foto

Vittorio Caprioli

  • nar. 15.8.1921
    Neapol, Itálie
  • zem. 2.10.1989 (68 let)
    Neapol, Itálie
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Italský herec Vittorio Caprioli se v počátcích své kariéry věnoval především divadlu, až později se stal i vytíženým filmovým a televizním hercem. Narodil se v Neapoli a herectví studoval na Národní akademii múzických umění v Římě, kterou dokončil v roce 1942, vzápětí pak nastoupil k divadelní společnosti Carli-Racca, v níž působil po boku například Vittoria de Sicy. Krátce po válce si pak odbyl debut před filmovou kamerou a objevil se v jednom z prvních neorealistických snímků O SOLE MIO (1946) zaplněném převážně neherci.

Koncem čtyřicátých let vystupoval Vittorio Caprioli v divadle Teatro Piccolo v Miláně, kde zazářil v několika zásadních dílech domácího i světového repertoáru. Později se pracovně i soukromě sblížil s herečkou Francou Valeri (*1920), kterou si vzal za manželku a v roce 1950 spolu založili vlastní divadelní společnost Teatro dei Gobbi, zaměřenou na satirické komedie a improvizované parodie často bez přesně daného textu. S filmem prozatím nadále spolupracoval jen sporadicky, perlou v počátcích jeho filmografie je komedie LAUREL A HARDY ZDĚDILI OSTROV (Atoll K, 1951), kterou tato slavná dvojice natočila ve Francii (Caprioli zde hrál italského advokáta). Z jeho nebohaté filmografie padesátých let připomeňme SVĚTLA VARIETÉ (Luci del varietà, 1951) nebo NEAPOLSKÝ KOLOTOČ (Carosello napoletano, 1953), dále jej ale bylo možno například v titulech ŽÍZEŇ PO ŽIVOTĚ (Febbre di vivere, 1953) nebo GENERÁL DELLA ROVERE (1959), v režii Julese Dassina se objevil i v mezinárodně obsazeném dramatu ZÁKON (La legge, 1959).

Z dalších divadelních rolí vyniká Beckettova hra Čekání na Godota, v jejíž italské premiéře v roce 1954 měl Caprioli hlavní roli. Adaptacím divadelních her se od konce padesátých let věnoval i v televizi, ale tato práce jej příliš neuspokojovala – chybělo mu publikum. Naopak svůj talent pro psaní zúročil ve světě filmu a podle vlastních scénářů natočil sedm filmů, prvním z nich byla komedie LVI NA SLUNCI (Leoni al sole, 1961). Tento ani další Caprioliho autorské filmy neměly ve své době příliš úspěch, teprve časem se dočkaly uznání, jsou uváděny v nesoutěžních sekcích na filmových festivalech, vycházejí i na DVD (LESK A BÍDA MADAME ROYALE – Splendori e miserie di Madame Royale, 1970).

Jako filmového herce jej ke spolupráci často zval režisér Pasquale Festa Campanile (NEVĚRA PO ITALSKU – Adulterio all italiana, 1966), řadu příležitostí mu nabídli i francouzští filmaři. Velkou roli dostal například v Belmondově komedii MUŽ Z ACAPULCA (Le magnifique, 1973), na níž měl i scénáristický podíl. Později hrál například dvakrát s Pierrem Richardem (HOŘČICE MI STOUPÁ DO NOSU – La moutarde me monte au nez, 1974; RÁNA DEŠTNÍKEM – Le coup du parapluie, 1980). Postavy mužů na straně zákona mezitím vytvořil v několika kriminálkách režiséra Fernanda di Leo (BOSS – SMRT NA ZAKÁZKU – Il boss, 1972).

Jestliže v sedmdesátých letech točil Caprioli i několik filmů ročně, v následující dekádě práci pro film znovu omezil a opět se více věnoval divadlu (Vstupte, Šest postav hledá autora, Mercadet), často účinkoval také v rozhlase. Uznání ve světě filmu se mu dostalo s Monicelliho dramatem TEMNÉ ZLO (Il male oscuro, 1989), za něž byl nominován na prestižní Donatellovu cenu. Toho se však již nedožil, protože zemřel náhle na infarkt 2. října 1989 ve věku 68 let.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

1990 Male oscuro, Il
1988 Botta di vita, Una
Picari, I
Posta in gioco, La
1987 Facciaffittasi (TV seriál)
Láska a vášeň
Luxusní prázdniny
1984 Bella Otero, La (TV film)
Cindy
Scandalo perbene, Uno
1983 Petomane, Il
Stangata napoletana
1982 Più bello di così si muore
Rose et le blanc, Le
Specialità della casa, La
1981 Histoires extraordinaires: Le scarabée d'or (TV film)
Prima che sia troppo presto
Tragédie směšného člověka
1980 Café Express
Rána deštníkem
1979 Affittacamere, L'
Zdravý nemocný
1977 Bidonata, La
Diamanti sporchi di sangue
Grazie tante - Arrivederci
Latinský milovník
Messalina, Messalina!
Presidentessa, La
1976 Ab morgen sind wir reich und ehrlich
Křidýlko nebo stehýnko
Padroni della citta, I
Trouble-fesses, Le
1975 Baroni, I
Insegnante, L'
Katrin a spol.
Messia, Il
1974 Di mamma non ce n'è una sola
Erotomane, L'
Governante, La
Hořčice mi stoupá do nosu
Innocenza e turbamento
L'ammazzatina
Poliziotto è marcio, Il
1973 Boss - Smrt na zakázku
Giovannona coscialunga, disonorata con onore
Io e lui
Muž z Acapulca
Paolo il caldo
Rušný den
1972 Anche se volessi lavorare, che faccio?
Colonna infame, La
Ettore lo fusto
Poppea... una prostituta al servizio dell'impero
Quando le donne si chiamavano 'Madonne'
Tout va bien
1971 Er più: storia d'amore e di coltello
Quando gli uomini armarono la clava e... con le donne fecero din-don
Roma bene
Trastevere
1970 Le Mans scorciatoia per l'inferno
Splendori e miserie di Madame Royale
1968 Le dolci signore
Matriarca, La
1967 Assicurasi vergine
Pohyblivý terč
1966 Adulterio all'italiana
Come imparai ad amare le donne
Ischia operazione amore
Já, já, já ... a ti druzí
Ragazza del bersagliere, La
Vergine per il principe, Una
1964 Amore facile
Maniaci, I
Voci bianche, Le
Žena je něco nádherného
1963 Cuori infranti, I
Mito, Il
Nejkratší den
1962 Adieu Philippine
Parigi o cara
Sečtené dny
1961 A porte chiuse
Leoni al sole
1960 Recours en grâce
Zazie v metru
1959 Arrangiatevi!
Generál della Rovere
Zákon
1955 Dobrou noc, advokáte
1954 Naše časy
Neapolský kolotoč
1953 Aida
Febbre di vivere
1952 Altri tempi - Zibaldone n. 1
Marito e moglie
Totò a colori
1951 Laurel a Hardy zdědili ostrov
Parigi è sempre Parigi
1950 Světla varieté
1948 Manù il contrabbandiere
1945 O sole mio

Scenáristická filmografie

Režijní filmografie

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace