foto

Jindřich Blažíček

  • nar. 24.5.1903
    Brno, Morava, Rakousko-Uhersko
  • zem. 13.1.1979 (75 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Jindřich Blažíček se narodil 24. května 1903 v Brně, v Králově Poli, do dělnické rodiny. Vystudoval dvouletý kurz při brněnské obchodní akademii a živil se jako úředník. Po matce zdědil umělecké vlohy, při zaměstnání se stal členem amatérského Pěveckého sdružení a soukromě studoval zpěv u Rudolfa Kaulfuse (1920 – 1928), B. Černíka (1928 – 1935), Leopolda Demutha a Břetislava Bakaly.

Začínal jako profesionální koncertní zpěvák (s díky dirigenta Břetislava Bakaly). Záhy se z koncertního zpěváka stal operní pěvec. První zkušenosti sbíral jako sólista opery v Českém divadle v Olomouci (1935 – 1936). Po jedné sezóně byl však dirigentem Václavem Talichem povolán do Prahy.

Talich Blažíčka angažoval do opery Národního divadla v Praze (1. květen 1936 – 31. červenec 1948), ze které musel odejít do invalidního důchodu a nadále pracoval už v normálním občanském zaměstnání. S Národním divadlem vystupoval v roce 1937 i při zájezdu do Amsterodamu. Během svého angažmá u Národního divadla se stal výrazným představitelem Talichova období jako lyrický tenor, jenž byl dobře uplatňován v rolích oper Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a i Leoše Janáčka.

Blažíčkovou devízou byl dobře školený hlas širokého rozpětí, bohatých modulačních možností, hlavně s dokonalou deklamací a výslovností, kultivovaností a oduševnělostí. Oproti jiným byly jeho výkony křehčí a chlapečtější.

Své vyzrálé pěvecké umění dokázal využít taktéž v italském a mozartovském repertoáru. Ač právě Václav Talich Jindřicha Blažíčka přivedl do Národního divadla a za jeho vedení se taktéž vyprofiloval ve výrazného člena operního souboru, nechtěně se Talich stal i důvodem Blažíčkova nedobrovolného ukončení pěvecké kariéry.

Během připrav na premiéru opery „Dalibor“ v roce 1942 došlo mezi Talichem a Blažíčkem k vážnému konfliktu. Talich přetěžoval zpěvákův hlasový orgán při náročných zkouškách, až se zcela zhroutil. Blažíček proto musel podstoupit operací hlasivek, ale jeho výkony už nemohly dosáhnout dřívější úrovně.

Od roku 1944 už prakticky nemohl vystupovat pravidelně, jen příležitostně v letech 1945 – 1946. Zcela naposledy vystoupil dvakrát v roce 1947. Za necelý rok byl Blažíček v červenci 1948 penzionován. Ke koncertní a pěvecké profesi se už nikdy nevrátil.

Výrazné kreace vytvořil v operách „Rusalka“ (Princ), „Prodaná nevěsta“ (Jeník), „Eva“ (Mánek), „Její pastorkyňa“ (Števa Buryja), „Káťa Kabanová“ (Boris Grigorjevič), „Don Giovanni“ (Don Ottavio), „Kouzelná flétna“ (Tamino), „Dalibor“ (Vítek), „Tajemství“ (Vít), „Bohéma“ (Rudolf), „Dvě vdovy“ (Ladislav Podhajský), „Lucerna“ (Zajíček), „Šelma sedlák“ (Jeník), „Tosca“ (Mario Cavaradossi), „Poupě“ (Ladislav), „Veselé ženy windsorské“ (Fenton), „Smrt kmotřička“ (Doktor), „Bojarská svatba“ (Jonel), „Peer Gynt“ (Mads), „Dráteník“ (Dráteník“), „Evžen Oněgin“ a další.

Na plátně debutoval ve své operní roli Jeníka v „Prodané nevěstě“ při představení Národního divadla ve filmu PANTÁTA BEZOUŠEK (1941) Jiřího Slavíčka.

K dalšímu filmování se dostal po dvaceti pěti letech jako penzista ve druhé polovině 60. let jako cizinec, host a docent ve snímcích Jaroslava Macha NAHÁ PASTÝŘKA (1966), „RAKEV VE SNU VIDĚTI…“ (1968) a PŘEHLÍDCE VELÍM JÁ! (1969), Horák ve filmu ZNAMENÍ RAKA (1966) Juraje Herze, muž u vily v Makovcově psychologickém ČTYŘI V KRUHU (1967), člen židovské obce v DITĚ SAXOVÉ (1967) Antonína Moskalyka, tlustý muž v Brynychově Sci – Fi JÁ, SPRAVEDLNOST (1967) a Jakub v historickém dramatu Hynka Bočana ČEST A SLÁVA (1968).

Naposledy byl na samém konci 60. let režisérem v Hanibalově HVĚZDĚ (1969). Normalizační 70. léta už ve filmu vynechal. Zesnul až o deset let později. I během angažmá v Národním divadle pokračoval vystupováním na koncertech. Své umění převedl taktéž v rozhlase a nazpíval několik gramofonových desek („Rusalka“).

Je zajímavé, že skoro dvacet let po ukončení své umělecké dráhy, získal Blažíček titul Zasloužilého umělce (1966). Jindřich Blažíček zemřel 13. ledna 1979 v Praze ve věku nedožitých šestasedmdesáti let. Kontakt s Národním divadlem však neztratil ani na odpočinku. Krátce po jeho penzionování byla do svazku této scény přijata jeho dcera (jako členka baletního sboru 1954 – 1966 a 1966 – 1981 jako sólistka baletu), tanečnice Naďa Blažíčková (*1934).

Jaroslav "krib" Lopour

Herecká filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace