Antonín Rýdl

Antonín Rýdl se narodil 10. ledna 1885 v Merklíně u Plzně hostinskému. Jeho dlouholetou manželkou byla herečka Marie Rýdlová (1884 – 1971), která pocházela z velké ochotnické rodiny (př. herci byli i její rodiče Karel Lier a Antonie Bollardová – Lierová a bratr František Lier).

V letech 1904 – 1914 započal s ochotnickou divadelní dráhou u společností F. Šípka, J. Tuttra, V. Suka a R. Morávka). Na přelomu roku 1914 se na chvíli stal hercem Městského divadla v Plzni, z kterého musel narukovat na bojiště. Po návratu do nové republiky obnovil svoji hereckou aktivitu v souborech ostravského Moravskoslezského národního divadla (1919 – 1922), Národního divadla v Bratislavě (1922 až 1923), divadla Komedia v Praze (1923 – 1924) a až do roku 1938 se protloukal různými pražskými i mimopražskými scénami.

V letech 1938 – 1945 dlel v invalidním důchodě. Nakonec přišel do pražského Realistického divadla Zdeňka Nejedlého (1945 – 1957), z něhož odešel na odpočinek. Jeho jevištní i filmová dráha a úspěchy však zůstaly daleko za úspěchy jeho manželky Marie Rýdlové.

Rýdl byl hercem realistického typu. Kladl důraz na výraz, práci s tělem, položení hlasu a mimiku. Vytvářel veliké i malé role rozličných žánrů ve světovém i domácím repertoáru. Divákům se předvedl jako Candy ve Steinbeckově hře „O myších a lidech“, Kessler v „Ruské otázce“ K. M. Simonova, Vojtěcha v „Mordové rokli“ Miloslava Stehlíka a dále v inscenacích „Strakonický dudák“ J. K. Tyla, „Chtěl bych se vrátit“, „Růže pro mne“ atd.

Film si umění Antonína Rýdla všiml poměrně pozdě, stejně jako u jeho manželky. Poprvé si zahrál již před znárodněnými filmovými kamerami v malé epizodní roličce v komedii TŘI KAMARÁDI (1947) Václava Wassermana ve věku šedesáti let. Wasserman v tomto snímku stvořil příběh tří kamarádů (Ladislav Pešek, František Zvarík a Josef Gruss), kteří se rozhodnou podnikat v oblasti autosprávkáren.

Nadále ztvárnil ještě tři malinké epizodní roličky starého muže v budovatelské Machově komedii RACEK MÁ ZPOŽDĚNÍ (1950), muže v životopisném snímku o Bedřichu Smetanovi (Karel Höger) Z MÉHO ŽIVOTA (1955) Václava Kršky a dědečka s bolavým kolenem v Čechově komedii NEZLOB, KRISTINO! (1956) o „napravení“ modernistického malíře (Karel Höger), kterého mladá krásná dívka Kristina (Ludmila Vendlová) přinutí k práci pro „pracující lid“.

Pouze jednou jedinkrát mu byla udělena příležitost zahrát si výraznější a u diváků lehce zapamatovatelnou roli starého obecního pastýře Jakuba, otce krásné hlavní hrdiny Báry (Vlasta Fialová) v Čechově dramatu DIVÁ BÁRA (1949). Rýdl v tomto snímku vytvořil starého člověka, který musí vytrvale snášet posměchy a urážky, které putují od ostatních pověrčivých vesničanů, za nebojácnost, bezelstnost a odvahu své dcery, jejíž vlastnosti ji nakonec málem stály život. Právě jednu výraznou zápornou vesničanku Vlčkovou, jednu z viníků z možné smrti Báry, v tomto snímku ztvárnila Rýdlova pravá manželka Marie, která byla právě předurčena pro ztvárňování podobných záporných úloh.

Rýdlova filmová dráha se ukončila přesně jeho odchodem na odpočinek. V dramatu Jaroslava Balíka BOMBA (1957) se ukázal jako hlídač na stavbě, na které se najde nebezpečná nevybuchlá načasovaná bomba z druhé světové války. Podaří se hlavním hrdinům bombu včas zneškodnit, zachránit sebe a také blízkou nemocnici?

Rýdl mimo jiné spolupracoval s rozhlasovými studii. V rozhlasové hře „Duchcovský viadukt“ (1953), která byla převzata z Realistického divadla, kde Rýdl pracoval, se představil jako starší četník Rybycar. Antonín Rýdl zemřel 3. března 1960 v Praze ve věku sedmdesáti pěti let. Jeho věrná manželka Marie ho přežila o více jak jedenáct let...

Jaroslav "krib" Lopour