Josef Koníček

Josef Koníček se narodil 3. října 1931 v Praze. Narodil se do chudší rodiny, ale otcovi rodiče zařídili rodině obchod s uhlím. Nejprve se v Grafických závodech na Starém Městě vyučil roku 1949 sazečem a typografem. Současně sportoval v lehké atletice (dokonce se stal v překážkovém běhu na 60 metrů dorosteneckým mistrem republiky).

Nakonec se nechal zlákat uměleckou kariérou. Nedokončil taneční oddělení pražské Stát konzervatoře (1949 – 1951) a nastoupil jako profesionální tanečník do Hudebního divadla v Karlíně (1950 – 1951 a 1954 – 1960). Následně přestoupil na dráhu zdatného choreografa pro Městská divadla pražská (1960 – 1978).

Během angažmá v Městských divadlech pražských, a později ve svobodném povolání a na penzi, jako choreograf hostoval na dalších pražských (Národní divadlo, Semafor, Laterna magika, Alhambra, Tatran bar, Divadlo ABC, Rokoko, Divadlo na Vinohradech, Realistické divadlo), oblastních (Kolín, Plzeň, Brno, Teplice, Ostrava, Šumperk, Karlovy Vary, Olomouc, Kladno) a zájezdových scénách.

V 80. a 90. letech se kromě choreografie v Plzni uplatnil i jako operetní režisér (tř. „Král tuláků“, „Limonádový Joe“, „Dcera tržnice“, „Mam’zelle Nitouche“). Též v zahraničí (pracoval mj. v Polsku či v Německu) byl Josef Koníček proslaven a uznáván jako choreograf operet, muzikálů, revuí, pásem a písňových recitálů. Byl vedoucím i tanečního sboru Josefa Koníčka a pracoval i na „Dětské lední revue“. Tančil například ve hrách (v Semaforu a Karlíně) „Taková ztráta krve“, „Skandál v Lisabonu“, „Boccaccio“ či hrál Tanečního mistra („Sněhurka“).

Z jeho choreografií si vyjmenujme např. tituly „Kouzelný cirkus“, „Chuť medu“, „Majitelé klíčů“, „Osamění“, „Dundo Maroje“, „Fidlovačka“, „Vesele do Canterbury“, „Třetí zvonění“, „Bílá nemoc“, „Můj generál“, „Velký Bobby“, „Muž jako muž“, „Lov na mamuta“, „Svůdná Fenisa“, „Slaměný klobouk“, „Mamon Lescaut“, „Čekanky“, „Don Juan“, „Já, k čertu, žiju rád!“, „Revue z bedny“, „Na tý louce zelený“, „Faust“, „Třetí zvonění“, „Mam’zelle Nitouche“, „Únos Sabinek“, „My Fair Lady“, „Polská krev“, „Oskar“, „Limonádový Joe“, „Velké manévry“, „Orfeus v podsvětí“, „Filosofská historie“, „Kleopatra“, „Caesar“ ad.

Pro své umění choreografie byl využíván v 60. až 80. letech i českými filmaři, často pro muzikály, různé hudební komedie a další filmy (např. DVA Z ONOHO SVĚTA, STARCI NA CHMELU, LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA, DÝMKY, DÁMA NA KOLEJÍCH, JAK SE KRADE MILIÓN, FARÁŘŮV KONEC, HRY LÁSKY ŠÁLIVÉ, ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ, NOC NA KARLŠTEJNĚ, HVĚZDA PADÁ VZHŮRU, JEN HO NECHTE, AŤ SE BOJÍ, LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ, RYTMUS 1934 a SVĚT NIC NEVÍ).

U mafiánské parodické komedie BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981) režiséra Juraje Herze byl jedním z mnoha odborných poradců. Několikrát se Josef Koníček představil i před kamerou v několika roličkách: člena chóru trojce kytaristů (STARCI NA CHMELU), tanečníka ve vinárně (SEDMIKRÁSKY), titulního sirotka Rudolfa (MUČEDNÍCI LÁSKY – povídka DOBRODRUŽSTVÍ SIROTKA RUDOLFA), člena veselé společnosti (JAK SE KRADE MILIÓN), tanečníka (ZLOČIN V MODRÉ HVĚZDĚ) a inspicienta v tabarinu (LÁSKY MEZI KAPKAMI DEŠTĚ).

Jeho choreografií využívali tvůrci též během televizních zábavných pořadů (např. BABIČČINA KRABIČKA, PŮJČOVNA TALENTŮ, TELEVARIÉTÉ, KABARET U DOBRÉ POHODY, SILVESTRY, ENYKY BENYKY, JAK SE VÁM LÍBÍ? nebo ROMÁNEK ZA TŘI KREJCARY) a televizních klipů.

Ve stejné pozici pracoval i pro televizní filmy (třeba TICHO! TICHO! TICHO!, POLKA JEDE DO SVĚTA, STO DUKÁTŮ ZA JUANA, REVUE PRO NÁSLEDNÍKA TRŮNU, MĚSÍČNÍ KÁMEN, KATEŘINA ZLÉ POVĚSTI, NEBERTE NÁM PRINCEZNU!, SPOR DRAMATURGA STROUPEŽNICKÉHO, TANEČEK PŘES DVĚ PEKLA, KOLOBĚŽKA PRVNÍ, SPÍCÍ PRINC, O ČAROVNÉ LASKONCE, KRÁLOVSTVÍ STROMŮ, JAK S KUBOU ŠILI VŠICHNI ČERTI apod.) a seriály (30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA či CIRKUS HUMBERTO).

Na samém konci své kariéry získal od Nadace Život umělce Cenu Senior Prix (2002). Tanečník, choreograf, baletní mistr a operetní režisér Josef Koníček zemřel po těžké nemoci 3. dubna 2010 v Praze ve věku nedožitých devětasedmdesáti let.

Jaroslav "krib" Lopour