Eva Kudláčová Rácová

Vystudovala scénografii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Od roku 2002 působila jako scénografka a kostýmní výtvarnice v divadlech na Slovensku a v zahraničí. Spolupracovala se Slovenským národním divadlem („Fetišistky“ a „Ksicht“ v režii Soni Ferancové; „Plantáž“ v režii Mariána Amslera; „Mobil mrtvého muže“, „Madame Bovary“ a „Iluze“ v režii Eduarda Kudláče), s Divadlem Astorka v Bratislavě („Smajlíci“, režie Roman Olekšák), s Divadlem Aréna v Bratislavě („Pan Kolpert“ a „Plyš“ v režii Mariána Amslera; „Bůh masakru“, „Perfect Days“, „Absolvent“ v režii Soni Ferancové) a se Studiem S v Bratislavě („Hotovo. Schluss.“ a „Na východě nic nového“ v režii Eduarda Kudláče).

Dále spolupracovala se Státním divadlem v Košicích („Zločin a trest“, „Najdúch“), se Studiem tance v Banské Bystrici („Sectio“, „Mirakulos“, „Be bop“), s Městským divadlem v Žiline („Žena z minulosti“, „Mobil“, „Podzemní blues“, „Idiot“, „Seč“, „Jak v sistrech listí svist“, „Beat“, „Zločin“ a trest, „Modrofous“, „Zloději“, „Opilí“ v režii Eduarda Kudláče), s Komorním divadlem v Martine („Čím tišší tón tím lepší“ v režii Kamila Žišky), v zahraničí spolupracovala s Národním divadlem („Sněhová královna“ v režii Zoji Mikotové), s Dejvickým divadlem („Love story“, režie  Marián Amsler), s Divadlem na Zábradlí, s Klicperovým divadlem v Hradci Králové a s Theatre Maison de la Poesie v Paříži („Naše malá stabilizace“, režie Lukasz Kos).

Od roku 2002 působila také jako kostýmní výtvarnice pro televizi a film. Vytvořila kostýmy pro televizní seriál Mesto tieňov pro TV Markíza, pro druhou sérii seriálu Rádio pro TV Markíza, pro seriál Nikdy neříkej nikdy pro TV Joj a pro rodinné sitcomy Sekerovci a Zita na krku pro TV Markíza. Vytvořila kostýmy také pro filmy Nebo, peklo, zem v režii Laury Sivákové a Démoni v režii Róberta Švedy.

Národní divadlo