Jindřich Honzl

Český režisér, divadelní teoretik, kritik, překladatel a pedagog Jindřich Honzl se narodil 14. května 1894 v Humpolci do rodiny krejčího. Už od mládí chtěl být hercem, ale nakonec se stal učitelem, když v roce 1914 absolvoval učitelský ústav v Praze. Po ukončení studií učil chemii a fyziku na pražských školách, ale láska k divadlu přetrvala. Nejdříve založil společně s hercem Josefem Zorou Dělnický dramatický sbor, tzv. Dědrasobr, kde interpretovali především sociálně zaměřené verše Wolkera a Neumanna a následně spolupracoval se sdružením Devětsil . V roce 1926 společně s režisérem Jiřím Fejkou založil Osvobozené divadlo a o rok později přijali do divadla Jiřího Voskovce a Jana Wericha s jejich West pocket revue. A tím se zrodilo Osvobozené divadlo V+W, jehož byl Honzl průběžně režisérem. S výjimkou let 1929 - 1931, kdy působil jako vedoucí režisér Zemského národního divadla v Brně, byl v Osvobozeném divadle až do roku 1938, kdy bylo po příchodu nacistů uzavřeno.

Další Honzlovou láskou byl film a proto, když ho Voskovec S Werichem vyzvali, aby režíroval jejich film PUDR A BENZÍN, „přijal s radostí nejen proto, že je má rád jako umělce a kamarády, ale i proto, že to byla práce na filmu“. Tuto spolupráci si zopakovali o rok později v komedii PENÍZE NEBO ŽIVOT. K filmové režii se vrátil ještě v roce 1939, když natočil krátkometrážní film DOBRÝ VEDOUCÍ. V průběhu druhé světové války, kdy pro něho nebylo v oficiálních divadlech místo, pracoval jako úředník na pražském magistrátu a umělecky se realizoval ve zrodu "divadélek". Nejprve Divadélko pro 99 u Topičů a později Divadélko ve Smetanově muzeu. Od roku 1942 již byl donucen se skrývat a poslední roky války přežíval v polosklepním bytě v Praze na Klárově.

Po osvobození Honzl mohl konečně zase tvořit. Byl jmenován do tříčlenného vedení činohry Národního divadla, ještě s režisérem Karlem Dostálem a Jaroslavem Průchou. Současně se také stal šéfem Studia Národního divadla. Po Vítězném únoru 1948 byl jmenován jediným ředitelem činohry Národního divadla. Ovšem jeho zdravotní stav se začal zhoršovat. Choroba zažívacího traktu citelně pokročila a tak koncem roku 1949 opustil divadlo. Na sklonku života ve školním roce 1950 - 1951 působil jako profesor divadelní vědy na divadelní fakultě AMU. Zemřel 20. dubna 1953 v Praze.

Petr "contrastic" Kubíček