Norodom Sihanouk

Jeho Výsost Princ Norodom Sihanouk se narodil 31. řijna 1922 v Phnom Penhu princi Norodomu Suramaritovi a jeho ženě, princezně Sisowath Kosamakové. Kambodžské království bylo tehdy součástí Francouzské Indočíny. Jako dítě se svými rodiči často navštěvoval kino, kde se promítaly převážně francouzské filmy, a už tehdy projevil zájem natáčet své vlastní. Po té co absolvoval střední školu v Saigonu, byl vyslán na vojenskou akademii ve francouzském Saumur. Když v roce 1941 zemřel jeho děda, král Sisowath Monivong, byl mladý Norodom Sihanouk vybrán jako jeho nástupce a 25.dubna 1941 korunován.

Čtyři roky poté Japonsko provedlo invazi do Francouzské Indočíny a převzalo nad ní kontrolu. Toho se Sihanouk rozhodl využít a po přijetí několika podmínek japonců vyhlásil nezávislost Kambodže, ta však nevydržela dlouho a už po pár měsícíh převzala znovu Francie moc nad celou Indočínou. Sihanoukovi se však podařilo udržet se na trůnu a po konci druhé světové války začal znovu usilovat o získání nezávislosti. To se mu podařilo a tak mohlo být 9. listopadu 1953 vyhlášeno nezávislé Kambodžské Království. Aby se mohl více věnovat politice, 2. března 1955 abdikoval ve prospěch svého otce a založil vlastní politickou stranu Sangkum.

Po pár měsících strana získala ve volbách všechna sedadla v parlamentu a Sihanouk se stal premiérem. V červenci 1958 se Kambodža dostala do potyčky s nově vzniklým Jižním Vietnamem, a jeho prezident Ngo Dinh Nhu začal plánovat atentát na Sihanouka. 31. srpna mu nechal poslat dva kufry, jež byly podepsány jako dárek z cest od amerického inženýra jež předtím pracoval v Kambodži. Jeden z kufrů, adresovaný Sihanoukovi obsahoval bombu, druhý pro prince Vakrivana byl prázdný.Princ však jako králův zástupce otevřel oba kufry a následný výbuch jej na místě zabil. Po té co začátkem roku 1960 zemřel jeho otec, byl Sihanouk opět zvolen jako hlava státu, nestal se však králem a nadále mu zůstal titul prince. Kvůli obavám o rozšíření vietnamského konfliktu i do Kambodže, uzavřel levicově zaměřený Sihanouk dohodu s Čínou a Severním Vietnamem a umožnil jim vytvořit si tam základny.

Kambodža v té době prožívala obrovský rozkvět ve všech oblastech, včetně kinematografie. 5. října 1965 debutoval snímkem APSARA i Norodom Sihanouk, jež film napsal, režíroval, sestříhal, produkoval a napsal k němu hudbu. Většinu hlavních rolí si ve filmu zahráli jeho příbuzni, včetně Sihanoukovy nejstarší dcery Buppha Devi, profesionální baletky, která zde předvedla téměř 15 minut trvající ukázku tradičního khmérského tance. Během následujícíh tří let natočil dalších osm filmů a několik dokumentů, přičemž na každém z nich se podílel stejně jako na své prvotině. Scénáře většinou psal pozdě v noci, kdy měl po celodenní práci konečně čas na své záliby a stříhání natočeného materiálu prováděl ve svém pokoji v královském paláci, jež měl občas úplně zasypaný filmovými kotouči. Ve svém dalším filmu, LA FORÊT ENCHANTÉE (Enchanted Forest, 1967) se navíc sám objevil v hlavní roli. Mimoto se mu podařilo přesvědčit i svou manželku Monique aby si zahrála po jeho boku, ačkoliv ta doposud odmítala mít s filmy cokoliv společné. Svého třináctiletého syna Norodoma Sihamoniho zase obsadil do hlavní role v LE PETIT PRINCE DU PEUPLE (Little Princ, 1967), historickém dramatu z 18. století. Za ten dostal hlavní cenu na Kambodžském Mezinárodním Filmovém Festivalu 1968.

Jeho snímky nikdy nebyly příliš dobře přijímány kritiky, kteří si stěžovali na prkenné herecké výkony herců nebo nedokonalou technickou stránku. To však Sihanoukovi nikdy nevadilo, neboť se podle svých slov snažil natáčet především pro obyčejný lid a ukázat krásy své země. Většina filmů proto obsahuje romantický příběh, dlouhé záběrů na krajinu a bavící se lidi. Přesně takový je například CREPUSCULE (Twilight, 1969), který tvoří z velké části záběry na Prince Sihanouka a jeho manželku procházející se po Angkoru. V podobném duchu se nese i komedie LA JOIE DE VIVRE (The Joy of Life, 1969). Ne už však další historické drama ROSE DU BOKOR (Bokor Rose, 1969) o okupaci Kambodže japonci během druhé světové války. Pro to napsal roli přímo na tělo své ženě Monique, ta však souhlasila s účinkováním ve filmu jen pokud se Sihanouk objeví na plátně s ní. Ten si tak při natáčení musel nedobrovolně obléci uniformu japonského plukovníka obléhajícího Kambodžu.

Posledním z jeho filmů se v tomto období stalo historické drama TRAGIQUE DESTIN (Tragic Destiny, 1969) v hlavní rolí s Dy Saveth, nejpopulárnější herečkou té doby. To, ani předchozí Rose de Bokor, však již nestačil dokončit, neboť během jeho cesty po Francii proběhl v Kambodži státní převrat, Sihanouk byl sesazen a moci se ujal Lon Nol. Sihanouk po té odjel do Pekingu a následně do Pyongyangu, kde pro něj Kim Ir Sen postavil obrovskou residenci. Ve filmovém studiu v Severní Koreji se mu podařilo dokončit oba filmy, kterým zbývalo pouze nahrát zvuk a oba tak byl nadabovány do korejštiny. Během svého vyhnanství založil organizaci Front uni national du Kampuchéa, jež podporovala Rudé Khméry v boji proti Lon Nolovu režimu. Po té co Sihanouk ukázal podporu Rudých Khmérů, stoupl počet jejich bojovníku z 6 tisíc na 50 tisíc. Díky tomu se jim v dubnu 1975 podařilo převzít moc nad státem, přičemž Sihanouk se měl stát symbolickou hlavou státu a vůdce Rudých Khmérů Pol Pot premiérem. Skutečnost však byla taková, že jakmile přijel Sihanouk se svou ženou do Phnom Penhu, byli oba uvrženi do domácího vězení v královském paláci.

Tak začala nejhorší kapitola v historii Kambodže, jež měla na konci na svědomí více než dva miliony lidských životů. Rudí Khmérové zrušili peníze, zakázali obchod, vysídlili všechny města a nahnali lidi na venkov. V mučírnách byla zabita veškerá kambodžská inteligence, včetně lékařů a umělců a také byla zničena většina filmů natočených do té doby. V roce 1978 vtrhly do Kambodže vojska Vietnamu a Pol Potův režim strhly. Zbytky vojsk Rudých Khmérů utekly na sever země a dalších 10 let pokračovaly v bojích proti vietnamcům. Do čela okupovaného státu byl dosazen Heng Samrin a Sihanouk se opět uchýlil do vyhnaství v Pyongyangu. Tam v roce 1987 znovu započal s natáčením filmů, přičemž prvním se stal LA CITÉ MYSTÉRIEUSE (The Mysterious City, 1988). Drama odehrávající se v Kambodži v 50. letech, natáčené kompletně v KLDR s korejskými herci. Stejným způsobem zde střídavě natáčel i v dalších letech.

V roce 1989 se vietnamská vojska stáhly z Kambodže a 29. října 1991 podepsala vietnamská vláda v Paříži mírovou dohodu. Norodom Sihanouk se domů vrátil 14. listopadu 1991, po 13 letech strávených ve vyhnanství. V zemi, zcela zpustošené vládou Rudých Khmérů, vietnamskou invazí a občanskou válkou začal znovu natáčet. Jeho filmy však již nebyly těmi romantickými komediemi jež měl ve zvyku režírovat v 60. letech. Na podobnou tvorbu podle vlastních slov díky uplynulým událostem naprosto stratil chuť. Jedním z prvních filmů ve vlasti se tak stal MON VILLAGE AU COUCHER DU SOLEIL (My Village At Sunset, 1992) ve které Norodom Sihamoni hraje doktora, jež se vrátí do země, kde spatří nemocnice plné zmrzačených lidí. Podobné témata měla většina jeho dalších filmů z devadesátých let. Byly však mezi nimi i filmy zachycující období Rudých Khmérů jako LES DERNIERS JOURS DU COLONEL SAVATH (The Last Days of Colonel Savath, 1995) o převzetí moci nad Phnom Penhem Rudými Khméry. Na začátku 21. Století střídavě natáčel filmy ve vlasti a ve svých rezidencích v Pekingu a Pyongyangu, většinou inspirované romány francouzských autorů, ale například i komedii o Lon Nolovi s názvem LON NOL LON NON LONNOLIENS (2005).

Norodom Sihanouk byl znovu korunován na krále Kambodže 24. září 1993, kvůli věku a zdravotnímu stavu se však 7. října 2004 vzdal trůnu a jako nástupce byl vybrán jeho syn Norodom Sihamoni. I nadále však zůstává znám jako Jeho Výsost Král-Otec, což je jeho oficiální titul po složení moci. Díky množství úřadů jež za svůj život zastával je zapsán v Guinesově knize rekordů jako politik jenž sloužil v nejvíce pozicích v historii. Byla podle něj pojmenována jedna z provincií v jižní Kambodži i její hlavní město s jediným kambodžským přístavem. Během života byl sedmkrát ženatý, přičemž se svou současnou ženou Monineath Sihanoukovou od roku 1952 a ze svých manželství měl 14 potomků. I ve velmi vysokém věku nadále skládá písně, ty sám zpívá a stále natáčí filmy.

Raztubyl