foto

Harriet Andersson

  • nar. 14.2.1932 (84 let)
    Stockholm, Švédsko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Harriet Andersson, jedna z neodmyslitelných tváří filmů Ingmara Bergmana, se narodila ve Stockholmu 14. února 1932. Zde také navštěvovala divadelní školu Calleho Fygarea a již ve svých sedmnácti letech působila ve stockholmském Oscarsově divadle, kde vystupovala v hudebních revue, operetách a muzikálech jako taneční sboristka. V téže době se začala objevovat i v malých roličkách nenáročných komediálních filmů Schamyla Baumana a dalších režisérů. Nezpochybnitelným zlomem v její počínající kariéře však bylo až setkání s Ingmarem Bergmanem, ke kterému došlo počátkem padesátých let v Malmö. V roce 1952 jí slavný režisér napsal podle románové předlohy P. A. Fogelströma přímo na tělo hlavní roli temperamentní dívky ve filmu LÉTO S MONIKOU. Tento snímek, v němž se mimochodem hlavní postava objevila po vzoru Hedy Lamarr z Extáze na chvíli nahá, zaznamenal u diváků velký úspěch a pro Harriet představoval skutečný vstup do světa kinematografie. „Bylo poučné představit takový originální talent, jakým je Harriet Andersson, a sledovat, jak si počíná před kamerou... Harriet Andersson je jedním z filmových géniů,“ napsal o svém objevu Bergman.

Setkání se slavným režisérem přerostlo v romantický vztah, který sice neměl dlouhého trvání, ale jeho ukončení nenarušilo jejich vřelé přátelství a následnou spolupráci – natočila s ním celkem deset filmů. V roce 1954 Bergman angažoval Harriet ve svém divadle v Malmö, kde mj. zazářila v roli Hedviky v Ibsenově dramatu Divoká kachna. V divadle měla úspěch, jak dokládá stručný přehled jejího účinkování na jevištích významných švédských divadel - V roce 1956 účinkovala na prknech Intiman Theatre ve Stockholmu a v letech 1959-1961 v Městském divadle v Hälsinborgu, kde mj. ztvárnila Ofélii v Shakespearově Hamletovi, či mladou dívku v Potrestané lásce francouzského dramatika Jeana Anouilha. V osmdesátých letech pak pravidelně vystupovala na jevišti Kungliga Dramatiska Teatern ve Stockholmu.

Velmi brzy navázala i na svůj první filmový úspěch, když ještě v roce 1953 skvělým způsobem zahrála krasojezdkyni Annu v Bergmanově VEČERU KEJKLÍŘŮ. Následovala série vynikajících filmů, v nichž diváky okouzlovala nejen svým půvabem, ale též talentem, přesvědčivostí a schopností zahrát ty nejsložitější charaktery. Přesto nepatřila mezi herečky, které byly často obsazovány do významnějších rolí – i Bergman dával v tomto přednost Liv Ullman a Ingrid Thulin. V roce 1954 se Harriet objevila v LEKCÍCH V LÁSCE, o rok později ztvárnila mladou marnivou služebnou Petru v ÚSMĚVECH LETNÍ NOCI a v roce 1956 naivní dvacetiletou modelku Doris ve filmu SNY ŽEN. V následující dekádě zazářila po boku Maxe von Sydowa brilantním provedením schizofreničky Karin v psychologickém dramatu JAKO V ZRCADLE (1961), oceněném mj. Americkou filmovou akademií. Mezi její nejlepší role bezesporu patří umírající Agnes v trýznivém snímku o vztahu tří sester ŠEPOTY A VÝKŘIKY (1972), za kterou obdržela v roce 1974 Donatellova Davida. V roce 1982 byla u toho, když se Bergman svou rodinnou freskou FANNY A ALEXANDER loučil se světem velkého filmu. V tomto oscarovém snímku si zahrála menší roli přísné služky Justiny.

Ačkoli si Harriet Andersson diváci pamatují především jako herečku Ingmara Bergmana, hrála celou řadu pozoruhodných rolí i ve filmech jiných režisérů. V roce 1964 ji Jörn Donner, kterého si dva roky předtím vzala za manžela, obsadil v milostném snímku MILOVAT do role mladé vdovy Louisy, která teprve po smrti svého muže poznává, co je pravá láska. Za tuto roli obdržela na MFF v Benátkách Volpiho pohár. Harriet byla svým manželem obsazována do hlavních rolí častěji než jinými režiséry – EN SÖNDAG I SEPTEMBER (1963), TÄÄLLÄ ALKAA SEIKKAILU (1965), TVÄRBALK (1967), ANNA (1970). Za pozornost stojí i její účinkování v komedii MLADÉ ŽENY (1968) režisérky Mai Zetterling, v níž po boku Bibi Andersson a Gunnel Lindblom ztvárnila citově nevázanou a cynickou svobodnou matku Marianne, která se se svými přítelkyněmi vzbouří proti nadvládě mužů. Za roli rozvedené matky Moniky Larssonové v psychologické studii režiséra Björkmana BÍLÁ STĚNA získala v roce 1975 na MFF v Moskvě ocenění pro nejlepší herečku. Narozdíl od Liv Ullman, Bibi Andersson nebo třeba Erlanda Josephsona Harriet neměla mnoho příležitostí k účinkování v zahraničních filmech. Anglicky mluveným debutem byl film Sidneyho Lumeta SMRTELNÝ PŘÍPAD (1966), ukázala se též v malé roli historického filmu BOJ O ŘÍM I, II (1968, 1969).Z pozdější doby vyčnívá především její účinkování v minimalistickém dramatu kontroverzního režiséra Larse von Triera DOGVILLE (2003).

Harriet Andersson se od většiny švédských hereček odlišuje krásnými tmavými vlasy, přesto často hrála úlohu nenápadné ženy, která je však smyslná, nezávislá, s velkým erotickým nábojem. Její herecký rejstřík se rozpínal od naivních prostých dívek až po šílené vizionářky „Je to vzácně silná, ale zranitelná žena, jejíž nadání hraničí s genialitou. Má přímý a smyslný vztah ke kameře a navíc suverénní techniku, přechází bleskurychle z nejsilnějšího vcítění do střízlivého registrování či naopak. Její humor je drsný, ale nikdy cynický. Je to milý člověk...,“ charakterizoval ji ve svých pamětech Ingmar Bergman.

Libor "liborek_" Borák

Herecká filmografie

2013 Fjällbackamorden: Havet ger, havet tar (TV film)
2010 Vraždy v Sandhamnu (TV seriál)
2007 Forestillinger (TV seriál)
2004 Ørnen: En krimi-odyssé (TV seriál)
2003 Belinder auktioner (TV seriál)
Dogville
Swedenhielms (TV film)
2002 Stora teatern (TV seriál)
2001 Kaspar i Nudådalen (TV seriál)
2000 Judith (TV seriál)
Klepy
1999 Happy End
1998 Längtans blåa blomma (TV seriál)
Pip-Larssons (TV seriál)
Sjunde skottet, Det
1997 Emma åklagare (TV seriál)
Selma & Johanna - en roadmovie
1995 Majken (TV seriál)
1993 Høyere enn himmelen
1991 Ålder okänd (TV film)
1990 Blankt vapen
Destination Nordsjön (TV seriál)
1989 Kajsa Kavat
1988 Himmel og helvede
1987 Sommarkvällar på jorden
1986 De två saliga (TV film)
Gösta Berlings saga (TV seriál)
1983 Herr Sleeman kommer (TV film)
Raskenstam
1982 Fanny a Alexandr
1979 La Sabina
Linus eller Tegelhusets hemlighet
1977 Hempas bar
Semlons gröna dalar (TV seriál)
1975 Bílá stěna
Monismanien 1995
1972 Šepoty a výkřiky
The Day the Clown Cried
1971 I havsbandet (TV seriál)
1970 Anna
1969 Boj o Řím II.
Hissen som gick ner i helvetet (TV film)
Tigerlek (TV film)
1968 Beslut i morgondagen (TV film)
Boj o Řím I.
Jag älskar, du älskar
Mladé ženy
Pygmalion (TV film)
1967 Mennesker mødes og sød musik opstår i hjertet
Stimulantia
Tvärbalk
1966 Ormen
Smrtelný případ
1965 ...för vänskaps skull...
Här börjar äventyret
Lianbron
1964 A co všechny ty ženy
Älskande par
Milovat
1963 Lyckodrömmen
Söndag i september, En
1962 Siska - en kvinnobild
1961 Barbara - Wild wie das Meer
Jako v zrcadle
1959 Brott i paradiset
Svatební noc
1958 Flottans överman
Kvinna i leopard
1957 Dcera ze Solbakkenu
1956 Nattbarn
Sista paret ut
1955 Hoppsan!
Sny žen
Úsměvy letní noci
1954 Lekce v lásce
1953 Léto s Monikou
Večer kejklířů
1952 Trots
Ubåt 39
1951 Biffen och Bananen
Dårskapens hus
Foreign Intrigue (TV seriál)
Frånskild
Puck heter jag
1950 Anderssonskans Kalle
Frökens första barn
Kyssen på kryssen
Medan staden sover
Motorkavaljerer
1949 Skolka skolan
1948 Přístav

Dokumentární

2013 Ammatti: elokuvaohjaaja - Jörn Donner (TV film) - a.z.
Trespassing Bergman
2012 Liv & Ingmar - a.z.
2009 Obrazy z hřiště
2008 On Set Home Movies
2003 Dogville Confessions
2000 Svět filmu: Ingmar Bergman
1996 I rollerna tre
1995 Diktonius - Ord lever! (TV film)

TV pořady

1992 Gomorron (TV pořad)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace