Václav Petrus

Václav Petrus (1937), absolvent pražské konservatoře, obor baryton, absolvoval v roce 1961. Od roku 1961 až do 1964 působil jako solista v Armádním uměleckém souboru (AUS). V roce 1965 se stal stálým hostem divadla Alhambra, kde vystupoval společně s J.Čeřovskou, E.Štaubertovou, M.Ullmanem a j.

Shoda náhod a štastných okolností byly příčinou, že ředitel Pragokoncertu, po návštěvě ALHAMBRY, tehdy mladého umělce angažoval na vystoupení do zahraničí, neboť pan Petrus ovládal několik cizích jazyků (německy, španělsky, italsky, rusky a polsky). Po řadě koncertů, které absolvoval v NDR, SSSR, Bulharsku, Rumunsku a Polsku se stal tak zv."devizovým zpěvákem". Jeho druhým domovem se stalo Polsko, na kterou dobu umělec vzpomíná s nadšením. V Polsku účinkoval až do roku 69.

Za svého působení v Polsku nahrál v rozhlase přes 60 písní, účinkoval v mnoha televizních pořadech a gala koncertech s předními polskými orchestry (Czerny, Klimczuk, Rachon). Nahrál též mnoho písní českých autorů Marata, Mareše, Tesaře a Báslera (Dívčí pláč, Boleslav, Malý dům, Tenkrát), ke všem svým písním si psal texty sám. Nevýhodou zahraničního působení bylo, že ztratil kontakt s českým publikem a stal se zpěvákem, na které publikum zapomnělo. Nebyl sám. Tento osud potkal i jeho kolegy (P.Altmanna, H.Flanderkovou a H.Patzeltovou.) Do Polska zval i české umělce, např. K.Dubu, L.Kozderkovou, K.Vágnera s kterým je dodnes spřátelen a Inkognito kvartet.

V r. 1967 vyhrál v polských Sopotech na známém festivalu písní cenu publika, za interpretaci písně " Ty můj kvítku medový" ,kterou zpívali H.Vondráčková a Waldemar Matuška. Tuto písen zpíval V.Petrus společně s polskou zpěvačkou Steniou Kozlovskou s česko polským textem, pod názvem "Když přišla milošč k nam".

V Čechách působil V.Petrus též s orchestrem K.Valdaufa, ale jeho spolupráce byla náhle přerušena jeho emigrací, ke které byl umělec přinucen, jelikož přečetl na Václavském náměstí, za hlasově indisponovanou K.Moučkovou resoluci, na protest okupace. Umělec rád vzpomíná na zájezdy se svými kolegy a hlavně na příhodu, která jej potkala s jeho obdivovanou kolegyní, J.Čeřovskou v dalekém Adzerbejžánu, kde byla jejich jména zkomolena a stali se z nich rázem umělci Judita Chizhovena a Vutsllík Putrus. Ještě dlouho po tomto zájezdu, byla tato příhoda s velkým smíchem dávána k dobrému (bohužel, tato velká umělkyně předčasně zemřela).

V emigraci, kde žil V.Petrus od roku 1970 v Západním Berlíně a v Hannoveru, působil jako zpěvák a shodou okolností pracoval též u letecké spolčnosti British Airways, tak jako jeho kolegynĚ Y.Přenosilová V Mnichově. Též působil v opeře v Hannoveru při provedení Janáčkova díla Její Pastorkyňa, jako jazykový poradce, spolu s J.Chundelou.

Tento sympatický umělec neztratil nikdy kontakt se svými přáteli doma a rád se vracel na návštěvu do Prahy.

ČSFD.cz