Biografie (1)
Jiří Weiss se narodil 29. března 1913 v Praze do smíšené židovské česko – německé rodiny. Jeho 1. ženou byla herečka Dana Smutná (1935 – 2001). Se svojí druhou manželkou Kateřinou měl děti Jiřinu a Jiřího. Už od dětství byl okouzlen filmem, kterému se chtěl učit na filmové škole v německém Kolíně nad Rýnem. Na přání rodičů se ale měl stát právníkem, to se mu však nezamlouvalo, a tak odešel z rodiny a stal se korespondentem malé firmy. Záhy se seznámil s režisérem,… (více)
Zajímavosti (11)
- Své první vzpomínky pro Marka Ebena popisoval takto: "Patřím ke generaci, která se narodila ještě za Rakouska-Uherska. Pamatuji se, jak mě tatínek nesl na ramenou po Příkopech, kolem mne vyhazovali lidé do vzduchu klobouky a křičeli 'sláva' a 'nazdar', protože právě vznikla Československá republika. (...) Zřetelně vidím, jak jsme o něco později stáli s tatínkem na Václavském náměstí, v těch místech, kde byl hotel Juliš s cukrárnou, kolem nás pochodovali legionáři a jel automobil, ve kterém seděl pan prezident Masaryk. Vidím před sebou i to, jak jsem chodil do obecné školy v Karlíně. Byl jsem továrnický synek, měl jsem dlouhé vlásky jako holčička, modré oči a chodil jsem krásně ustrojený. Do školy jsem měl na svačinu chleba s máslem, se šunkou, se sýrem, s vajíčkem. A kluci, kteří se mnou chodili do třídy, byli hladoví a chtěli, abych jim dával kousnout. Já jsem dával, protože mi jich bylo líto a zároveň to byla dobrá investice, zavázal jsem si je a mohl požádat o protislužbu." (NIRO)
- Tatínek chtěl, aby byl advokátem a zařídil mu štáb u generálního ředitele Živnobanky, dr. Preisse, což mladý Jiří odmítl, na což rozzlobený otec reagoval slovy: "Ty skočíš jako pouťový fotograf." - "To se mýlíš, já chci jít na filmovou školu v Kolíně nad Rýnem a skončím líp, než si umíš představit." Otec jej vzápětí uhodil ("dal mi takovou facku, že si rozbil hodinky"), načež se syn zvednul a odešel: "A domů už jsem se nevrátil, leda na návštěvu." (NIRO)
- Svou cestu k filmu popsal v pořadu Na plovárně (od r. 1998) takto: "Dělal jsem reklamy, vymýšlel jména značek a psal slogany. To byl jediný způsob, jak si tvůrčím způsobem vydělat peníz. Za ty peníze jsem si půjčil kameru, napsal scénář, přemluvil dva mladé lidi - budoucího profesora psychiatrie Jiřího Roubíčka a Lídu Myšákovou, tanečnici, jejíž tatínek měl tu slavnou cukrárnu ve Vodičkově ulici - a odjeli jsme na Sázavu, kde jsem natočil film Lidé na slunci. A protože jsem nebyl skromný hoch, poslal jsem ho do Benátek na festival. Tenkrát bylo tohle všechno strašně jednoduchý. Ten film dostal v Benátkách diplom a Kodak ho chtěl ode mne koupit. Nepamatuji se za kolik, ale asi mi nabízeli málo, protože jsem to odmítl a řekl, ať mi dají filmový materiál. Dali mi tři kotouče, Jiří Lehovec mi půjčil ruční kameru a já ten film natočil znovu. Střih od střihu stejně, nic jsem neměnil, jen jsem měl větší jistotu při vedení herců. Chtěl jsem, aby se ten film hrál v kinech, ale když jsem ho nabídl řediteli největší distribuční firmy Innemanovi, odbyl mě slovy: 'Není to špatný, ale chybí tomu nějaká umělecká sviňačinka.' (...) Tehdy však fungovalo něco, co dneska, kdy je podobná svoboda podnikání, chybí. Existoval fond, do něhož zahraniční distributoři, kteří tady tenkrát promítali hrozné škváry, museli odvádět příspěvky. Rada fondu si můj film promítla, vrchní rada pan Piskač, který tomu předsedal, mě zavolal a řekl: 'Tady máte deset tisíc korun a podepište mi stvrzenku.' Vyplatil mi na místě peníze, dal mi vizitku a jména několika producentů, na které jsem se měl jeho jménem obrátit. První jméno byl Norbert Auerbach starší, otec onoho Auerbacha, který pak byl dobrým prezidentem United Artists a špatným producentem při privatizaci Barrandova. Ale ten mě odmítl. Po letech, když jsem natočil Vlčí jámu a byl jsem s tím filmem na festivalu v Benátkách, zazvonil večer po promítání v hotelovém pokoji telefon a tam se ozvalo zadrhávanou češtinou: 'Tady Auberbach, pane režisére, nechcete vidět starého muže, který se zmýlil?' Sešli jsme se, on žil v emigraci a zřejmě si myslel, že se budu bát s ním setkat. Další na seznamu byl ředitel AB Barrandova pan Reichl. Pustil si můj film a dlouho se neozýval. Šel jsem za ním a seděl jsem před jeho kanceláří čtyři hodiny, až mě přijal. Řekl jsem mu, co chci dělat. 'Promluvím o tom s majitelem, s panem Havlem,' slíbil a udělal to. Tak jsem se dostal na Barrandov a začal pracovat jako režisér dokumentárních filmů." (NIRO)
Galerie (1)
Photo © Česká televize
Související novinky
Dvaadvacátá Ji.hlava: Wenders i libanonský film
08.10.2018
Sto let Československa a předvolební kampaň Michala Horáčka, Wim Wenders, Jean-Luc Godard, libanonský film i československý orient. Dvaadvacátá Ji.hlava má nabitý program a výjimečné hosty. „Sté… (více)
Režisér
| Filmy | |
|---|---|
| 1990 |
Marta a já |
| 1970 |
Die Herberge (TV film) |
Wie man seinen Gatten los wird (TV film) |
|
| 1969 |
Waterloo (TV film) |
| 1968 |
Spravedlnost pro Selvina (TV film) |
| 1966 |
Vražda po našem |
| 1965 |
Třicet jedna ve stínu |
| 1963 |
Zlaté kapradí |
| 1961 |
Zbabělec |
| 1959 |
Romeo, Julie a tma |
Taková láska |
|
| 1957 |
Vlčí jáma |
| 1956 |
Hra o život |
| 1955 |
Punťa a čtyřlístek |
| 1953 |
Můj přítel Fabián |
| 1950 |
Poslední výstřel |
Vstanou noví bojovníci |
|
| 1947 |
Dravci |
Uloupená hranice |
|
| 1941 |
John Smith se probouzí |
| 1940 |
Who Killed Jack Robins? |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1963 |
Promiňte, omyl! (TV film) |
Scenárista
| Filmy | |
|---|---|
| 1990 |
Marta a já |
| 1970 |
Die Herberge (TV film) |
| 1968 |
Spravedlnost pro Selvina (TV film) |
| 1966 |
Vražda po našem |
| 1963 |
Zlaté kapradí |
| 1959 |
Taková láska |
| 1957 |
Vlčí jáma |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1936 |
Dejte nám křídla |
| Krátkometrážní | |
|---|---|
| 1963 |
Promiňte, omyl! (TV film) |
Herec
| Filmy | |
|---|---|
| 1959 |
Taková láska |
| Dokumentární | |
|---|---|
| 2004 |
Příběhy slavných (seriál) - a.z., herec |
Hlavou proti zdi (2/2) - a.z. (S05E13) |
|
Hlavou proti zdi (1/2) - a.z. (S05E12) |
|
Tichý muž (S05E03) |
|
| 2000 |
Příběhy slavných (seriál) |
Nelze umírat štěstím (S01E23) |
|
Herec Karel Höger (S01E20) |
|
| 1993 |
GEN - Galerie elity národa (seriál) |
Host
| Pořady | |
|---|---|
| 2002 |
Tváře českého filmu |
| 1998 |
Na plovárně |
| 1987 |
Pět přání |
Kameraman
| Dokumentární | |
|---|---|
| 1948 |
Píseň o sletu I., II. |
Související novinky
Dvaadvacátá Ji.hlava: Wenders i libanonský film
08.10.2018
Sto let Československa a předvolební kampaň Michala Horáčka, Wim Wenders, Jean-Luc Godard, libanonský film i československý orient. Dvaadvacátá Ji.hlava má nabitý program a výjimečné hosty. „Sté… (více)
Fanklub
(9)- Willy Kufalt režisér
- helianto režisér
- HonzaBez režisér
- Saara režisér
- strakoliber scenárista
- baroko16857 režisér
- korens režisér
- Marakesh režisér
- marecek123 režisér