"Herectví je o zveličování života a když to umíte pěkně nafouknout, ale tak, aby to pořád vypadalo věrohodně, je váš výkon hned lepší. Každý herec, který má rád svojí práci, na to nemůže nemyslet.”
Rodným jménem Byron Elsworth Barr. Spolu se staršími sourozenci vyrůstal ve Washingtonu. Během účinkování ve školních hrách v něm narostla vášeň pro divadlo, získal stipendium na vyhlášené Pasadena Community Playhouse a současně pracoval v garážích a jako obsluha na parkovišti. Při účinkování ve hře z Jihu, “Pancho”, si Barra a hlavního představitele, George Reevese, všiml lovec talentů ze studia Warner Brothers.
Oběma byla nabídnuta smlouva na vedlejší role. Přivydělával si u pumpy, vystupoval pod svým rodným i jinými jmény a po dramatu THE GAY SISTERS (1942), ve kterém ztvárnil postavu “Giga Younga”, studio rozhodlo, že mu už toto jméno zůstane. Jeho rodné jednak ”nepasovalo” k jeho rozesmátému mladickému typu a jeden herec jménem Byron Barr (1917-1966) už tu byl.
Ve 40. letech se Young objevoval v řadě vedlejších rolí a stal se z něj populární “skorohlavní” herec, když hrál bratry nebo kamarády hlavních postav. Během 2. světové války se Young ze světel reflektorů stáhl a sloužil u Pobřežní stráže. Po návratu se Warner Bros. vzdala jeho opce a z něho se stal svobodný herec, jeden čas měl smlouvu u Columbia Pictures, ale kvůli nesplněným slibům se vrátil na volnou nohu. V té době taky začal ztvárňoval role, které ho proslavily, jízlivé avšak zábavné a milé opilce.
Nominace na cenu Akademie pro “nejlepšího herce ve vedlejší roli” obdržel za dramatickou roli alkoholika z COME FILL THE CUP (1951) s Jamesem Cagneyem a dále pak za roli přiopilého šarmantního intelektuála z komedie UČITELČIN MILÁČEK (1958) s Clarkem Gablem a Doris Day. V roce 1955 Young uváděl “Warner Bros. Presents”, což byl zastřešující titul pro tři televizní série z let 1955-56 (“Casablanca”, “King's Row” a “Cheyenne”). S Davidem Nivenem a Charlesem Boyerem později zářili v seriálu ”The Rogues” (1964-65). Cenu Akademie získal za roli tanečního konferenciéra a promotéra Rockyho z Pollackova dramatu KONĚ SE TAKÉ STŘÍLEJÍ (1969) s Jane Fondovou (do role ho prosadil jeho agent – nejen Fondovou tím pěkně vytočil.)
Jak uvedla jeho čtvrtá žena Elaine, "Když si kráčel pro Oskara, s bolestí myslel na roli ve svém vlastním filmu – ve filmu, o kterém by se říkalo 'film Giga Younga.' Pro Giga byl Oskar oním příslovečným polibkem smrti, koncem jeho herecké dráhy.” Po neúspěchu v roce 1951 sám Young řekl Louelle Parsonsové, "hodně lidí, kteří byli nominováni na Oskara, mělo pak smůlu.” Prorocká slova, v pozdějších letech už totiž alkoholika nejenom hrál (tak jako například v seriálu "Gibbsville", 1976.)
Přišel o roli Waco Kida ve westernové komedii OHNIVÁ SEDLA (1974) - krátce po rozjetí natáčení Mel Brooks roli přeobsadil Gene Wilderem, Young měl totiž přímo na place delirium tremens - a přišel i o roli Charlieho v akčním krimi CHARLIEHO ANDÍLCI (1976) - “Charlie” nakonec mluvil hlasem Johna Forsytha. V televizním filmu SHERLOCK HOLMES V NEW YORKU (1976) s Rogerem Moorem byly už Youngovy problémy očividné: když zapomněl vlastní řádky, šlapal na nohy ostatním hercům a celkově působil zmateným dojmem. Snil o návratu na Broadway, před smrtí ještě stihl projet Kanadu s ansámblem hry "Nobody Loves an Albatross."
Young byl pětkrát ženatý; sedm let (do roku 1947) s herečkou Sheilou Staplerovou. V roce 1950 si vzal o několik let starší Sophii Rosensteinovou z dramatické sekce Paramountu, která mu však ani ne dva roky po svatbě zemřela na rakovinu. Krátce byl zasnouben s herečkou-alkoholičkou Elaine Stritchovou a při natáčení westernové série “Warner Bros. Presents” (1956) se zase seznámil s herečkou Elizabeth Montgomeryovou. Prožili spolu šest bouřlivých let a před rozchodem neušli řečem o domácím násilí. Devět měsíců po rozvodu se Young oženil počtvrté, s obchodnicí s nemovitostmi a příležitostnou umělkyní Elaine Williamsovou, která s ním v tom čase už čekala dítě.
Youngova jediná dcera přišla na svět v dubnu 1964, což původně pokládal za ”zázrak”, jelikož v 25 letech podstoupil ze zdravotních důvodů vasektomii. Během manželství prodělal reoperaci, s Montgomeryovou však už další dítě neměli a po třech letech se rozvedli. Během právních tahanic s Elaine ohledně výživného Young veřejně popřel, že by Jennifer byla jeho biologickou dcerou a prohlásil, že celá svatba byl ze strany Elaine podvod. Protože však do původních rozvodových papírů uvedl Jennifer jako svou vlastní, nebylo v té věci odvolání.
V 64 letech (1978) se Young oženil popáté, tentokrát s 21-letou německou herečkou Kim Schmidtovou. Poznal ji snad během natáčení svého posledního filmu, HRA SMRTI (1978), pro který byly použity Brucem Lee “předtočené” scény. 19. října 1978, tři týdny po svatbě, byli Gig a Kim nalezeni mrtvi ve svém manhattanském bytě. Podle policejní verze ji Young nejprve zastřelil a pak zbraň obrátil proti sobě - jednal zkratkovitě, čin dopředu nijak neplánoval.
Motiv této vraždy-sebevraždy zůstává nejasný. Později vyšlo najevo, že na doporučení kontroverzního Dr. Eugena Landyho (který byl později zbaven praxe kvůli kontrolované léčbě “Beach Boye” Briana Wilsona) bral Young psychiatrickou medikaci - včetně pokusného užívání LSD... Sošku Oskara odkázal svému agentu Martinu Baumovi a jeho ženě ("...protože mi k němu pomohl,” stálo v závěti.) Svojí dceři údajně zanechal pouhých deset dolarů.
Gig Young byl pochován na hřbitově Green Hill v severokarolínském Waynesville ("Gig věděl, co to je opravdická bolest,” pronesl Baum na jeho pohřbu.) a za zásluhy o televizní průmysl má dnes svoji hvězdu na hollywoodském Chodníku slávy.
Marek "džanik" Janík
