Biografie
Jean Claudio oslnil Francii již před druhou světovou válkou jako dětský herec a přes určité výkyvy v jeho další kariéře se mu dařilo uplatňovat ve filmu až do vysokého věku, i když později to bylo častěji v zahraničí. Narodil se v Neuilly-sur-Seine jako Claude Daniel Robert Martin do kulturně založené rodiny. Několik jeho příbuzných působilo v různých uměleckých sférách, například dědeček Victor Staub (1872-1953) byl vynikajicím klavíristou a profesorem skladby na pařížské konzervatoři.
Díky kontaktům rodiny na četné osobnosti kultury, tedy i filmu, se Jean Claudio již v deseti letech dostal před filmové kamery. Zatímco v Turžanského filmu ÚTĚK DO PETROHRADU (Nostalgie, 1937) hrál jen podružnou postavu chlapce, v L′Herbierově hodnotném historickém titulu RASPUTIN (La tragédie impériale, 1937) dostal již větší prostor v roli careviče Alexeje. Na přelomu 30. a 40. let pak odehrál několik menších rolí v hodnotných filmech tehdejší produkce (KŘIŽOVATKA – Carrefour, 1938; VOZKA SMRTI – La charrette fantôme, 1939). Z dvojí spolupráce s režisérem Christianem-Jaque vyniká dodnes vysoce hodnocené sociální drama PEKLO ANDĚLŮ (L′enfer des anges, 1941), kde Jean Claudio podal působivý výkon v jedné z hlavních rolí člena dětského gangu.
Během války začal Jean Claudio studovat herectví na pařížské konzervatoři, mezitím pohostinsky vystoupil i ve slavném divadle Comédie Française (Figarova svatba). V té době také odehrál poslední filmovou roli na rozhraní dětství a dospívání (KADETI OCEÁNU – Les cadets de l′océan, 1942). K herectví se pak Jean Claudio vrátil až po deseti letech a menší roli získal v britském filmu MOULIN ROUGE (1952). Následně se objevil v několika historických filmech, ve Francii to byla MARIE ANTOINETTA, KRÁLOVNA FRANCIE (Marie Antoinette, la reine de France, 1955), opět v britské produkci natočil dobrodružný příběh zasazený do doby francouzské revoluce DANGEROUS EXILE (1956).
V padesátých letech začal znovu také hrát divadlo, objevil se například na scénách Théâtre Antoine nebo Comédie des Champs Elysées, dvě menší role mu ve svých filmech nabídl také slavný Jean Renoir (ELENA A MUŽI – Elena et ses hommes, 1956; SNÍDANĚ V TRÁVĚ – Le déjeuner sur l′herbe, 1959). I když koncem padesátých let dostal zajímavé příležitosti i od dalších významných francouzských režisérů, v následující dekádě přesídlil dočasně do Itálie, kde natočil několik filmů různých žánrů a uměleckých hodnot. Později v jeho filmografii dominují další mezinárodní koprodukce jako britská komedie DRAHOUŠEK (Darling, 1965) nebo válečný film TROJITÝ KŘÍŽ (Tripple Cross, 1966) režiséra Terence Younga.
I když význam jeho rolí postupně klesal, nadále točil v různých zemích, v 70. letech v jeho aktivitách začínají převažovat televizní seriály. Jedním z jeho posledních filmů byla známá kriminálka TISÍC MILIARD DOLARŮ (Mille milliards de dollars, 1982), svou kariéru uzavřel epizodním výstupem v jedné epizodě legendárního seriálu DALLAS z roku 1990.
Jean Claudio zemřel v Saint Cloud 11. ledna 1992 ve věku 64 let.