foto

Pavel Pípal

  • nar. 11.4.1938
    Pelhřimov, Československo
  • zem. 15.12.2012 (74 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Pavel Pípal pochází z Pelhřimova, svou profesionální dráhu započal jako loutkoherec v Hradeckém loutkovém divadle (1958-1961), pak v rychlém sledu vystřídal angažmá již jako činoherec v oblastních divadlech ve Varnsdorfu a v Chebu, v letech 1965-1979 byl členem hereckého souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni. V letech 1980-1991 hrál v Městských divadlech pražských, kde zaujal ve hrách Smutek sluší Elektře, Sen noci svatojánské nebo Srpnová neděle. Po rozdělení souboru Městských divadel pražských bylo jeho další štací Divadlo ABC, kde setrval až do odchodu do důchodu (1991-2000). Také zde našel uplatnění v širokém spektru slavných divadelních her (Jak jsem vyhrál válku, Charleyova teta, Past na myši, Frank Pátý nebo Ideální manžel). Dominujícím prvkem v Pípalově herectví byla sebejistota a sklon k autoritativním typům, což vedlo k jeho častému obsazování do rolí příslušníků vládnoucích vrstev se silnou individualitou.

Podobné typy jako na divadle ztvárnil Pípal i ve filmu; již jako herec oblastního divadla se objevil ve filmech ANDĚL BLAŽENÉ SMRTI (1965) a ŠKOLA HŘÍŠNÍKŮ (1965). Po několikaleté pauze se k filmování vrátil zásluhou Otakara Vávry a hrál v jeho válečných velkofilmech SOKOLOVO (1974) a OSVOBOZENÍ PRAHY (1975). Teprve příchod do Prahy a angažmá na přední divadelní scéně umožnily Pípalovi pronikat na filmové plátno častěji. V menších rolích se objevil ve filmech ze současnosti jako VÍTR V KAPSE (1982) nebo HAVÁRIE (1985). Hrál také menší úlohu v životopisném snímku PUTOVÁNÍ JANA AMOSE (1983). Ústřední dvojici pak vytvořil s Blankou Bohdanovou v historickém filmu POKLAD HRABĚTE CHAMARÉ (1984).

Herecké příležitosti zásadnějšího charakteru poskytl Pípalovi režisér Vladimír Drha, který jej pověřil většími rolemi nekompromisních mužů se zásadovým jednáním (DNESKA PŘIŠEL NOVÝ KLUK, 1981; DO ZUBŮ A DO SRDÍČKA, 1985; MUKA OBRAZNOSTI, 1989). Dalším Drhovým filmem, do nějž byl Pípal angažován, byl pohádkový příběh JESTŘÁBÍ MOUDROST (1989). V 90. letech Pípal točil spíše již jen pro televizi, objevil se například v televizním filmu HŘBITOV PRO CIZINCE (1991) nebo v pohádkách DUHOVÁ HORA (1994) a STŘÍBRNÝ A RYŠAVEC (1998; tato opět v režii Vladimíra Drhy). Na filmovém plátně se Pavel Pípal naposledy připomněl nevelkou rolí hajného Kaliny v parodii KRVAVÝ ROMÁN (1993).

Díky výraznému hlasu našel Pavel Pípal prostor také v rozhlase, kde účinkoval v rozhlasových hrách, a především v dabingu, kterému se soustavněji věnuje od 90. let, kdy začal příliv zahraničních filmů a seriálů. Několikrát daboval například amerického herce Jamese Doohana (seriál Star Trek), slyšet jsme jej mohli také v trilogii Pán prstenu nebo v animovaných dětských seriálech (Příběhy z Kačerova).

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace