovy dokumentární filmy: Nedělní odpoledne (1947), Čtyři říjnové dny (1949), Rychloraziči v Tisové (1954). Od poloviny padesátých let se Ludvík Toman věnoval práci na populárně naučných filmech, zejména z oblasti rentgenologie a polarografie, příležitostně natáčel další dokumenty (Slunečná Albánie, Obrázky z Československa apod.). Jeho jméno se objevilo také u scénářů hraných filmů jako Větrné moře (1973), Borisek malý seržant (1975), Hněv (1978).

Michal Bregant, Abrakadabrantní proměny, ILUMINACE, roč. 9, 1997, č. 2 (26), s. 162

 

 

 

VĚTRNÉ  MOŘE

V rámci spolupráce československé a sovětské kinematografie byl v koprodukci Barrandov a Ázerbájdžánské studio v Baku realizován film Větrné moře. Jeho hrdinou je český rudoarmějec Jan Vacek, kterého revoluční vichr až na břehy Kaspického moře, do Ázerbájdžánu, kde se stal nejen svědkem, ale i aktivním účastníkem nejdramatičtějších bojů o socialistickou budoucnost této republiky a celého Zakavkazska.

Romantický a dramatický životní příběh Jana Vacka objevil pro film spisovatel Jiří Marek, který ve spolupráci s Ludvíkem Tomanem a sovětským partnerem Jusifem Vekilovem napsal scénář, k jehož realizaci se přikročilo v květnu tohoto roku v Baku. Režisérem Větrného moře je jeden z nejznámějších ázerbájdžánských  režisérů Eldar Kulijev, který již ve svých předcházejících filmech zpracovával revoluční tématiku. /…/

Marek, Toman, Vekilov, Kulijev, Větrné moře, FILM A DOBA 10/1973, s. 548

 

 

 

Hrají: Alois Švehlík, Radovan Lukavský, Josef Langmiler, Josef Šebek, Jana Gýrová; a další...

 

 

 

HNĚV

Directed by Zbynek Brynych

Writing credits  Ludvík Toman, Karel Valtera

Credited cast: Vlastimil Fišar, Miroslav Holub, Václav Neužil, Milan Riehs, Jiří Štěpnička, Jana Švandová, Vanda Švarcová, Tomáš Töpfer, Vlasta Vlasáková

http://us.imdb.com/title/tt0170006/

Ojedinělé drama o „třídním boji“ horníků proti reformistickým plánům vládnoucí byrokracie na konci 60. let. Ponurá rodinná sága se vrací do roku 1967, kdy se začaly zavírat nerentabilní uhelné doly. Neobvykle depresivní příběh, nefunkční expresivita, křečovitá režie. Zřejmě největší tvůrčí prohra režiséra Zbyňka Brynycha.

Seminář normalizačních filmů (12.-14. dubna 2002)

http://www.phil.muni.cz/divfil/fav/normalizace.html

 

 

 

Do dějin české kinematografie však Toman zasáhl mnohem výrazněji až v éře normalizace, když se stal ústředním dramaturgem Filmového studia Barrandov (1969 – 1982. /.../

Michal Bregant, Abrakadabrantní proměny, ILUMINACE, roč. 9, 1997, č. 2 (26), s. 162

 

 

 

/…/ Na počátku roku 1970 stála před námi základní otázka – změnit dosavadní vývoj české tvorby hraných filmů tak, aby odpovídal potřebám socialistické společnosti a kulturně politické linii strany. To vyžadovalo změnit dramaturgickou praxi, přebudovat systém literární přípravy filmové tvorby, omezit nebo zcela vyloučit vliv těch, kteří vědomě stáli proti nové linii, a začít se vypořádávat s ideovým zmatkem, který panoval mezi tvůrčími pracovníky. /…/

Ludvík Toman, Problematika dramaturgie českého hraného filmu, FILM A DOBA 9/1972, s. 452

 

 

 

Ludvík Toman, bůhví, je-li to pravda – agent NKVD, dřepí v bývalé Kuncově kanceláři na Barrandově a dumá, kterak by se mu podařilo vyrábět filmy bez filmařů. Nemůže nás ani vidět, nejraději by nás vyházel, jenomže, kdo by mu pak splnil ten jeho upachtěný sen o kvetoucí, poslušné, perfektní české kinematografii?

Pár nás vyhodí. Já zřejmě budu mezi prvními na řadě. Na nic jiného však nevěřím víc než na to, že Toman zkrachuje…

To jsem totiž chtěl říct: oni vůbec nejsou rafinovaní gauneři, chladnokrevně pracující na dobře zorganizovaném díle. Oni dokonce nejsou ani svědomití a pracovití byrokrati, tupě plnící úkoly kohosi neznámého.

Lidé je přeceňují.

Nahánějí strach, vyvolávají zoufalství, neboť jsou nevypočitatelní. Protože kdo by si troufl uhádnout, co v příští chvíli udělá potměšilý blbec?

Pavel Juráček, DENÍK, NFA, 2003, s. 678

 

 

 

Ludvík Toman nedávno prohlásil, že Dušan Klein nebude točit film, jenž si připravoval. Říká se, že lidé, kteří u toho byli, nechápali, proč Klein, jenž je bezúhonný, nebude točit scénář, v němž ani sám Toman nenalezl nic závadného. A očekávali vysvětlení. Toman vše vyložil krátce a jasně: „Klein točit nebude – za prvé proto, že je Žid, za druhé je malý a za třetí by se mu mohlo během natáčení něco stát.”

Pavel Juráček, DENÍK, NFA, 2003, s. 676

 

 

 

Na přelomu let 70. s 80. se s LUDVÍKEM TOMANEM setkávali studenti, poněvadž vyučoval na katedře dramaturgie a scenáristiky na pražské FAMU.

 

 

 

Předmět (Subject): FW: prosba prosbou

Datum (Date): 19.7.2004 10:41

Od (From): "Photodoc" <Photodoc@mail.ctk.cz>  

Komu (To): ludvik.toman@seznam.cz  

Vážený pane,

ani náš archiv neoplývá žádnými podrobnými informacemi.

Záznamy na osobní kartě:

TOMAN, Ludvík, filmový režisér

narozen: 19.8.1920

režisér Studia populárně věděckého a naučného filmu (informace z roku 1960), ústřední dramaturg FS Barrandov (inf. z r. 1970), člen předsednictva PV Svazu českých dramatických umělců (inf. z r. 1972)

Řád práce, 1973

první cena autorsk. kolektivu v literární soutěži k 30. výr. osvobození v oblasti liter. scénářů pro celovečerní filmy, 1975

první cena v literární soutěži k 30. výročí osvobození v oblasti literárních scénářů televizních her, 1975

Na mikrofiších se dochovaly tři články:

Otázky Ludvíku Tomanovi, ústřednímu dramaturgovi FSB (in: Mladá fronta/5.11.1971)

S touto zemí, s tímto lidem... (Tomanova poznámka ke znárodnění kinematografie) (in: Rudé právo/23.11.1971)

Krátká zpráva ČTK z 13.6.1973 o předání Řádu práce

Nikde však nejsou uvedena žádná životopisná data.

Obávám se proto, že vám ve vašem pátrání příliš nepomůžeme.

I. Pokorná, Dokumentační redakce ČTK

Praha 19.7.2004

 

 

 

Později se Ludvík Toman objevil ve vedlejší herecké roli v ději celovečerního filmu autorů L. Smoljaka  a Z. Svěráka Nejistá sezóna (1988).

 

 

 

O existenci útlého svazečku ani ne osmerkového formátu s názvem 4 texty pro film dnes již ledaskdo ví. Pominu-li pozoruhodnou imaginativní sílu těchto textů, byly by tu dva další důvody k nové edici. Předně to, že knížka je dnes poměrně obtížně dostupná širšímu okruhu zájemců a pak také to, že otázka jejího autorství jeví se dosti pozoruhodná.

Svazek 4 texty pro film vyšel v ilegální Edici Surrealismu, a to patrně v roce 1944. /.../

Jako autor je v knize uveden „L. Toman”. /.../

Pod tímto jménem se skrývá Ludvík Toman (1920 – 1988), jedna z nejobávanějších postav československé normalizační kinematografie.

Michal Bregant, Abrakadabrantní proměny, ILUMINACE, roč. 9, 1997, č. 2 (26), s. 161

 

 

 

Předmět (Subject): Toman

Datum (Date): 25.6.2004 7:51

Od (From): "udv" <udv@mvcr.cz>   

Komu (To): "... ..." <28g@seznam.cz>  

Vážený pane,

budu citovat ze vzpomínek p. režiséra Jiřího Krejčíka (omlouvám se, že jsem Vám nenaskenoval celou stranu, máme na úřadě skenner v nepořádku, snad Vám stačí citace). Věc se dle jeho dopisu na náš úřad stala na jaře 1978, kdy za ním přišel pracovník ministerstva vnitra. "V první chvíli jsem se domníval, že onen pracovník ministerstva vnitra zjišťuje neutěšené poměry ny Barrandově, zejména případy KORUPCE, na kterou jsem v té době upozorňoval! Zejména na základě zprávy odstoupivšího ředitele Film. studia Barrandov Dr. M. FÁBERY, který mi řekl, že moji kolegové režiséři odevzdávají ústřednímu dramaturgovi Ludvíku TOMANOVI až 50% svých příjmů hrubého."

"Není zejména objasněna činnost Ludvíka TOMANA, ústředního dramaturga Filmového stdia Barrandov, který byl pověřen touto funkcí po roce 1969. TOMAN zcela suverénnně řídil a rozhodoval o realizaci filmů ve studiu. TOMAN byl velice rozporuplnou osobou, podílel se na trestné činnosti, pro kterou byl před léty zcela vyloučen z působení ve filmu. Byl činný jako tajemník, nebo úředník Svazu československo - sovětského přátelství. Odtud přešel po roce 1968 znovu do filmu. Jeho vazby byly zejména na vedoucího oddělení kultury na ÚV KSČ, k Miroslavu M"ullerovi. Tento neblaze proslulý člověk byl nepochybně agentem KGB, říkalo se, že má vazny na L. BREŽNĚVA."

Zároveň Vás upozorňuji, že se jedná jen o informaci obsaženou v dopise L. Krejč¨íka, která není podložena žádnými dokumentačními materiály, které se nepodařilo o Tomanovi dohledat, jak jsem Vás již dříve informoval.

    S pozdravem                                                                         

Milan Bárta

 

 

 

Vzhledem k závažnému nedostatku pramenů, souvisejících se životopisem Ludvíka Tomana, namístě je snad výzva vůči těm, kteří ho znali, zažili, nějaké peripetie s ním prožili. Pokud v sobě, hráli, znali, třeba i dodatečně, zmobilizují zájem, paměť, znalosti, čest, odvahu, všechna jejich svědectví a vzpomínky tohoto druhu nechť poté pošlou na dokumentační adresu ludvik.toman@seznam.cz, stejně jako všechna případná rozšíření a zpřesnění údajů uveřejněných v této montáži — vždyť obojím způsobem by snad přispěli i k rozhojnění  prozatím omezených odborných znalostí osob, nebo dokonce stávajícího rozsahu zdrojů archivního fondu celé instituce, jak stav charakterizuje následující příspěvek. Došlý z NFA:

 

 

 

Od: "Filmovi Historici" <film.historici@nfa.cz>    

Předmět: RE: prosba prosbou

Datum: 11.05.2004 13:50

Komu: <bohemista@centrum.cz>

Vážený anonymní dotazovateli,

Ludvík Toman, režisér a scenárista dokumentárních filmů, se narodil v roce 1920. Nikdo o něm samozřejmě nic nesepsal, takže Vám nemůžeme žádný pramen doporučit.

Dále musíte pátrat přímo na FAMU či v naší knihovně v Bartolomějské ulici.

S pozdravem Briana Čechová, ved. odd. filmových historiků

 

 

 

ludvik.toman@seznam.cz

 

i