foto

Ladislav Gzela

  • nar. 20.2.1907
    Čáslav, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 7.4.1984 (77 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Ladislav Gzela se narodil 20. února 1907 v Čáslavi. Jako herec výrazných, spíše malých rolí, prošel nejdříve oblastními scénami Dětského divadla v Brně (1935 – 1938), brněnského Českého národního divadla (1938 – 1940), Beskydského divadla v Hranicích na Moravě (1942 – 1945) a též kladenského Městského divadla (1945 – 1948).

Nakonec zakotvil v D 46 a Armádním uměleckém divadle režiséra E. F. Buriana (1948 – 1955), z kterého odešel přímo až na odpočinek. Díky svému charakteristickému zjevu se nejlépe hodil do menších, často dělnických a z nižších sociálních vrstev vyšlých mužů, různorodých charakterů. Všechny tyto své kreace umocňoval zejména ostře řezaným obličejem, jenž byl ozdoben plnovousem (bez něj se objevil jen výjimečně, např. ve filmu VYŠŠÍ PRINCIP) a chraplavým hlasem.

V letech 1967 – 1976 dokonce pravidelně hostoval v činohře Národního divadla v Praze a ojediněle taky v Divadle E. F. Buriana a v dalších. Z divadelních inscenací si uveďme „Z jednoho krajíce“ (Balda), „Král Lear“ (Lékař), „Figarova svatba“ (Bazillo), „Zlatá kniha lásky“ (Fjodor), „Hra o lásce a smrti“ (Crapart), „Žebrácká opera“ (Brown), „Měšťák šlechticem“ (Učitel šermu), „Hrátky s čertem“ (Belial a Hubert), „Don Juan“ (Hrabě Sandris), „Rasputin“ (1. Tatar), „Bílá nemoc“ (Zahraniční profesor), „Na pravici Boha otce“ (Starý muž), „Maškaráda“ (Hráč a host), „Matka Kuráž a její děti“ (Střelec), „Boře“ (Metař), „Strýčků sen“ (Služebný), „Třetí zvonění“ (Velitel hasičů), „Zkrocení zlé ženy“ (Modista), „Tvrdohlavá žena“ (Kohoutek).

S filmem přišel poprvé do styku až po svém příchodu do Prahy a zásluhou E. F. Buriana – v jeho filmu CHCEME ŽÍT (nezaměstnaný). Z dalších filmů 50. let si uveďme PŘÍPAD DR. KOVÁŘE (dělník), ANNA PROLETÁŘKA (Bouzek), VÝSTRAHA (poslanec), MŮJ PŘÍTEL FABIÁN (hostinský), OLOVĚNÝ CHLÉB (dělník Josef), STŘÍBRNÝ VÍTR (manžel), CIRKUS BUDE! (divák), BYL JEDNOU JEDEN KRÁL… (hrnčíř), PSOHLAVCI (setník), JAN ŽIŽKA (voják), ZTRACENCI (husar), PROTI VŠEM (hejtman), LABAKAN (trhovec), VLČÍ JÁMA (polír), PADĚLEK (člen bandy), O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH (muž na policii), TŘI PŘÁNÍ (člen komise), ROMEO, JULIE A TMA (soused), PROBUZENÍ (trafikant) či MSTITEL (opilec).

Dále byl havířem Kazimourem (PRVNÍ PARTA), sladovnickým (DAŘBUJÁN A PANDRHOLA), lesníkem (ČERNÁ SOBOTA), železničářem (VYŠŠÍ PRINCIP), vězněm (PŘEŽIL JSEM SVOU SMRT), průvodčím (HOROUCÍ SRDCE), prchajícím mužem (SPANILÁ JÍZDA), hostinským (DEVÁTÉ JMÉNO), cestujícím (ČINTAMANI & PODVODNÍK), hudebníkem (LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA), trafikantem (ATENTÁT), stráží (BLÁZNOVA KRONIKA), Jakubem (ÚDOLÍ VČEL), vesničanem (NOC NEVĚSTY), strýčkem (HAPPY END), malířem (PRAŽSKÉ NOCI), sluhou (SLASTI OTCE VLASTI), chalupníkem (DEN SEDMÝ – OSMÁ NOC), žebrákem (KLADIVO NA ČARODĚJNICE) i námořníkem (NA KOMETĚ).

A nakonec v 70. a 80. létech se zjevil ve snímcích SVATBY PANA VOKA (purkmistr), VELKÁ NEZNÁMÁ (starý slepec), VELIKONOČNÍ DOVOLENÁ (strýc), TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE (zastavárník), POVĚST O STŘÍBRNÉ JEDLI (hajný), ROBINSONKA (flašinetář), MOTIV PRO VRAŽDU (vrátný ve svobodárně), PROFESOŘI ZA ŠKOLOU (myslivec), OSVOBOZENÍ PRAHY (stařík na Staroměstském náměstí po osvobození), NÁŠ DĚDEK JOSEF (myslivec Maděrič), JEDEN STŘÍBRNÝ (pan starosta), BOUŘLIVÉ VÍNO (host v hostinci), SKANDÁL V GRI – GRI BARU (otrhanec) a nebo KALAMITA (starý muž).

Spolupracoval rovněž s rozhlasem, televizí (inscenace ŽENA PRO HRDINU či seriály KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA i HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO) a několikrát také s východoněmeckou filmovou a televizní produkcí (BEETHOVEN / BEETHOVEN – TAGE AUS EINEM LEBEN nebo BOHEMIA, MŮJ OSUD / HOTEL POLAN UND SEINE GÄSTE).

Dlouhou dobu se ani nevědělo, kdy herec Ladislav Gzela zemřel. Nakonec se zjistilo, že zemřel 7. dubna 1984 v Praze ve věku vysokých sedmasedmdesáti let. Za sebou má jeho vousatá tvář přes osmdesát filmových malých a epizodních, často i anonymních roliček a rolí ve snímcích režisérů Otakara Vávry, Karla Steklého, Martina Friče, Františka Vláčila, Věry Chytilové, Karla Zemana, Oldřicha Lipského, Jiřího Krejčíka, Karla Kachyni, Antonína Kachlíka a dalších.

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

1981 Hotel Polan und seine Gäste (TV film)
Kalamita
1978 Skandál v Gri - Gri baru
1976 Beethoven - všední dny jednoho života
Bouřlivé víno
Jeden stříbrný
Náš dědek Josef
1975 Osvobození Prahy
Profesoři za školou
1974 Motiv pro vraždu
Robinsonka
1973 Pověst o stříbrné jedli
1971 Kam slunce nechodí... (TV film)
Tajemství velikého vypravěče
Velikonoční dovolená
1970 Na kometě
Svatby pana Voka
Velká neznámá
1969 Den sedmý, osmá noc
Kladivo na čarodějnice
Odvážná slečna
Slasti Otce vlasti
1968 Červená kůlna
Hříšní lidé města pražského (TV seriál)
Černé rukavice (E05)
Klapzubova jedenáctka (TV seriál)
Ohlédnutí
Pražské noci
1967 Happy end
Noc nevěsty
Údolí včel
1965 Škola hříšníků
1964 Atentát
Bláznova kronika
Čintamani & podvodník
Limonádový Joe aneb Koňská opera
Strakatí andělé
Třiatřicet stříbrných křepelek
1963 Deváté jméno
Naděje
Spanilá jízda
Začít znova
1962 Černá dynastie
Horoucí srdce
Kuřata na cestách
Praha nultá hodina
Žena pro hrdinu (TV film)
1961 Kolik slov stačí lásce?
Pohádka o staré tramvaji
Reportáž psaná na oprátce
1960 Černá sobota
Chlap jak hora
Pochodně
Přežil jsem svou smrt
Všude žijí lidé
Vyšší princip
1959 Dařbuján a Pandrhola
Mstitel
Probuzení
První parta
Romeo, Julie a tma
Zkouška pokračuje
1958 Mezi nebem a zemí
Tři přání
1957 Padělek
Vlčí jáma
1956 Labakan
Proti všem
Ztracenci
1955 Jan Žižka
Psohlavci
Ztracená stopa
1954 Byl jednou jeden král...
Cirkus bude!
Stříbrný vítr
1953 Můj přítel Fabián
Olověný chléb
Výstraha
1952 Anna proletářka
1950 Případ Dr. Kováře
Vstanou noví bojovníci
1949 Chceme žít

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace