foto

Josef Pinkava

  • nar. 25.11.1919
    Dobrošov u Náchoda, Československo
  • zem. 5.4.2006 (86 let)
    Zlín, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Pinkava pochází z východočeského Dobrošova, vystudoval reálné gymnázium v Náchodě (1939), poté absolvoval ještě učitelský ústav, taktéž v Náchodě, kde v roce 1941 složil druhou maturitní zkoušku. V letech 1942-1943 byl totálně nasazen v uhelných dolech a elektrárně v Malých Svatoňovicích, dalším nuceným pracem pak unikl založením rodiny (1943). Po druhé světové válce pak krátce působil jako učitel měšťanské školy v Náchodě. Od mládí se zároveň věnoval fotografování a zajímal se o film. To také vedlo jeho další kroky do filmového studia ve Zlíně, kam nastoupil v roce 1946. Začal pracovat jako asistent režie, mezitím v roce 1948 vstoupil do Komunistické strany.

Zlínské filmové ateliéry se staly celoživotním Pinkavovým působištěm, již krátce po svém nástupu se dostal k filmové režii a v letech 1949-1959 byl režisérem nebo scénáristou asi 50 krátkých dokumentárních filmů pro potřeby škol, převážně z výrobního procesu. Ateliéry ve Zlíně vznikly původně pro potřeby natáčení reklamních filmů firmy Baťa, po válce zde pak vznikla řada krátkých filmů a právě Josef Pinkava ve spolupráci s dalšími tvůrci (například Hermína Týrlová) přetvořil zdejší studio v předního výrobce filmů pro děti a mládež. Právě s Týrlovou se Pinkava jako spolurežisér podílel na svých prvních dětských filmech UZEL NA KAPESNÍKU (1958) a ZTRACENÁ PANENKA (1959), které byly animované. Pinkavovou první samostatnou režií pro děti byl krátký film PĚTIKORUNA (1959). Následovalo několik dalších krátkých nebo středometrážních filmů a spolu s nimi také první významné úspěchy, což dokládají ocenění Stříbrná gondola na festivalu v Benátkách (1961) za krátký film KINO (1961) nebo Grand Prix na festivalu v La Plata (1962).

Počátkem 60. let se pak Pinkavova filmografie začala rozrůstat o celovečerní filmy. Prvním z nich byl rodinný snímek z družstevního prostředí PRÁZDNINY S MINKOU (1962); tento úsměvný prázdninový příběh je dnes již dávno zapomenutý, ale protože vznikl v době, kdy se teprve začínaly točit filmy pro děti, dosáhl značné popularity (titulní píseň zde zpíval začínající Karel Gott). Film získal řadu ocenění včetně hlavní ceny Lva sv. Marka na festivalu v Benátkách. Oblíbený byl také další film IVANA V ÚTOKU (1963), zatímco následující filmy pro starší diváky v sobě obsahovaly morální poselství a nemohly obstát v konkurenci filmů nové vlny (NEOBYČEJNÁ TŘÍDA, 1964; KOČKY NEBEREM, 1966), přesto je provázela další ocenění. Za své postoje koncem 60. let byl Josef Pinkava v roce 1969 vyloučen z Komunistické strany, ale protože se věnoval apolitické tvorbě pro děti, mohl nadále točit. Z jeho filmografie sedmdesátých let vyniká snímek METRÁČEK (1971), který vsadil na osvědčenou literární předlohu, nebo pozdější rodinné drama CHLAPI PŘECE NEPLÁČOU (1979) s výborným Ladislavem Frejem (tento film získal také několik ocenění). Pinkava se sporadicky vracel také ke krátkému filmu, a to velmi úspěšně – za film POŠTOVSKÝ PANÁČEK (1974) získal cenu Grand Prix na mezinárodním festivalu krátkých filmů v Teheránu. Na domácích festivalech dětských filmů zabodovala komedie TEREZU BYCH KVŮLI ŽÁDNÉ HOLCE NEOPUSTIL (1976), na jejíchž nevysokých kvalitách již značně zapracoval čas.

Z dekády let osmdesátých byl úspěšný film KOPRETINY PRO ZÁMECKOU PANÍ (1980), který mimo jiných cen dostal zvláštní cenu poroty na 12. mezinárodním festivalu filmů pro děti v italském Giffoni Valle Liana, největší přehlídce tohoto druhu na světě. Pak se Pinkava vrátil k osvědčenému tématu děti a sport ve filmu MALÝ VELKÝ HOKEJISTA (1982), který byl oceněn mimo jiné na festivalu v Moskvě. Dobově populární a úspěšné na filmových festivalech byly také další filmy z žánru rodinných komedií VÝBUCH BUDE V PĚT (1984) a POHLAĎ KOČCE UŠI (1985), zatímco výchovný snímek CIZÍM VSTUP POVOLEN (1986) z československo-sovětské koprodukce se příliš nezdařil. V roce 1991 odešel Josef Pinkava do důchodu a pak natočil již jen televizní film ZÁZRAČNÉ DÍTĚ (1993).

Josef Pinkava patří k průkopníkům filmů pro děti a mládež, jimž se věnoval celý svůj profesní život. Sám řekl, že má raději pohádky, ale jeho původní profese učitele a zkušenosti s prací s dětmi jej přivedly na pole ztvárnění aktuálních problémů současné mládeže. V tomto žánru ale trpěl nedostatkem kvalitních scénářů, proto také nejúspěšnější filmy vycházely z osvědčených literárních předloh dobově populárních spisovatelů (Stanislav Rudolf, Marie Kubátová). Za svou práci obdržel Pinkava přes 60 ocenění na domácích a zahraničních filmových přehlídkách, symbolickým završením pak byla Cena města Zlína, kterou obdržel v roce 1999 za celoživotní práci ve zdejším filmovém studiu. Josef Pinkava zemřel ve Zlíně 5. dubna 2006 ve věku 85 let. S manželkou Vlastou, rozenou Kuběnovou, měl dvě děti.

Pavel "argenson" Vlach

Scenáristická filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace