foto

Josef Rovenský

  • nar. 17.4.1894
    Praha, Rakousko-Uhersko
  • zem. 5.11.1937 (43 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Josef Rovenský se narodil 17. dubna 1894 v Praze do zámožné rodiny majitele pohřebního ústavu. Po neúspěšných studií odešel k divadlu. V jevištní technice ho soukromně připravoval herec Karel Želenský. Jako mladík začínal u kočovných společností (v letech 1913 – 1914 hrál například v Brně). První angažmá v „kamenném divadle“ získal v Plzni. Po návratu do Prahy začal pravidelně vystupovat v kabaretech Červená sedma, Rokoko, Bum, Revoluční scéna (1919 – 1922), Divadle Vlasty Buriana a Divadle Komedie.

Na divadelních prknech hrál většinou komediální postavy, které však dokázal bravurně ztvárnit. Jeho talent však využit nebyl a dramatické role mu byly odepírány. V kabaretu Rokoko mu často říkali díky jeho skvělému přednesu, ve kterém snil o svých plánech, „Filmový Andersen“. Jako herec dostal přízviska „Český Jannings“ či „Český Wegener“. Měl veliký talent, sám si však nevěřil.

Jako herec debutoval již roku 1914 v komedii ZAMILOVANÁ TCHYNĚ. V němém filmu sehrál na čtyřicet rolí (např. UČITEL ORIENTÁLNÍCH JAZYKŮ, TU TEN KÁMEN..., DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK, PÁTER VOJTĚCH, AKORD SMRTI, DRVOŠTĚP, BÍLÝ RÁJ, HŘÍCH či HŘÍCHY LÁSKY). Hojně hrál rovněž v zahraničních produkcích, zejména v rakouských a německých (např. DENÍK ZTRACENÉ).

Na začátku třicátých let byl na vrcholu své popularity. Na přelomu 20. a 30. let byl z českých herců jedním z nejobsazovanějších. Vyjmenujme ty nejvýznamnější role vraha Prokůpka v TONCE ŠIBENICI (1930), starostu v C. A K. POLNÍM MARŠÁLKOVI (1930), inspicienta v ON A JEHO SESTRA (1931), zloděje v komedii TO NEZNÁTE HADIMRŠKU (1931), starostu a důstojníka gardy v LELÍČEK VE SLUŽBÁCH SHERLOCKA HOLMESE (1932), poťouchlého dědečka Boleslava Hnipírda ve FUNEBRÁKOVI (1932), drožkáře v POBOČNÍKU JEHO VÝSOSTI (1933), zkorumpovaného poštmistra Špekina v REVIZOROVI (1933), uprchlého trestance Léona Berniera ve Svitákově a Fehérově dramatu ŠTVANÍ LIDÉ (1933) a jeho poslední filmovou postavu, kavárníka Bartoše z Wassermanových TRHANŮ (1936).

Ve dvacátých letech se začal věnoval také filmové režii. Debutoval v roce 1920 dramatem KOMEDIANTKA. V němém filmu ještě natočil několik bezvýznamných snímků. Ve svých filmech hrál také hlavní role. Největší úspěch mu však přinesla 30. léta. Jeho nejslavnějšími filmy se staly poetická ŘEKA (1933) a MARYŠA (1935) s Jiřinou Štěpničkovou v hlavní roli. Filmy byly velmi úspěšné i v zahraničí. Ke svým filmům psal i náměty a scénáře. Díky úspěchu byl pozván do Rakouska, kde vytvořil film MARJA VALEVSKÁ (1936). V Německu začal točit film PAN (1937), pro neshody s německou stranou a kvůli špatnému zdravotnímu stavu film nedokončil a vrátil se zpět do Československa. Zde roztočil filmy HLÍDAČ Č. 47 (1937) a PANENSTVÍ (1937).

Onemocněl však znovu a těsně před koncem HLÍDAČE Č. 47 a po dvou natáčecích dnech PANENSTVÍ podlehl dlouhodobé nemoci 5. listopadu 1937 v Praze v pouhých čtyřiceti třech letech. Onou zákeřnou nemocí, která měla podíl na ukončení jeho herecké kariéry, byla choroba nosní sliznice, kdy mužnému krasavci hrozila deformace obličeje. Svoje psychická trápení utišoval v drogách a v alkoholu, jenž měli také nedělitelný podíl na jeho tragickém konci.

HLÍDAČE Č. 47 dokončil Rovenského přítel Jan Sviták a PANENSTVÍ po přestávce dokončil režisér Otakar Vávra. Scénář k filmu však úplně přepsal, změnil kulisy a přeobsadil některé role. V roce 1941 režisér František Čáp ještě zrealizoval Rovenského námět PRELUDIUM.

Josef Rovenský se řadí mezi průkopnické osobnosti naší kinematografie. Za režii MARYŠI (1935) získal cenu Poradního sboru za režii (1935) a Zlatý štít časopisu Filmová politika (1935). Film ŘEKA (1933) byl uveden na II. Mezinárodním filmovém festivalu (MFF) v Benátkách a získal čestné uznání a Cenu města Benátek. MARYŠA (1935) byla prohlášena za nejlepší český film roku a na IV. MFF v Benátkách (1936) získala čestnou medaili. Na II. MFF v Benátkách byl rovněž uveden jeho film TATRANSKÁ ROMANCE (1934). Rovenského filmy získaly i řadu českých ocenění (např. Modrou stuhu).

Jarda "krib" Lopour

Herecká filmografie

1936 Trhani
1935 Maryša
1934 Za ranních červánků
1933 Dcera pluku
Diagnosa X
Pobočník Jeho Výsosti
Revizor
Rozmary mládí
Řeka
Strýček z Ameriky
S vyloučením veřejnosti
Štvaní lidé
1932 Funebrák
Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa
Malostranští mušketýři
Pepina Rejholcová
Růžové kombiné
Sestra Angelika
Šenkýřka „U divoké krásy“
1931 Aféra plukovníka Redla
Dobrý voják Švejk
Loupežník
Miláček pluku
On a jeho sestra
On a jeho sestra (německá verze)
Psohlavci
To neznáte Hadimršku
To neznáte Hadimršku (německá verze)
Třetí rota
1930 C. a k. polní maršálek
C. a k. polní maršálek (německá verze)
Děvče z U.S.A.
Fidlovačka
Chudý otec, bohatý syn
Když struny lkají
Lidé v bouři
Nepočestná žena
Osudy dobrého vojáka Švejka
Sensace
Tonka Šibenice
Tonka Šibenice (francouzská verze)
Tonka Šibenice (německá verze)
Za rodnou hroudu
1929 Andělíčkářka
Deník ztracené
Hříchy lásky
Chudá holka
Kaviárová princezna
Když valčík zní
Monte Christo von Prag, Der
Pasák holek
Plukovník Švec
Starý hřích
Svatý Václav
Vezmi mě s sebou
Volání severu
1928 Anny, pozor - policajt!
Hřích
Kainovo znamení
Osudné noci
Páter Vojtěch
Pohorská vesnice
U svatého Matěje, když se slunko zasměje
Životem vedla je láska
1927 Dům ztraceného štěstí
Květ ze Šumavy
Sextánka
Švejk v civilu
1926 Dobrý voják Švejk
Pantáta Bezoušek
Příběh jednoho dne
Svéhlavička
Švejk na frontě
1924 Bílý ráj
1923 Tu ten kámen
1922 Drvoštěp
Tulákovo srdce
Venoušek a Stázička
1921 Cesty k výšinám
Děti osudu
Roztržené foto
1920 Červená Karkulka
Setřelé písmo
Tam na horách
1919 Akord smrti
Oklamaný hypnotisér Swengali
1918 Učitel orientálních jazyků
1914 Zamilovaná tchyně

Režijní filmografie

Scenáristická filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky