Většina z Bondových dívek, to byly takové ty „blondýny“. To já „blondýnou“ nikdy nebyla.
Blackmanová pochází čtyř dětí. Narodila se v Plaistow, ve východolondýnském správním obvodě Newham. Otec byl statistik, matka v domácnosti. Za hereckou kariéru vděčí právě svému otci, který jí dal k patnáctinám možnost si vybrat - kolo nebo hodiny přednesu. Vybrala si druhou možnost. V herectví se cvičila na Guildhallské hudební a dramatické škole v Londýně. Dočasně kráčela v otcových šlépějích, to když pracovala ve státní správě. Během války byla zaměstnána mimo jiné jako kurýr.
Jako herečka se poprvé představila v londýnském West Endu, když zaskočila ve hře „The Guinea Pig“ („Morče“) a do světa filmu vkročila debutem v dramatu FAME IS THE SPUR (1946) s Michaelem Redgravem. V tomto snímku Honor umírá po pádu z koně a mnoho jejich dalších filmových postav, snad podle nějaké zvláštní šablony, také předčasně umírá. Zpočátku byla obsazovaná do rolí rezervovaných dívek nebo „květinek“ a slušně, avšak bez většího ohlasu, se zapsala ve snímcích jako DCERA TEMNOT (1948, Daughter of Darkness), s Dirkem Bogardem v dramatu QUARTET (1948) a mysteriózním SO LONG AT THE FAIR (1950) a vedle mladého Richarda Burtona v komediálním thrilleru GREEN GROW THE RUSHES (1951).
Všiml si ji také Hollywood, to když byla obsazena do významější úlohy po boku Elizabeth Taylorové v britském dramatu CONSPIRATOR (1949). V době rašící kariéry přišly rány spojené s rozvodem, v polovině 50. let se Honor nervově zhroutila a krátký čas byla nucena strávit nemocnici. Po rekonvalescenci začala s obnovou své profesionální dráhy a jaksi „povinně“ nejprve na „nižší“ úrovni. Úsilí vyvrcholilo účastí v dramatu – v jedné ze známějších verzí tragického příběhu - ZKÁZA TITANIKU (1958). Z poměrně pevné, obnovené herecké pozice pak natočila komedie THE SQUARE PEG (1958) s komikem Normanem Wisdomem a A MATTER OF WHO (1961) s Terry-Thomasem. V dobrodružné rodinné fantasy JÁSON A ARGONAUTI (1963) ztvárnila postavu Héry a ve stejném filmu současně i dabovala herečku v postavě Médey.
V letech 1962 – 1964 se jako Cathy Galeová pravidelně objevovala v tehdy velmi populárním britském špionážním seriálu „The Avengers“ (tedy „Mstitelé“), ve kterém vystupovala i jedna rodačka z Plzně, Sylva Langová. Pro roli trénovala Honor poctivě judo, ve kterém se následně tak zběhla, že si mnoho svých „tělocvičných“ kousků předváděla sama. V epizodě z roku 1965 („Příliš mnoho vánočních stromečků“) obdržel John Steed (hrál ho Patrick Macnee) vánoční přání, jedno bylo od Cathy. „Přání od paní Galeové!“, vykřikl radostně. Během četby textu ale zrozpačitěl, „Co ale dělá ve Fort Knox...?“ - byla to narážka, Blackmanová totiž v tu dobu zrovna točila „Goldfingera“. Její půvab, sebevědomí a fyzická zdatnost přitáhly nejen pozornost mužské poloviny diváctva, ale napomohly i rozvoji feministického hnutí 60. let.
V roce 1964 ztvárnila svoji bezpochyby nejslavnější roli, díky které ji znají milióny filmových fanoušků po celém světě: Pussy Galore v již zmíněné klasické bondovce GOLDFINGER (1964) s Seanem Connerym (podle řady webových hodnocení mimochodem nejúspěšnější film o Jamesi Bondovi vůbec !). Blackmanová zazářila a svým výkonem deklasovala dvojsmyslné jméno svojí postavy. Dodnes zůstává nejstarší herečkou (nepočítáme-li Deborah Kerrovou v rádobyprvní bondovce-parodii CASINO ROYALE, 1967), která kdy hrála „Bond girl“. Je zatím také jednou ze dvou, které byly starší než herec, který hrál současně Bonda (tou druhou je Diana Riggová ve filmu V TAJNÉ SLUŽBĚ JEJÍHO VELIČENSTVA, 1969).
Píseň, kterou nahrála s Patrickem Macneem v roce 1964, „Kinky Boots“, se stala překvapivým hitem roku 1990 (5. místo v žebříčku stanice BBC). Po „Goldfingerovi“ nahrála Honor celé album písní nazvané „Everything I've Got“. V jedné britské studii chtěli po lidech, aby oznámkovali padesát ženských hlasů a pak analyzovali výsledky. Nejlepší hlas vyšel jako směs hlasů Marielly Frostrupové, Dámy Judi Denchové a... Honor Blackmanové. Zdálo se, že oživení její popularity „Jamesem Bondem“ povede k lepším filmovým nabídkám, ale nebylo tomu tak. Lopotila se v druhořadých melodramatech a všedních dobrodružných příbězích: LIFE AT THE TOP (1965) s Laurencem Harveyem, romantické drama THE VIRGIN AND THE GYPSY (1970) s Franco Nerem a westerny SHALAKO (1968), kde se krom Brigitte Bardotové sešla opět s Seanem Connerym, a SOMETHING BIG (1971) s Deanem Martinem.
Na jevišti sklízela ovace jako slepá hrdinka v thrilleru „Čekej do tmy“ (předloha skvělému filmu s Audrey Hepburnovou z roku 1967) a také za dvojrole v „Pan a Paní“ podle dvou her Noela Cowarda. Příležitostně se těšila ze spolupráce se svým druhým manželem, hercem Kaufmannem, ve hře „Move Over, Mrs. Markham“ nebo v hororově-thrillerovém krimi filmu s názvem FRIGHT (1971) se Susan Georgeovou. S Richardem Basehartem si zahráli vraždící manžele-herce v jednom z dílů známého detektivního seriálu „Columbo“ (1972). Na divadle se objevila v muzikálech jako například „Malá noční hudba“ a „Za zvuků hudby“.
Rok 1987 strávila z valné části na divadle (Fortune Theatre). V letech 1990 – 1996 se jako Laura Westová objevovala v televizním seriálu „The Upper Hand“. Hostovala v krimi sérii „Vraždy v Midsomeru“ (2003). Vidět jsme ji mohli v malé úloze ve snímku DENÍK BRIDGET JONESOVÉ (2001). V letech 2005 – 2006, jako Paní Higginsová, objížděla zemi s „My Fair Lady“. V říjnu 2006 měla premiéru její show „Word Of Honor“ a v dubnu 2007 na pět měsíců převzala po herečce Sheile Hancockové roli Fraulein Schneiderové v představení „Cabaret“ v londýnském „Lyric Theatre“. Ve stejném roce se zúčastnila projektu stanice BBC „The Verdict“, v kterém představovala jednoho z dvanácti členů poroty u fiktivního případu znásilnění (seriál se zaobíral justičním systémem).
Dvakrát vdaná, dvakrát rozvedená: jejím první mužem byl Bill Sankey (1946 – 1956) a druhým britský herec Maurice Kaufmann (1963 – 1975); koncem 60. let spolu adoptovali dvě děti, syna Barnabyho a dcerku Lottie (Kaufmann zemřel v roce 1997). Blackmanová je prominentním stoupencem Liberálních Demokratů, svým podpisem podpořila Kampaň za volenou hlavu státu (britskou kampaň za nahrazení monarchie republikou) a v roce 2002 odmítla velitelský titul Řádu Britského impéria (CBE). Je rovněž zapojena do činnosti ve Fairtrade, v organizaci, která usiluje o slušné zacházení s výrobci ze třetího světa a aby je jejich práce uživila.
Stále příjemná a atraktivní Honor Blackmanová - časopisem „Empire“ byla v roce 1995 zvolena jednou ze sta nejvíce sexy filmových hvězd historie (51. místo) – dosud veřejně vystupuje (divadelní „one-woman“ show s názvem „Wayward Ladies“) a v roce 2009 by se měla objevit v jedné komedii Teda Williamse.
Marek "džanik" Janík
