Ladislav Mrkvička

sator

No a já Tebe přezdívám Čůrák Kretén...

Herečtí kamarádi mu přezdívali Laco Karotka.

na příspěvěk reagoval Hanzek

jiriluk
04.12.2013 13:26
 

"Studenti se báli a podepsali. Ale jeden nepodepsal – Petr Čepek." 

Odvážný člověk, klobouk nahoru, pane Čepek. 

....."Už to, že autor zahrnul mezi studenty, kteří měli odsouhlasit Mrkvičkův vyhazov, Helgu Čočkovou, jež byla sama vyhozená, a Jaroslavu Tvrzníkovou, jež za jeho podporu nebyla připuštěna k obhajobě, mluví za všechno. Z dostupných informací a svědectví pamětníků vyplývá, že podepisování údajného pamfletu za vyhazov, pokud vůbec existoval, se nejspíš odehrálo na úplně jiné schůzi, kam běžní studenti přístup neměli. Toto osočení je o to horší, že z tehdejších studentů se stali významní herci a divadelníci, ale větší část z nich již nežije a nemohou se bránit....."

Autor: Jana Machalická
Zdroj: https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/spoluzaci-se-mrkvicky-zastali-nekteri-z-nich-uz-se-ale-branit-nemohou.A210118_093952_ln_kultura_jto

sator

https://www.lidovky.cz/orientace/kultura/spoluzaci-se-mrkvicky-zastali-nekteri-z-nich-uz-se-ale-branit-nemohou.A210118_093952_ln_kultura_jto

Kdysi ho ukazovaly jak daruje krev - náborová akce ČČK... borec

Budiž Vám země lehká mistře....

Čest jeho památce.

Sbohem a děkujeme...

Skvělý herec mnoha rolí.

Smutná zpráva. Další pán herec staré generace odešel.  Odpočívejte v pokoji, v hereckém nebi. 

Čest jeho památce, odpočívejte v pokoji Mistře.

R.I.P.

R. I. P. Mistře, diky za Staříky, za dabing 24 hodin, za Ševce...

Odpočívejte v pokoji pane :(

Je mi to líto.

Pokoj vám, mistře.

R.I.P. :(((

Nedocenený herec s uzasnym hlasom. Vdaka za tvorbu vo filme aj v rozhlase. RIP

R. I. P.

Nejsme žádnými pány tvorstva, měli bychom si uvědomit, že nestojíme mimo přírodu.

Dětství, vzdělání, zaměstnání

Otec byl technický kontrolor v továrně Avia na výrobu letadel.
Rodina žila v Praze Proseku, má tři sourozence Pavla (*1943) Janu (* 1949) Marcelu (*1954).
Otcova rodina pocházela ze Skutče, kam často jezdil na prázdniny, matčiny rodiče pocházeli z Pošumaví, kde měli malé hospodářství.
Prosecké kino, tedy správně sokolovna, kde se třikrát týdně promítalo byl jeho první kontakt s filmem a s herectvím.
V té době bylo v každé vesničce či čtvrti malé ochotnické divadlo, a to si ho přitáhlo silou magickou.

Zaprášené vzpomínky z války, zkušenosti z období po únoru 1948, 50. léta politických procesů a trestů smrti a ovzduší strachu, v něm zachovala celoživotní skepsi vůči mocným a politice.
Po studiu na gymnáziu nastoupil do stejné továrny jako otec, ale v době, kdy už zde letecká konstrukce končila a přecházeli na nákladní automobily.
Podvakrát se pokusil udělat zkoušky na DAMU, ale neúspěšně.

Později pracoval také jako ošetřovatel v zoologické zahradě, se svým vřelým vztahům ke zvířatům, si uměl představit, že by zde zůstal.
A protože neměl strach, byl přidělen k ošetřování šelem. Šlo mu to tak dobře, že dostal nabídku stát se krotitelem v cirkuse, v té době ale obdržel dopis s pozitivním výsledkem, že byl přijat na DAMU.
Obecně herci uvádějí, že když doma řekli, že chtějí studovat herectví či chtějí být herci, tak rodiče jim bránili.
Když ale mladý Ladislav dal rodičům na vybranou, že bude krotitel dravé zvěře nebo student divadelní akademie, rodiče si bez zaváhání vybrali bezpečnější variantu.
Začíná hrát své první divadelní role ve studentském divadle DISK. Jeho ručníkový profesorem je herec Nedbal, s kterým si ale do oka příliš nepadl.
Ve čtvrtém ročníku DAMU nastudovali studenti divadelní hru Ze života hmyzu, s kterou dokonce vycestovali na divadelní festival v roce 1961 do Itálie, což byla událost nevídaná.
Jeho první filmové role byly pro kolegy z FAMU, kteří točili své ročníkové filmy.
Jeho první „mluvící“ filmová role je ale až ve filmu Černá dynastie.

 V roce 1962 je z DAMU vyloučen za hloupý incident na studentském majálesu. Kolega Petr Čepek se ho zastal a řekl že pokud nebude odvolání zastaveno, odchází ze školy i on, což se také stalo. V roce 68 byl Mrkvička rehabilitován a poštou mu přišel diplom. Statečný Petr Čepek ale nikdy doklad o absolvovaném studiu nedostal.

Ladislav nastupuje k prezenční vojenské službě, s přímluvou se dostává do vojenské uměleckého souboru, přichází ale další průšvih a je převelen na Slovensko k letcům jako mechanik. Tam si pro něj překvapivě přijíždí režisér Jiří Sequens a nabízí mu roli jeho života, Gabčíka ve filmu Atentát.

Po vojně nastupuje do divadla Petra Bezruče V Ostravě, kde je od roku 1964 do roku 1967 a poznává zde svou první ženu, herečku Miroslavu Špánkovou.

Od roku 1967 do roku 1974 je v divadle S.K. Neumana v Praze Libni, z kterého odchází, když se obsah tvorby zpolitizoval natolik, že byl pro něj neúnosný. Žádné divadelní angažmá nesehnal, jeho pověst potížisty již byla známa. Na jeho krok do existenční nejistoty nebylo v rodině nahlíženo s porozuměním a byl to tak začátek konce manželství.

V té době ho živila práce televizní a rozhlasová. Několik let, díky své pověsti bouřliváka hraje jen pro dětské diváky v loutkovém divadle.

V roce 1971 natočil roli tělocvikáře ve filmu Metráček, který byl velmi populární a stal se přes noc idolem náctiletých děvčat.
V roce 1981 přišla role na tělo, kdy hrál žokeje Sochora ve skvělém filmu Dostih.

Přichází role policisty Mirka Stejskala v seriálu 30 případů Majora Zemana, kterou překvapivě přijímá, přesto že byla v rozporu s jeho postoji, pro které odešel z divadla. Je to z vděku k režiséru Sequensovi, za jeho první velkou příležitost, kterou mu poskytl a za to že jej vytáhl z vojenského útvaru na Slovensku.

V roce 1977 přichází jednorázová nabídka Divadla Na Zábradlí, na záskok za nemocného herce Václava Sloupa. Svou roli zvládl a nenápadně se začlenil do souboru, kde, jak sám říká, zažil 15 nejkrásnějších hereckých let.

Před svou padesátkou se podruhé žení a stává se otcem syna Matěje. Přichází nabídka do Národního divadla, ale protože v divadle Na zábradlí je spokojený odmítá.
Soubor se po roce 89 rozpadá a Ladislav odchází do nového souboru se jménem Divadlo Bez zábradlí.
V roce 1998 začíná učit na DAMU.
V roce 2012 mu byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu.

V roce 1991 přichází další nabídka z Národního divadla, a on přijímá, přestože instinkt mu říká že to nemá dělat. V divadle je nešťastný, rolí je málo a nejsou moc velké, z divadla odchází v roce 2016. Přiznává, že důvodem bylo i stáří a výpadky paměti, takže býval před představením čím dál více ve stresu, ke psychické nepohodě se přidávají i letité problémy s depresemi.

V roce 2015 mu udělila Nadace Život umělce Cenu Senior Prix za celoživotní mistrovství.
V roce 2019 obdržel Thálii za celoživotní mistrovství v oboru činohry.
Ve stejném roce natočil film Staříci, který je o touze pomstít se. O roli řekl herec, že je téměř jistě poslední, protože je tu můj věk a nemoci.

Rodina a zájmy

Když byl mladší bylo jeho velkou láskou toulání po horách, sjezdil velkou část Evropy, miloval psy, které bral s sebou na cesty. Díky filmu se dostal ke koním a zamiloval si je natolik, že dokud byl zdráv, sám jednoho měl.

Za vzorného otce se nepovažuje ani trochu, první syn Tomáš se narodil, když byl na vojně, matka později emigrovala do Belgie a syn odjel za ní, po letech ale navázali kontakt a mají dobrý vztah. Tomáš se stal architektem a má už dvě dospělé dcery.

Ladislav se v roce 1977 oženil s manželkou Ivanou s ní má syny Jana a Jakuba s nimi neměl moc trpělivosti, Jakub se dostal k drogám a snaží se svou závislost překonat.

Dcera Týna Průchová, která byla počata mimo manželství, jde ve šlépějích svého otce a stejně jako otec musela dělat zkoušky na DAMU třikrát. Začínala jako táta, v Klicperově divadle v Hradci Králové.

Manželství, o kterém si myslel že vydrží do konce života se rozpadá.

Je mu diagnostikováno Parkinsonovo onemocnění. Spolu s Petrem Nárožným jezdí se zájezdovou hořkou komedií od Neila Simona - Vstupte! Ve hře hrají dva staré zapšklé dědky, které si velmi užívají.

Syn Jan a dcera Týna Andělová mají lodní kapitánské zkoušky.
Má 5 dětí, 2 dospělá vnoučata a dvě malá.

na příspěvěk reagoval Hanzek, savah

Výborně nadaboval Shylocka v Kupci benátském a trefit se do Al Pacina asi nebude úplně jednoduchý.

Láďa má dneska osmdesát.

Velmi dobrý herec.

kosticka7

Co se týče filmu, tak nevím. Jsou si podobní a 100% by se na tu úlohu hodil, ale záleží, jak je na tom zdravotně. Byla by to velká reklama pro jezdectví.

kosticka7

Mrkvička by si mohl zahrát žokeje Josefa Vaňu, ne? Co na to říkáš?

na příspěvěk reagoval kosticka7

Fascinuje mě, že v roce 1982 hrál v pohádce "Vojáček a dračí princezna" mladého hrdinu, o dva roky později v pohádce "Honza a tři zakleté princezny" otce tří princezen a hned rok nato v pohádce "O loupežníku Olbramovi" už věkem sehnutého sluhu. To je asi nejrychlejší věkový postup, kterého herec může dosáhnout :-)

Perfektně nadaboval Ramona Salazara - jednoho ze záporňáků ve 3.sezoně seriálu 24 hodin ...

Milý herec s charismatickým hlasem!