foto

Miloš Šubrt

  • nar. 15.3.1886
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 8.3.1948 (61 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Miloš Šubrt se narodil 15. března 1886 v Praze. Učarovalo mu divadlo a bez větší herecké praxe odešel sbírat zkušenosti ke kočovným a venkovským divadelním společnostem a do Plzně (1908 – 1922). Poté získal další zkušenosti na oblastních scénách v Českých Budějovicích (1922 – 1925) a Pardubicích (1925 – 1932). Všechny tyto roky zúročil při vytváření svérázných komediálních epizodních a malých roliček v operetě Velké operety (1932 – 1944) a Divadla v Karlíně (1945 – 1947), kde působil až do svého odchodu na odpočinek.

Poprvé se do českého filmu dostal až po svém definitivním příchodu do Prahy, kdy ho režisér Martin Frič přizval jako bankéře do optimistické komedie HEJ – RUP! (1934). Kinematografie využívala jeho malé postavy, komického zjevu a hlavně skřehotavého hlasu do epizodek tatíků a mužů často nižších sociálních postavení, sluhů, mužů ve veřejných službách, žebráků a podobných individualit a lidských charakterů (ojediněle Šubrt ztvárnil i člena různých společností či muže vedoucích postavení). Jeho postavičky byly lidové, prosté a mírumilovné, které byly vytvářeny prostým a civilním způsobem.

Filmovým divákům se Šubrt představil jako příbuzný (ŠVADLENKA), žebrák (ŽENA NA ROZCESTÍ), farář (MATČINA ZPOVĚĎ), host (LÁSKA A LIDÉ), soused (KŘÍŽ U POTOKA), drožkář (BATALION, DÍVKA V MODRÉM, MASKOVANÁ MILENKA a Z ČESKÝCH MLÝNŮ), hospodář (HORDUBALOVÉ), hostinský a výčepní (V POKUŠENÍ, ŠKOLA, ZÁKLAD ŽIVOTA!, HUMORESKA), penězokaz (KROK DO TMY), divadelní sluha (SVATEBNÍ CESTA, ADVOKÁT CHUDÝCH), otec (BÍLÁ VRÁNA), dokonce i jako neidentifikovaná postavička (ANDULA VYHRÁLA a SVÁTEK VĚŘITELŮ), domovník (VESELÁ BÍDA), člen profesorského sboru (STUDUJEME ZA ŠKOLOU) nebo člen správní rady a představenstva (MUŽ Z NEZNÁMA, BARBORA HLAVSOVÁ).

Dále byl karbaníkem (JEJÍ HŘÍCH), mistrem ve slévárně (DĚDEČKEM PROTI SVÉ VŮLI), kolínským měšťanem (TO BYL ČESKÝ MUZIKANT), horníkem (PRO KAMARÁDA), hajným Voříškem (POHÁDKA MÁJE), zahradníkem (PROVDÁM SVOU ŽENU, SOBOTA), chodcem v sadech (PRELUDIUM), kočím (PRAŽSKÝ FLAMENDR, HOST DO DOMU), přísedícím u soudu (PALIČOVA DCERA), lamačem v dole (NEBE A DUDY), solicitátorem (HOTEL MODRÁ HVĚZDA), mužem v kavárně (GABRIELA), zřízencem (VALENTIN DOBROTIVÝ), šafářem (OKOUZLENÁ), cihlářem (KAREL A JÁ), komorníkem (ČTRNÁCTÝ U STOLU), bednářem (U PĚTI VEVEREK), skalákem (SKALNÍ PLEMENO), venkovanem (PRSTÝNEK) a také konšelem (POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ).

Do poválečné znárodněné kinematografie stihl Šubrt přispět jen čtyřmi epizodními roličkami muže na náměstí v dramatu HRDINOVÉ MLČÍ (1946) Miroslava Cikána, majitele harmoniky ve snímku Františka Čápa MUZIKANT (1947), zřízence u nebeského soudu ve Fričově krimikomedii ČAPKOVY POVÍDKY (1947) a Emana Vršťála v Cikánově O ŠEVCI MATOUŠOVI (1948).

Často spolupracoval s režisérem Martinem Fričem, který režíroval první a souhrou náhod i jeden z jeho posledních filmů (celkem spolupracoval na třinácti Fričových filmech), dále s režiséry Miroslavem Cikánem, Vladimírem Slavínským, Františkem Čápem a Otakarem Vávrou. Tito (kromě Slavínského a Vávry) režírovali všechny jeho poslední filmy.

V jeho filmografii, jež čítá přes padesát nadprůměrných a kvalitních, průměrných ale i podprůměrných filmových titulů, nalezneme i řadu zajímavých postřehů. Nejčastěji ztvárnil drožkáře a kočí – celkem v šesti snímcích, třikrát hostinské a výčepní a dvakrát člena různých rad a orgánů. V roce 1944 hrál celkem v pěti snímcích, což byla přesně polovina tehdejší roční produkce (pětkrát hrál i v roce 1942). Nejvíce se ale zjevil roku 1941, to si zahrál v devíti snímcích (v letech 1939, 1937 a 1938 vždy o jeden titul méně).

Opravdu velmi výjimečně spolupracoval též s rozhlasem. Miloš Šubrt zemřel pouhý týden před svými šedesátými druhými narozeninami 8. března 1948 v Praze. Odešel uprostřed práce, kdy mohl být svými lidovými postavičkami českému filmu ještě hodně platný. Nedlouho po jeho úmrtí přišly do kin dramata Františka Čápa MUZIKANT (1947) a O ŠEVCI MATOUŠOVI (1948) Miroslava Cikána.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace