Lubor Tokoš

Tu filmografie dělala nějaká fetka? Skoro ve všech filmech ze sedmdesátých let, co tu má uvedeno, vůbec nehrál

Vyborny herec

Lubor Tokoš: Neokázalý člověk a bojovník Talent je dar a Lubor Tokoš ho měl na rozdávání. Dostal řadu příležitostí v divadle, před kamerou a v rozhlase. Rád nahrával kazety pro nevidomé. Významná je i jeho malířská tvorba. Vůně barev ho lákala už v mládí, ale malování se věnoval až mnohem později. Pocházel ze Šternberka, ale e celý život se cítil doma ve Zlíně. Poprvé se s divadlem seznámil mil v roce 1940 v Hodoníně, když dělal yž dědyž nápovědu u ochotníků. Když se zakládalo Slovácké divadlo, nabídli mu práci a on přijal. Prošel mnoha scénami: v Brně, Olomouci, Ostravě, Uherském Hradišti, ve Zlíně i v Praze. Z jeho bohaté filmografie si připomeňme Vynález zkázy, Tajemství velkého vypravěče, Smrt krásných srnců, Dvojroli či Kožené slunce.   Hrál Sattlera v Kladivu na čarodějnice. Nejen při tomto natáčení se s ním potkala Miriam Kantorková: Kantor,,Kromě filmu jsem s ním často pracovala Pořady O princezně Jasněnce a létajícím ševci v rádiu. Vždycky šlo o příjemné a fajnové setkání. Byl to profík až na půdu. Původem bodrý Moravák, ale nikdy nebyl ,hej počkej', žádný ukecánek. Nerozdával své nitro na potkání. Poznala jsem ho jako noblesního člověka. Angažoval se také v politice. Několik roků nemohl točit a vůbec se o něm nevědělo." V padesátých letech byl perzekvován a souzen za protistátní činnost.   Nezapomenutelný byl v roli krále v pohádce O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kde si zahrála také Yvetta Blanarovičová. "Pan Tokoš byl báječný. Nesmírně příjemný, pohodový, a navíc veselý člověk. Milý, ale zároveň vzbuzoval velkou úctu a respekt. Úžasně mu to hrálo. Nejvíc ze všech odpovídal mojí představě, kterou jsem měla jako dítě o tom, jak by měl vypadat král."   V roce 2001 získal cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Václav Postránecký tehdy řekl: "Při hereckém Postrá povolání za nás občas hodí flintu kém po do žita někdo jiný. A zůstat při tom dobrým člověkem a nezapomenout, co umíte, je moc těžké. Lubor Tokoš, tento báječný Moravák, to dokázal." Jeho poslední rolí před kamerou byl řidič Zborník ve filmu Cesta byla suchá, místy mokrá. Zemřel 29. září 2003 ve svém zlínském bytě.

S hercem, malířem a spisovatelem Luborem Tokošem v pondělí rozloučili ve zlínském krematoriu na Lesním hřbitově rodina, přátelé a veřejnost. Nositel loňské ceny Thálie za celoživotní dílo zemřel koncem 26. září ve věku 80 let ve svém zlínském bytě, z něhož již nevycházel. Zvětšit obrázek Lubor Tokoš na snímku z května 2002 FOTO: ČTK/Lukáš Machalínek   úterý 30. září 2003, 9:31 - ZLÍN Při smutečním obřadu hrála na cimbál Zuzana Lapčíková, která Tokoše doprovázela při jeho vystoupeních na pódiu. V podání nositelky Ceny Thálie z roku 1999, zlínské Herečky Heleny Čermákové, zazněly verše Jana Skácela. S nimi se Tokoš vrátil do Městského divadla ve Zlíně při uvedení scénického titulu Na koni páv a smrt a moruše. Tokoš zemřel doma Herce a malíře Lubora Tokoše našli v pondělí 29. září mrtvého strážníci Městské policie v jeho bytě ve Zlíně. Podle první lékařské zprávy jej doma zastihly dosud nespecifikované oběhové problémy, zřejmě infarkt. Policie v úterý upřesnila dobu, kdy umělec zemřel. "Podle lékaře zemřel pan Tokoš již v pátek 26. září," řekl Právu policejní mluvčí Ivo Mitáček. "To, že se na něj nemohou dozvonit, oznámili lidé, kteří si k němu přišli pro obrazy na výstavu. Podle sousedů nevycházel z domu už několik dní. Za dveřmi měl písemný vzkaz, datovaný k pátku, na který už nezareagoval," uvedl mluvčí zlínské policie Ivo Mitáček. "Jeho tělo leželo na podlaze v pokoji. Strážníci se dovnitř museli dostat přes balkón od sousedů ve třetím poschodí. Není tedy pravda, že ho našla paní, která k němu docházela na úklid. Byt měl totiž zamčený zevnitř," dodal Mitáček. Pohřeb herce a malíře Lubora Tokoše se uskuteční v pondělí 6. října ve 12 hodin v krematoriu Lesního hřbitova ve Zlíně. "Pohřeb zajistí rodina zesnulého, obřad pak proběhne v režii Městského divadla a s organizací pomůže i magistrát," řekl Právu ředitel zlínského Městského divadla Antonín Sobek. Herec i malíř Loňský držitel Ceny Thálie za celoživotní dílo Lubor Tokoš, který se narodil 7. února 1923 ve Šternberku, začínal svou kariéru jako nápověda Slováckého divadla v Hodoníně ve čtyřicátých letech. Za celý svůj život prošel divadly po celé republice a účinkoval ve více než 80 filmech a televizních inscenacích. Po roce 1968 však  nesměl sedm let na jeviště. Zlínští diváci jej mohli pravidelně potkávat v Městském divadle Zlín. Poslední dva ročníky byl kmotrem mezinárodní divadelní přehlídky Setkání - Stretnutie a sám se ještě objevoval na jevišti při scénickém čtení Skácelových básní Na koni páv a smrt a moruše. Lubor Tokoš se v posledních letech prosadil i jako výtvarník. Známý umělec měl v příštích dnech zahajovat výstavu svých obrazů v Centru reprodukční medicíny ve Zlíně.   I když nebyl rozený Zlíňan, ve Zlíně se cítil už více než třicet let doma.

Chybá mu filmografii Toulky krajem...děsivý loutkový seriál co namluvil!!