Miroslav Nohýnek se narodil 19. září 1941 v Praze. V dětství žil na pražském Žižkově. Zde započal poprvé s hereckou dráhou jako člen ochotnického souboru Pokrok. Studoval střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Panské ulici, kde vystupoval i v dramatickém kroužku.
Nakonec odešel na pražskou DAMU, kterou absolvoval roku 1963 (1961 – 1963 vystupoval i na školní scéně DISK). Po krátké práci herecké v ostravském Divadle Petra Bezruče (1963 – 1966) se stal doživotním hercem Divadla S. K. Neumanna – Divadla pod Palmovkou (1966 – 1997), kde se od konce 80. let uplatnil i jako asistent režie a režisér.
Herecky hostoval také v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého a v Horáckém divadle Jihlava. Jako režisér hostoval i v Divadle v Řeznické, v jihlavském Horáckém divadle a i v Klicperově divadle Hradec Králové.
Zpočátku vytvářel postavy mladých a atraktivních mužů a mladíků, které vytvářel svým temperamentem, nenuceným výrazem a výrazným obličejem. Ovšem nejvýraznějším byl Nohýnkův charakteristický hlasový projev.
Z jeho inscenačních prací si znovu uveďme posty asistenta režie (např. „Oko za oko“, „Garáže“, „Thyl Ulenspiegel“ apod.), režiséra („Biloxi blues“, „Náhodná smrt anarchisty“, „Klíčovou dírkou“, „Léto“, „Velice hojný Fénix“, „Pobřeží“, „Harold a Maude“, „Chuť medu“ a nebo „Smrt v růžovém“ atp.) a úpravce („Léto“).
Jako herec se objevil v inscenacích „Večer tříkrálový“ (Orsino), „Dvanáct“ (Slávek), „Konec masopustu“ (Rafael), „Bezva finta“ (Colin), „Jak se vám líbí“ (Pán), „Blecha“ (Tulan a Generál), „Bouře“ (Ferdinand), „Oidipus vladař“ (Chór), „Sen noci svatojánské“ (Piskáček), „Věc Makropulos“ (Janek), „Žebrácká opera“ (Jimmy), „Marie Stuartovna“ (Mortimer i Hrabě), „Vojna a mír“ (Nikolaj), „Irkutská historie“ (Rodik), „Tobě hrana zvonit nebude“ (Pelda), „Kavárna na hlavní třídě“ (Tonda), „Smutek sluší Elektře“ (Orin), „Královna Kristina“ (Johan), „Don Juan“ (Alonzo), „Filosofská historie“ (Zelenka), „Idiot“ (Ferdyščenko), „V hodině dvanácté“ (Romka), „Večer tříkrálový“ (Sebastiano), „Thyl Ulenspiegel“ (Král Filip) či „Jakub a jeho pán“.
Do českého filmu vstoupil Nohýnek počátkem 60. let ještě jako student DAMU. Zpočátku také vystupoval ve snímcích Studia FAMU (NENÁVIST – student Vašek, STRIEBORNÝ VIETOR – student Jan, MLČENÍ – redaktor, TŘINÁCT MINUT – Franta). V 60. letech se objevil ve filmech SPADLA S MĚSÍCE (student), ŽIVOT BEZ KYTARY (Pavel), STRACH (zavražděný fotograf Jan Coufalík), LUCIE (Ríša), STRAKATÍ ANDĚLÉ (pracovník televize), DVANÁCT (režisér Slávek), PERLIČKY NA DNĚ – povídka SMRT PANA BALTAZARA (milenec), TŘICET JEDNA VE STÍNU (kriminální úředník) a OHLÉDNUTÍ (partyzán Lojza Pondělíček).
V první polovině normalizačních 70. let následovaly jen tituly JSEM NEBE (milenec Ireny), NÁVRATY (režisér Král) a BORISEK, MALÝ SERŽANT (český voják Jaroslav Lukáš).
V letech 1977 – 1989 se postupně objevoval třeba jako montér Mirek (ODDECHOVÝ ČAS), dělník Jan Chudý (VÍTĚZNÝ LID), matematik Sazky Formánek (SÁZKA NA TŘINÁCTKU), Karel Valenta (JAK RODÍ CHLAP – povídka HÁDANKA), architekt Petr Soukup (NA KOHO TO SLOVO PADNE…), manžel ženy s kožichem (ZELENÁ VLNA), pacient playboy Kučera (CESTA KOLEM MÉ HLAVY), Harry Pop Baker (opět studentský film KOBRA), lékař z Prahy (CENA MEDU) a soudce (UZAVŘENÝ OKRUH).
90. léta představil epizodkami v Soukupových titulech KAMARÁD DO DEŠTĚ II. PŘÍBĚH Z BROOKLYNU (1992, recepční) a BYL JEDNOU JEDEN POLDA I a II (1994 a 1996, učitel policejní školy). Přemluvil svého kolegu Josefa Šebka v thrillerech Jiřího Svobody ŘETĚZ (1981) a SCHŮZKA SE STÍNY (1982).
Vystupoval i v televizních filmech (POSLEDNÍ DOPIS, VIKTOR VELIKÝ, VLCI, POPEL A HVĚZDY ad.) a v seriálech (HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA či ARABELA SE VRACÍ).
Své hlasové dispozice skvěle uplatnil v rozhlase („MAG“, „Tři mušketýři“, „Zdravý nemocný“ atd.) a především v dabingu (HOMBRE, ŠPINAVÁ DOHODA, HERCULE POIROT, hlavně M*A*S*H aj.), kde se krátce před smrtí pokusil o režii českého změní (mj. GREMLINS). Jeho ženou byla herečka Marcela Nohýnková (*1948) a synem herec Kryštof Nohýnek (*1973). Miroslav Nohýnek zemřel předčasně 4. srpna 1997 v Praze, krátce před pouhými 56. narozeninami.
Jaroslav "krib" Lopour
