Reklama

Reklama

Viktor Turžanskij

Viktor Turžanskij

nar. 04.03.1891
Kyjev, Ruské impérium

zem. 13.08.1976 (85 let)
Mnichov, München (Stadt), Bayern, Západní Německo

Biografie

Režisér Viktor Turžanskij přispěl do světové kinematografie bezmála devadesáti filmy, které natočil v Německu, Francii, Spojených státech i v rodném Rusku. Narodil se jako Vjačeslav Konstantinovič Turžanskij v Kyjevě a pocházel z umělecké rodiny. Původně studoval malířství a dějiny umění, v roce 1911 přesídlil do Moskvy, kde prošel průpravou pod vedením slavného K. S. Stanislavského. Ještě v předvečer první světové války se začal prosazovat jako filmový režisér, příležitostně byl i hercem a například jen v roce 1915 realizoval deset titulů, vesměs podle knižních předloh.

Po revolučních událostech v Rusku v roce 1917 se Turžanskij uchýlil na Krym, kam prozatím moc bolševiků nedosahovala. Po zestátnění ruského filmu se nakonec rozhodl pro exil a spolu s řadou dalších kolegů z filmové branže zamířil do Francie. Doprovázela jej ukrajinská herečka Natalie Kovanko (1896-1967), která byla od roku 1917 jeho manželkou, přes Turecko se do Francie dostali počátkem roku 1920.

Natalie Kovanko byla ostatně hvězdou jeho prvních filmů natočených ve Francii počátkem dvacátých let, stejně tak Turžanskij angažoval i další ruské emigranty, jako byl například Ivan Mozžuchin (CARŮV KURÝR – Michel Strogoff, 1926). I když se ve Francii začal prosazovat jako samostatný a úspěšný tvůrce, například na slavném filmu Abela Gance NAPOLEON (Napoléon, 1927) měl podíl jako asistent režie. Celosvětový ohlas tohoto snímku mu pak umožnil odjet do Hollywoodu, kde v roce 1928 natočil dva filmy (DOBRODRUH – The Adventurer, 1928).

Po návratu do Evropy přišla nabídka z Německa, kde opět s Ivanem Mozžuchinem natočil drama MANOLESCU, KRÁL DOBRODRUHŮ (Manolescu – Der König der Hochstapler, 1929). V Německu se Turžanskij na nějakou dobu usadil, i když pracoval nadále i ve Francii, ve francouzské a německé verzi pořídil například adaptaci Rostandovy hry ORLÍK (L'aiglon/Der Herzog von Reichstadt, 1931). Z tehdejší Turžanského početné filmografie připomeňme drama NEZNÁMÝ ZPĚVÁK (Le chanteur inconnu, 1931), které sice v dobovém kontextu nijak nevyniká, ale zprostředkovalo mu setkání se začínající herečkou Simone Simon (1910-2005), která se časem stala filmovou hvězdou a také Turžanského životní partnerkou.

Se Simone Simon pak natočil film OČI ČERNÉ (Lex yeux noirs, 1935), mezitím ale pokračoval i v práci s manželkou Natalií Kovanko. Ta byla hlavní ženskou hrdinkou dobrodružného příběhu VOLHA V PLAMENECH (Volga en flammes, 1934) natočeném s finanční účastí pražské společnosti AB Barrandov a také s českými herci v menších rolích. Oficiální rozchod s Natalií Kovanko následoval až v roce 1937, bývalá manželka se nakonec vrátila do Sovětského svazu a zemřela v Kyjevě.

Francouzská kinematografie třicátých let našla zalíbení v nedávné ruské historii a adaptaci literárních předloh ruských klasiků. Viktor Turžanskij obohatil tento trend o umělecky ambiciózní projekty typu NOSTALGIE (1937) nebo LEŽ NINY PETROVNY (Le mensonge de Nina Petrovna, 1937) . Pro film adaptoval ale i práce světově uznávaných autorů jako byli Stefan Zweig (STRACH – La peur, 1936). Souběžně nadále točil v Německu, kde ostatně strávil i léta druhé světové války (KOLOTOČ ŽIVOTA – Liebesgeschichten, 1943), od roku 1936 byl trvale angažován společností UFA a v Německu nakonec našel zázemí.

V Německu později slevil ze svých uměleckých ambicí a točil průměrné filmy různých žánrů, často spolupracoval například s německou herečkou Brigitte Horney (1911-1988), po druhé světové válce žil v Mnichově. Na sklonku kariéry přijal pozvání do Itálie, kde na přelomu 50. a 60. let natočil několik snímků v žánru „sandálu a meče" (HERODES VELIKÝ – Erode il grande, 1959; KRÁLOVNA PRO CAESARA – Una regina per Cesare, 1962), znovu se ale v Itálii dostal i k látce s ruskými náměty (PLAVCI NA VOLZE – I battellieri del Volga, 1959; KOZÁCI – I cosacchi, 1960).

Viktor Turžanskij zemřel v Mnichově 13. srpna 1976 ve věku 85 let.

Pavel "argenson" Vlach

Režisér

Filmy
1962

Regina per Cesare, Una

1961

Vítězství Michaila Strogova

1960

La Donna dei faraoni

 

Les Cosaques

1959

Erode il grande

 

I battellieri del Volga

1958

Aphrodite, déesse de l'amour

 

Herz ohne Gnade

1956

Beichtgeheimnis

Reklama

Reklama

1955

Die Toteninsel

 

Königswalzer

1954

Morgengrauen

1953

Arlette erobert Paris

 

Ehe für eine Nacht

 

Salto Mortale

1951

Mutter sein dagegen sehr

1950

Mann, der zweimal leben wollte, Der

 

Si te hubieses casado conmigo

 

Vom Teufel gejagt

1949

Der blaue Strohhut

 

Dreimal Komödie

1944

Orient-Express

1943

Kolotoč života

 

Tonelli

1942

Die Goldene Brücke

1941

Illusion

1940

Die keusche Geliebte

 

Feinde

1939

Der Gouverneur

 

Eine Frau wie Du

1938

Geheimzeichen LB 17

 

Modrá liška

 

Verklungene Melodie

1937

Le Mensonge de Nina Petrovna

 

Nostalgie

1936

Puits en flammes

 

Stadt Anatol

 

Vertige d'un soir

1935

Oči černé

 

Svět se točí kolem lásky

1934

The Battle

 

Volha v plamenech (francouzská verze)

1933

L'Ordonnance

 

La Bataille

1932

Hôtel des étudiants

1931

Der Herzog von Reichstadt

 

L'Aiglon

 

Le Chanteur inconnu

1929

Manolescu, Král dobrodruhů

1928

Bouře

 

The Adventurer

 

Wolga Wolga

1926

Carův kurýr

1925

Le Prince charmant

1924

Ce cochon de Mori

 

Dame masquée, L

1923

Calvaire d'amour

 

Le Chant de l'amour triomphant

1922

La Riposte

 

Le Quinzième prélude de Chopin

 

Nuit de carnaval

1921

L'Ordonnance

 

Les Contes de mille et une nuits

1919

Grekh i iskuplenie

 

Irene Negludov

1918

Bal Gospoděn

 

Obmanutaya Yeva

 

Rai bez Adama

 

Skertso diavola

 

Surogaty lyubvi

1917

Ostrov zabenya

 

Prazdnik nochi

 

Yvette

 

idi za mnoj

1916

Lyubov, shirokuyu, kak more vymestit ne mogut zhizni berega

1915

Braťja Karamazovy

 

Kak Kubyshkin stal kinoaktyorom

 

Lyubov pod maskoy

 

Po trupam k schastyu

 

Poymet kto lyubit

 

Skazka morya

 

Syn strany gde tsarstvo mraka

 

Velikij Magaraz

 

Zagrobnaya skitalitsa

 

Ženščina - vampir

1914

Simfoniya lyubvi i smerti

Scenárista

Herec

Ovládací panel

Reklama

Reklama