Herec Karel Pavlík pocházel z Prahy a byl absolventem Státní konzervatoře (1934). První tři sezóny své herecké práce strávil na jevišti Národního divadla v Bratislavě (1934-1937), poté absolvoval vojenskou službu, po dobu okupace pak hrál v Městském divadle v Plzni (1939-1944). Ještě před koncem války se vrátil do rodné Prahy a krátce působil ve Vinohradském divadle (1944-1945). Po osvobození hrál v Divadle 5. května (1945-1948), pak se vrátil na Vinohrady (1948-1951). Po zbytek své herecké dráhy pak působil v Městských divadlech pražských, původně jako herec (1951-1966) a nakonec jako umělecký ředitel (1966-1973). Jako herec ztvárnil řadu rolí v dramatickém i komediálním repertoáru, za všechny připomeňme hru Ve vší počestnosti, v níž hrál s Natašou Gollovou. Jako režisér spolupracoval také s amatérskými divadelními soubory.
Filmografie Karla Pavlíka čítá bezmála osmdesát titulů, objevoval se však převážně ve vedlejších úlohách. Poprvé hrál hotelového recepčního ve filmu LAVINA (1946), koncem čtyřicátých let pak začal točit několikrát ročně, hrál ve filmech různých žánrů zaměstnání od dělníků až po ředitele, vidět jej bylo možno v umělecky ambiciózních počinech (LÉTO, 1948; JAN HUS, 1954; JAN ŽIŽKA, 1955), padesátá léta mu však přinesla role také v řadě budovatelských snímků. Později se přehrál do rolí otců hlavních hrdinů, které ztvárnil například ve filmech VYŠŠÍ PRINCIP (1959) nebo PRŠELO JIM ŠTĚSTÍ (1963). V menších rolích si pak zahrál i v dosud slavných titulech jako DÁMA NA KOLEJÍCH (1966), ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ (1969) nebo ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU (1970). V šedesátých letech začal hrát také v televizních inscenacích a seriálech (SŇATKY Z ROZUMU, 1968; HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 1969). Karel Pavlík hrál naposledy vedoucího pošty v kriminálce SMRT SI VYBÍRÁ (1972), která měla premiéru krátce před jeho smrtí. Pavlík zemřel v Praze 16. července 1973 ve věku 61 let.
Pavel "argenson" Vlach
