foto

František Čáp

  • nar. 7.12.1913
    Čachovice, Rakousko-Uhersko
  • zem. 13.1.1972 (58 let)
    Piran, Slovinsko, Jugoslávie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Scenárista a režisér František Čáp se narodil 7. prosince 1913 v Čachovicích. Vyrůstal však na venkově a v jižních Čechách. Svá studentská léta prožil v Táboře na střední škole a v Písku na Vyšší lesnické škole. Učaroval ho ale film a hned po škole v devatenácti letech odešel do Prahy a nastoupil do Lucernafilmu, kde měl možnost na vlastní kůži projít nejrozmanitější druhy filmařské práce.

V té době, na začátku třicátých let, se také poprvé a naposledy objevil ve filmu jako herec: v dramatu PŘED MATURITOU (1932) stvořil s dalšími budoucími kolegy (Vladimír Čech, Jiří Vondrovič, Bohumil Šmída, Elmar Klos, František Sádek, Vladimír Novotný či František Filipovský) úlohu gymnaziálního studenta. V druhé polovině 30. let se stal spoluscenáristou významných (KVOČNA, PANENSTVÍ, KROK DO TMY) i průměrných (SVĚT, KDE SE ŽEBRÁ, JARKA A VĚRA) českých filmů. Později si psal scénáře výhradně ke svým snímkům (NOČNÍ MOTÝL, JAN CIMBURA, TANEČNICE, BÍLÁ TMA atd.).

Své ambice a ctižádost postupně začal nalézat v povolání režiséra. Poprvé se ujal režisérské taktovky společně s přítelem Václavem Krškou u snímku OHNIVÉ LÉTO (1939), jenž byl natočen podle Krškova románu „Odcházeti s podzimem“. Na rozdíl od Václava Kršky, který se k soustavnější režisérské práci dostal až na konci protektorátu, začal František Čáp pravidelně natáčet hned následující rok. Ve svých režiích se vždy snažil vytvořit skutečné umělecky hodnotné dílo (v této souvislosti býval často srovnáván s režisérem Otakarem Vávrou). Měl cit pro senzualistické ladění obrazu, citový náboj, stylizaci, výpravu, kostýmy a výběr herců. Bylo mu však vytýkáno, že onen senzualizmus byl prvoplánový a záměrný a citovost vykalkulovaná a s uměleckým odstupem (v tomto se opět lišil od bezprostředního Václava Kršky).

Po OHNIVÉM LÉTĚ (1939) následovala Čápem natočená lehce průměrná komedie PANNA (1940) a pro okupací okleštěné národní cítění velmi důležité zfilmování slavného románu Boženy Němcové BABIČKA s Terezií Brzkovou v titulní úloze. Po tomto nevídaném úspěchu se Čáp ihned pustil do dalších filmových projektů: melodrama NOČNÍ MOTÝL (1941), kde úplného vrcholu svých tvůrčích a hereckých sil dosáhly herečky Hana Vítová a rovněž Adina Mandlová, s titulním Gustavem Nezvalem venkovské drama JAN CIMBURA (1941) a podle námětu Josefa Rovenského pokulhávající psychologické drama PRELUDIUM (1941). V roce 1942 měl Čáp režírovat protičesky zaměřený snímek KNÍŽE VÁCLAV, jenž měl za úkol převyprávět svatováclavskou legendu podle německého výkladu, ale nebyl nikdy dokončen.

V roce 1943 František Čáp do kin uvedl melodrama o české tanečnici Clo (Marie Glázrová) TANEČNICE a další vesnické drama podle stejnojmenného románu Karla Klostermanna MLHY NA BLATECH. Posledním dokončeným filmem z protektorátu režiséra Čápa se stalo venkovské drama DĚVČICA Z BESKYD (1944). Ještě na jaře 1945 se snažil Čáp natočit drama Z RŮŽE KVÍTEK, ale kvůli konci války nebyl nikdy dokončen. I když ještě v roce 1946 Čáp uvažoval o dokončení tohoto snímku.

Po osvobození byl sice Čáp vyšetřován za antisemitickou scénu ve filmu JAN CIMBURA (1941), ale byl osvobozen a připuštěn k další režisérské práci. Stvořil okupační drama z ruzyňského letiště MUŽI BEZ KŘÍDEL (1946), dále příběh ZNAMENÍ KOTVY (1947) a drama se sociálním nádechem MUZIKANT (1947). V roce 1947 roztočil František Čáp drama KŘIŽOVATKA a válečný film BÍLÁ TMA. BÍLÁ TMA dostala při dokončovacích pracích přednost a byla uvedena do kin. Ale po nešťastné potyčce s dělnickou komisí byl Čáp zbaven možnosti režírování a funkce uměleckého šéfa. Proto roku 1948 utekl na západ.

V cizině bohužel natáčel rozličné průměrné snímky v Západním Německu (DAS EWIGE SPIEL či DIE GEIERWALLY), v Jugoslávii (VESNA, TRENUTKI ODLOCITVE, NAS AVTO, PIRAN aj.) a pro televizi (LA KERMESSE DES BRIGANDS nebo DAS KAMEL GEHT DURCH DAS NADELÖHR). Mimo státních a festivalových (Benátky, Cannes, Pule) ocenění získal za snímky NOČNÍ MOTÝL, MUŽI BEZ KŘÍDEL a BÍLÁ TMA Národní cenu (1941, 1948) a Cenu země České (1946). Ve své době jeden z nejmladších českých režisérů František Čáp zemřel 13. ledna 1972 v jugoslávské Pirani ve věku padesáti osmi let.

Jaroslav "krib" Lopour

Scenáristická filmografie

Herecká filmografie

1932 Před maturitou

Dokumentární

2016 Zkáza krásou - a.z.
1941 II. Filmové žně

Fanoušci tvůrce

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace