Diskuze
Výborný herec, výrazná postava. Zmíním třeba roli Štěpina otce v Petrolejkách, nebo smířlivého hudebníka v Nezralých malinách. Dokázal skvěle sehrát záporné role, takové ty panovačné zákeřné ... ta jeho dýchavičnost přidávala jeho hraní další rozměr, někdo to tu už zmínil.
Měl mladší sestru Evu Šimkovou (*1921) a dceru s herečkou Popelíkovou Milicu (1945) která pracovala ve zdravotnictví. On i jeho žena mají hrob na Motolském hřbitově.
V Pitavalovi mu stačilo jedno souvětí, aby vytvořil spolu s Kratinou nezapomenutelnou scénu ...
na příspěvěk reagoval Hanzek
Ve filmové databázi chybí TV inscenace Oliver Twist z roku 1965,kde hrál také Ota Sklenčka. Již je to napraveno. Film zde v databázi u pana Sklenčky již nechybí Jinak pan Sklenčka patří mezi naše vynijakjící herce.
Výborný herec.
Na to je prilis skoro, hodnotit tie udalosi a dristat o akteroch? Ono dlho tvrdim, ze je predcasne hodnotit oktobrovy pc v Rusku /VOSR/ a nieto este tieto udalosti. k Sklenckovi : pamatam si ho z Nemocnice na Kraji mesta
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
Ve filmové databázi chybí TV inscenace Oliver Twist z roku 1965,kde hrál také Ota Sklenčka.
na příspěvěk reagoval kosticka7
kosticka7: Tam už to bylo trošku jinak. Ti, kteří nebyli přímo na shromáždění, byli později vyzváni, aby přidali svůj podpis a tím vyjádřili dostatečnou loajalitu režimu. Tam už bylo ale jasné, o co jde a kam tím KSČ míří. Takže ty dodatečně podepsaní moc dobře věděli, co podepisují a k jakému účelu jejich podpisu bude sloužit.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
Antichartu podepsala většina umělců kolektivně, na samém závěru shromáždění, kdy jim byla předložena falešná prezenční listina. Ve skutečnosti se jednalo o arch, v němž se dotyční svým podpisem shodují s tím, co předtím tak plamenně přednášela Jiřina Švorcová. Tedy zůstat věrni socialismu. Mezi přitomnými a tudíž podepsanými byl i Jan Werich nebo Oldřich Nový.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
kosticka7: Vždyť jí režim rehabilitoval a udělil titul zasloužilá umělkyně, tak jakápak hrozba.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
lucascus: To sice ano, ale vytvářet na základě objektivních a hlavně existujících faktů, ne na základě nesmyslů a krátkozrakosti.
Však nejkrásnější na tom všem je ten fakt, že zde o tom můžeme svobodně diskutovat, ať má kdokoliv jakýkoliv názor... A nechť si ho každý vytvoří samostatně a individuálně...
Vladajsoucna: Něco podobného tvrdím o pár příspěvků níž. A děkuji vám za vaše názory, jsem rád, že nejsem sám, kdo v tom má jasno. Tady slečna prostě jenom podléhá současné optice historie.
Jeho poslední rolí byl antikomunista a nadšený havlista v Pomalých šípech. :D Že by to jako fanatický normalizátor vzal ze zoufalství stejně jako Jiří Holý roli starého Grebeníčka (resp. Glovečka) v Na lavici obžalovaných justice? I když u Holého jsou ty řeči o jeho komunistické víře možná demagogické plky, nikde není dokázáno, že by šlo o komunistu stalinského typu, který by někomu úmyslně škodil. To samé je kauza Jaroslava Moučky - dělá se z něj div ne kulturní sekerník normalizace, třebaže sám patřil koncem 60. let k dubčekovcům, zahrál si i politického vězně a mnoho let patřil k režimem proskribovaných. Pak mu umožnili se do strany vrátit, aby se mohl s jistotou věnovat své práci. Musel zde ale určitě škodit? Ne náhodou se v TV příliš neobjevují záběry z Letné 1989, kde vystoupil za herce Ilja Prachař. A ten tam stranu kritizoval...z pozice člena KSČ! Nikdo ho tehdy nevypískal, naopak mu všichni tleskali. Na pódium ho pozval sám Havel. Jinde zase Hanzlík, byť nestraník, odmítal jít do stávky, pokud bude "namířena proti přestavbě a socialismu". Dost výstižné příklady, jak to s tím antikomunismem v roce 1989 vůbec bylo.
na příspěvěk reagoval Martin741
Neuvěřitelné, jak se zde z toho významného umělce dělá kolaborantská bestie formátu Amortové. Opravdu nevím, kde se berou informace, že by kdovíjak poškodil Jiřinu Štěpničkou. Co je známo, tak za ní se tehdy postavilo jen pár hereckých kolegů z Vinohrad - vedle níže zmíněného Nezvala a spol. to byl ještě Rudolf Deyl mladší, který se při hlasování o jejím odsouzení zdržel. Ota Sklenčka tak nebyl o nic méně vinen než Brodský, Brousek, Jirásková, Chramostová a další hvězdy tehdejšího Armádního divadlo. Ano, celá kauze se Štěpničkovou byla zinscenovaná, jak ale zde mohl mít vliv tehdy začínající mladý herec Sklenčka? Jistě, ve straně byl, v 50. letech mohl být i stalinistou jako kdejaký budoucí disident, on sám se ale snažil v 60. letech podporovat socialismus z reformních pozic a odčinit si tak i své dřívější hříchy. Za angažmá v 68. byl odejit z DAMU, kde patřil mezi nejlepší pedagogy, určitě přišel i o místo ve straně, mnoho let nemohl ani najít pořádné herecké angažmá (což se ve zdejší filmografii neuvádí). Takže proč by nemohl se se Štěpničkou smířit jako třeba Karolína Slunéčková? Sama Štěpničková nebyla za normalizace vůbec statečná, ostatně i tu Antichartu osobně podepsala.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
Myslím si, že slovo komunismus na každého jedince působí dosti individuálně, někdo vzpomíná na "zlaté časy", někdo si pod tím vybaví zájezdy do Jugoslávice, někdo Chartu a Antichartu, někdo vůbec nic (dneska už velká část lidí) a já mám tento pojem spojený s temnými padesátými lety, s týráním mého dědečka, kdy příslušníci tehdy ještě národní bezpečnosti s vědomím kom. režimu po něm chcali, bili ho, nutili ho k podřadným pracím a dodnes se za to neomluvili - to je pro mě komunismus - ano, komunismus má být dokonalejší forma socialismu, kterého prakticky nelze dosáhnout a my jsme ho ani nedosáhli, ale pod tímto názvem stejně každý tento zlovolný režim rozpozná. Nechci nikomu ovlivňovat názor, ano, určitě jsou lidé, kteří byli tehdy spokojení, měli vše, co k životu potřebovali, fajn - přeji jim to, ale ať nezapomínají na ty, kdo nebyli...
lucascus: mohl byste podrobněji vysvětlit pojem "komunismus". Tolikrát jste to slovo napsal. Já ovšem o žádném režimu pod názvem "komunismus" nevím. Něco mi snad uniklo? Dnes i děti ve škole neví co to slovo znamená, a když vysvětlím svému synovci rozdíl mezi komunismem a socialismem, kouká nechápavě. Že by byla ve školství opět nějaká umělá mezera?
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
Ospravedlnění jistě jejich vinu nepotírá, to v žádné případě, tu už jim neodpáře nic, ale aspoň je v očích diváků polidští a přiznání chyby či omylu je mnohem lepší než zarytě mlčet. O Jiráskové i Chramostové jsem věděl (paní Chramostová byla v padesátých letech jednou z nejoblíbenějších hereček budovatelských filmů - zarytě věřila v komunismus, v té době v komunismus věřilo mnoho lidí, z tohoto omylu byla většina vyvedena až po roce 1956 nebo až v roce 1968). V šedesátých letech už ti kdo chtěli, mohli jasně vidět chyby komunismu, paní Chramostové si vážím, že to co pro komunismus v padesátých letech udělala, si řádně odčinila později, po roce 1968. Jirásková dala alespoň vědět veřejnosti, že toho lituje, ale že žila tehdy v určité bublině, v případě Sklenčky, Svozilové a hlavně Amortové to bylo trošku jiné - zůstali podobně jako např. Švorcová věrni komunismu do smrti - to i přesto, že už tehdy musel každý prozřít, co se kolem něho děje. U Svozilové si nejsem jistý (po Protektorátu kde se ji tak dařilo chtěla prostě pořád hrát, to ji umožnil pouze souhlas s novým režimem, ale ostatní byli zarytí komunisté). Ale píšu tu samozřejmě pouze svůj pohled na věc, je samozřejmé, že každý na to bude mít jiný názor, já tady prezentuji pouze ten svůj, můžete buď souhlasit, nebo nesouhlasit. :)
lucastus: To samozřejmě, ale jde o to vidět věci komplexně, tudíž nevytrhávat z kontextu. Není možné případ zestručňovat na dnes tak populární "Kdo podepsal". Tím se nikam nedostaneme. Ano, petici podepsal Sklenčka, ale podepsala ji zcela určitě vámi již zmíněná Jiřina Jirásková nebo třeba Vlasta Chramostová, Antonie Hegerlíková a další. Nerad ta jména uvádím, ale chtete-li být informováni, je nutné zmínit i je. Nevím, co pokládáte za ospravedlnění, já rozhodně ne to, že padesát, šedesát let po popravě Milady Horákové řekne Jirásková novinářům, že se omlouvá. To rozhodně nelze brát za adekvátní omluvu. Kdyby se měl každý bachař omluvit za umučeného vězně, bylo by to správně? Zamyslete se trochu nad tím. Vidíte věci moc černobíle a ve světle současné zmedializované jakoby pravdy. Ad. Hvězdy první republiky po válce: vůbec není pravda, co tvrdíte. Höger i Beneš získali shodně několik let zákaz vystupování ve filmu (1948 - 1951), takže o nějakém profesním růstu nemůže být řeč. Oba jsou navíc představitelé spíše protektorátního filmu, ale budiž. Jediný, komu i nadále náležel status hvězdy, byl Jaroslav Marvan.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
Tak to je trošku odvážné tvrzení, že komunisté potřebovali odstanit všechny hvězdy první republiky - někteří naopak po komunistickém puči ještě více rozšířili svou kariéru (S. Beneš, K. Hoger a další), nicméně tresty za překročení hranic byly vysoké (a v případě známé osobnosti ještě vyšší). Spíš si myslím, že komunisté potřebovali oběti ve všech možných oblastech (sport - zlatí hokejisté v uranových dolech, náboženství - faráž Josef Toufar, politika - Horáková, vlastní řady - Slánský, a za kulturu je zde holt např. Štěpničková). Samozřejmě, že tento rozsudek podepsalo a tím schválilo mnoho herců, proto ale je důležité, abychom to věděli, protože tyto osobnosti jsou bohužel majetkem veřejnosti a zaslouží si tedy náš obdiv, ale i ten negativní. A pokud chtějí, můžou se samozřejmě ospravedlnit, pokud tedy ještě žijí (např. Jiřina Jirásková se ospravedlňovala, když se zjistilo, že souhlasila s popravou Milady Horákové). Tím neříkám, že tito herci přestávají být vynikající ve své profesi, ale jako lidé zklamali a my žijeme v demokracii a máme právo se to dozvědět a diskutovat o tom... Toť můj názor...
kosticka7: "Ve vykonstruovaném procesu se ji snažili odsoudit za špionáž a v prosinci 1952 pro ni prokurátorka žádala trest nejvyšší. K tomu využila i vynucenou petici z vinohradského divadla, kterou podle vzpomínkové knihy herečky Vlasty Chramostové z roku 1999 podepsaly herečky Světla Amortová, Soňa Neumannová, Světla Svozilová a Jarmila Švabíková. Štěpničková byla nakonec odsouzena za vlastizradu k 15 letům vězení. V roce 1960 byla podmínečně propuštěna." Použil jsem tuto citaci proto, abych vám doložil, že ona petice NEBYLA DOBROVOLNÁ. Celé je to totiž trošku jinak. Všechny hvězdy první republiky musely být po válce poníženy a odsouzeny, jak se také nakonec stalo. Na Jiřinu Štěpničkovou ale nic nenašli, takže byla zvolena rafinovaná metoda postupného (sebe)zničení. Nejdříve přišla o veškerou aktivní práci v divadle i ve filmu a poté na ni nastražili onu známou léčku s přechodem hranic. Ozbrojeným přechodem. Její "čin" byl klasifikován jako velezrada a byla potom souzena podle vojenských zákonů, které měly v té době zcela jiná měřítka než "klasické zákony". A protože režim potřeboval rozsudek NĚČÍM podložit, byla vyhotovena nám známá petice, která byla předána tehdejšímu uměleckému šéfovi vinohradského divadla Janu Škodovi (který byl mimochodem manželem Soni Neumannové, která petici podepsala) a MUSELA být podepsána všemi členy činohry. Pokud je mi známo, z celého souboru petici NEPODEPSALI pouze Gustav Nezval, Lída Vostrčilová a Josef Chvalina. Jinak všichni. Nebudu tu jmenovat ty herce, kteří petici podepsali, jsou to známá jména a podíváte-li se, kdo všechno byl na počátku padesátých let členem činohry Divadla na Vinohradech, sama pochopíte proč se okruh zúžil na těch několik málo jmen, mezi které patří i Ota Sklenčka. Víc už k tomu nemám, co bych řekl.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
kosticka7: Je vidět, že vůbec nevíte, která bije. Nevím, nakolik jste informována o případu Jiřiny Štěpničkové, ale celý ten případ je dnes zbulvarizován tak, aby očerňoval zveřejněná jména a nedával věci do souvislostí. Nikde se o případu nedočtete komplexně, pokaždé se vytáhnou jen známá jména herců, kteří žádali trest smrti. Ale Divadlo na Vinohradech netvořili jen Sklenčka, Amortová a Svozilová, ale mnozí jiní, dnes populární herci, na které se jaksi nehodí kydat špínu. Když nevím, jak to bylo, mlčím. To je můj postoj na celou věc a na morální selhání Oty Sklenčky.
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
To jsou mi podivné názory. Tahle (ne)rovnice je naprosto nesmyslná. Myslím, že nám přísluší hodnotit a posuzovat pouze umělecké výkony té které osobnosti a pro mě osobně představuje Ota Sklenčka špičkového herce, jakých už nemáme. Lidská stránka má zůstat za třináctou komnatou, do které nám - divákům nic není. Je těžké posuzovat činy v dobách, které nebyli jednoduché pro mnohé z nich, ať už mám na mysli komunistický totalitarismus nebo nacistický Protektorát.
Souhlasím. A nebyl sám - mnoho populárních a známých herců chtělo, aby Štěpničková dostala trest smrti (např. Amortová, Svozilová a další).
Uživatel kosticka7 smazal svůj příspěvek.
Herec
Dokumentární | |
---|---|
2009 |
Příběhy slavných (seriál) |
Ryba života (S10E07) |
Divadelní záznam | |
---|---|
1981 |
Cesta Karla IV. do Francie a zpět |
1980 |
Halvard Solness |
I chytrák se spálí |
Krátkometrážní | |
---|---|
1988 |
Český pekáč (TV film) |
1986 |
Bakaláři (seriál) |
Heslo (S15E25) |
|
1984 |
Bakaláři (seriál) |
Vagóny a ptáci (S13E18) |
|
1983 |
Bakaláři (seriál) |
Klíče (S12E23) |
|
1982 |
Krakonoš a ovčák |
1981 |
Bakaláři (seriál) |
Korespondence (S10E03) |
|
1979 |
Bakaláři (seriál) |
Zástava (S08E19) |
|
O Maryšce a vlčím hrádku |
|
1978 |
Bakaláři (seriál) |
Moje nejhezčí vzpomínka na rok pětačtyřicátý (S07E13) |
|
1977 |
Bakaláři (seriál) |
Marie (S06E34) |
|
1967 |
Jste na řadě, Moniko... (TV film) |
1963 |
Králíček (studentský film) |
Závory (studentský film) |
|
1961 |
Úderem deváté (TV film) |
Černobílá Sylva (studentský film) |
Host
Pořady | |
---|---|
1997 |
Když se z prince stane král ... |
Úsměvy |
|
1983 |
S čertem v těle |
1981 |
Herci filmují |
1974 |
Kabaret U dobré pohody |
Fanklub
(8)- Michalechal herec
- alanP herec
- Teleman herec
- Tchort herec
- evil_twin herec
- Squealer herec
- Mad_Maxx herec
- jajsemnasla herec