Ladislav Mrkvička se narodil v únoru 1939 v Praze, kde absolvoval základní školu i gymnázium. Impulsem pro rozhodnutí věnovat se herectví byl středoškolský vztah s dívkou, která se stala herečkou. Opakovaně se hlásil na DAMU a v letech 1958 - 1962 školu absolvoval. První angažmá získal v Divadle Petra Bezruče v Ostravě, kde byl od počátku obsazován do velkých rolí. Objevil se např. v titulní roli Čapkova Loupežníka nebo jako rytíř Des Grieux v Nezvalově Mannon Lescaut. V roce 1967 odešel na jednu sezónu do hradeckého divadla VÚ, ale už v roce 1968 ho v souvislosti s úspěšně se rozbíhající filmovou a televizní kariérou zlákala Praha.
Stal se členem libeňského Divadla S. K. Neumanna, kde mu nabídli např. roli Fricka v dramatizaci Olbrachtova Bratra Žaka či George v adaptaci Steinbeckovy prózy O myších a lidech. Z divadla odešel v roce 1974, když ho silně vytěžovala práce pro televizi. O tři roky později nastoupil do Divadla Na Zábradlí, kde se objevil např. jako Hanťa v dramatizaci Hrabalovy Příliš smutné samoty nebo v dramatizaci Dostojevského Bratrů Karamazových.
Počátkem 90. let nastoupil do angažmá v Národním divadle, kde si zahrál řadu charakterních a komických postav. Začínal rolí Jacquese v Shakespearově komedii Jak se vám líbí. Diváci ho mohlil vidět jako Rudou tvář v Tabariho hře Bílý muž a Rudá tvář, jako Fabrizia v Goldoniho Mirandolíně, dědka z Douvru a Mastera Cottone v Ibsenově Peeru Gyntovi, Ivolgina v dramatizaci Dostojevského Idiota, Monteka v Romeovi a Julii a v mnoha dalších rolích. Vedle úvazku v Národním divadle opakovaně hostoval i na jiných scénách, např. v Divadle Bez zábradlí a v Divadle Na Fidlovačce.
Ve filmu se poprvé objevil v roce 1953 v dětské roli Sequensova dramatu OLOVĚNÝ CHLÉB. Režiséry začal být vyhledávaný záhy po nástupu na DAMU a nabídky dostával bez ohledu na své mimopražské působiště. Zahrál si např. ve snímcích ČERNÁ DYNASTIE nebo HLÍDAČ DYNAMITU. V roce 1964 se dostal do širšího diváckého povědomí díky roli rotmistra Vyskočila v Sequensově válečném dramatu ATENTÁT. V 60. letech se objevil ve vedlejších rolích řady zajímavých českých filmů, po příchodu do Prahy ho ve větší míře začala využívat i televize. Mezi nejpopulárnější herecké tváře se zařadil v souvislosti s významnou rolí nadporučíka Stejskala v tendenčním normalizačním seriálu TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA.
V 70. a 80. letech patřil k nejvyhledávanějším hercům, diváci ho mohli spatřit v dramatických, komediálních i pohádkových rolích. Výraznou postavu žokeje Sochora si zahrál v roce 1981 ve filmu DOSTIH, podobnou roli si zopakoval i v televizním seriálu DOBRÁ VODA. Objevil se v epizodních rolích televizních seriálů SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO a DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY. Od počátku 90. let jeho kariéra stagnovala, i když se ještě v roce 1992 zaskvěl jako Ezop v televizní inscenaci KRÁLOVSKÝ ŽIVOT OTROKA. Zatím poslední filmovou rolí byl Franz v Ondříčkově snímku GRANDHOTEL (2006). Z televizních rolí posledních let stojí za zmínku otec v inscenacích MŮJ OTEC A OSTATNÍ MUŽI a jejím pokračování KRÁSNÝ ČAS.
Ladislav Mrkvička je také významným dabérem. V 70. letech např. namluvil Matouše v komediích ŠIMON A MATOUŠ JEDOU NA RIVIÉRU a ŠIMON A MATOUŠ. Daboval i Dustina Hoffmana jako kapitála Hooka ve stejnojmenné pohádce nebo Jeana Paula Belmonda jako Sama Liona v CESTĚ ZHÝČKANÉHO DÍTĚTE. Jeho hlas znají posluchači i z rozhlasu, objevil se kupříkladu v pětidílné rozhlasové inscenaci TRISTAN A ISOLDA. Od roku 1998 je pedagogem herectví na katedře činoherního divadla DAMU. Prožil několik osudových vztahů, je otcem pěti dětí, které má s různými partnerkami.
Milan "gudaulin" Černý
