foto

Vladimír Linka

  • nar. 18.10.1917
    Lochenice, Rakousko-Uhersko
  • zem. 15.6.1993 (75 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Vladimír Linka se narodil 18. října 1917 v Lochenicích jako nejstarší ze čtyř sourozenců lahůdkáři Aloisi Linkovi a jeho ženě Marii Vonkové – Linkové. Odmaturoval v roce 1937 na reálce, v letech 1937 – 1941 studoval na UMPRUM a 1941 – 1942 na pražské keramické škole. Jako nadaný hudebník se začal věnovat hudebnímu životu: založil a působil v harmonikové skupině C dur trio (1939 – 1943), souboru Malostranská skupina (1943 – 1945) a pak Harmonyton (1950 – 1965).

S Harmonytonem se předvedl i na různých zájezdech, koncertech, zájezdových estrádách a na turné v Rumunsku, Jugoslávii a v NDR (Východní Německo). A jako odborník na zvukové efekty se od roku 1952 uplatnil Linka taktéž ve FISYO (Filmový symfonický orchestr), v pražském studiu Československé televize a v Československém rozhlase Praha.

Dále se během 50. a 60. let výrazně snažil o rehabilitaci českého jazzu v našich zemích a byl spoluzakladatelem mj. Kruhu přátel jazzové a taneční hudby. A během let 1958 – 1962 pomáhal organizovat známou akci a soutěž „Hledáme písničku pro všední den“. A jako organizátor stál též za řadou jazzových koncertů (tř. v Lucerně). Od poloviny 50. let až do důchodového věku se jako člen hereckého komparzu a souboru Filmového studia Barrandov objevoval v komparsních a miniaturních roličkách u desítek českých filmů.

Začínal např. jako harmonikář (HUDBA Z MARSU), muž (VĚTRNÁ HORA a též SEDMÝ KONTINENT), legionář (ČERNÝ PRAPOR), redaktor (MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ), starší důstojník SS (TRANSPORT Z RÁJE), brigádník (ZAČÍT ZNOVA), šlechtic (SPANILÁ JÍZDA), vedoucí bistra (PRAŽSKÉ BLUES), zedník (NA LANĚ), taxikář (KRÁL KRÁLŮ), profesor (STARCI NA CHMELU), povstalec (HVĚZDA ZVANÁ PELYNĚK), voják (KDYBY TISÍC KLARINETŮ), tajný (ČINTAMANI & PODVODNÍK), dvořan (BLÁZNOVA KRONIKA), člen ZV ROH (ŠKOLA HŘÍŠNÍKŮ), hostinský (BÍLÁ PANÍ), sovětský novinář (DÉLKA POLIBKU DEVADESÁT), muž z garáže (ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI), hudebník (ALIBI NA VODĚ).

Ve druhé polovině 60. let se představil (v roce 1966 si Linka zahrál dokonce až v jedenácti snímcích) ve filmových titulech ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ (hudebník), POSLEDNÍ RŮŽE OD CASANOVY (muž), ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU (vesničan), SLEČNY PŘÍJDOU POZDĚJI (příslušník VB), NAHÁ PASTÝŘKA (manžel), VRAŽDA PO NAŠEM (úředník), UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ (policista), FLÁM (hudebník), FANTOM MORRISVILLU (vyzáblý pán), DĚDEČEK, KYLIJÁN A JÁ (listonoš), DÁMA NA KOLEJÍCH (divák na boxu), KDYŽ MÁ SVÁTEK DOMINIKA (chovatel), JAK SE KRADE MILION (člen komise), ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA (zbrojnoš), „RAKEV VE SNU VIDĚTI…“ (pokladní), MARATÓN (muž v čepici), SMĚŠNÝ PÁN (muž v brýlích) apod. apod.

A během normalizace 70. a 80. let byl na našem stříbrném plátně tympánistou v divadle („PANE, VY JSTE VDOVA!“), funkcionářem (ŽENY V OFSAJDU), hudebníkem (VRAŽDA V HOTELU EXCELSIOR), řidičem Janečkem zvaný Leopold (PODEZŘENÍ), hráčem (HRÁČ), též vrátným (ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ), kriminalistou (POKUS O VRAŽDU), zajatcem – rukojmím (OSVOBOZENÍ PRAHY), šmelinářem (SMRT NA ČERNO), opilcem (NÁŠ DĚDEK JOSEF), předákem (DŮM NA POŘÍČÍ), dál vlakvedoucím (ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA), cestujícím (VRAŽEDNÉ POCHYBNOSTI), cestujícím ve vlaku (SILNĚJŠÍ NEŽ STRACH), mužem v hospodě (MUŽ S ORLEM A SLEPICÍ) a pak zvědavcem (LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ), mužem (ČAS PRACUJE PRO VRAHA) a nebo montérem (JAK NAPÁLIT ADVOKÁTA).

Kromě rozhlasu spolupracoval jako herec i s televizními projekty, například se seriály KLAPZUBOVA JEDENÁCTKA (1967) či 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1974). Pouze jako hráč na harmoniku nahrál hudbu pro studentský film Studia FAMU a Jana Valáška V ULICI JE STARÝ KRÁM (1955) s tragicky zesnulou Janou Rybářovou.

Se svojí ženou Milenou Hladíkovou – Linkovou (manželé od roku 1942) měl syna, taktéž hudebníka Tomáše Linku (hrál i ve VRAŽDĚ V HOTELU EXCELSIOR či TRHÁKU). Dlouho bylo datum úmrtí Vladimíra Linky neznámé. Dnes již víme, že herec epizodek, harmonikář a hudebník Vladimír Linka zemřel v zapomenutí v kruhu své blízké rodiny 15. června 1993 v Praze ve věku nedožitých šestasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace