foto

Marilyn Monroe

  • nar. 1.6.1926
    Los Angeles, Kalifornie, USA
  • zem. 5.8.1962 (36 let)
    Los Angeles, Kalifornie, USA
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

"Když jdu spát, mám na sobě jen Channel No.5"

Marilyn vždy popisovala své dětství jako děsivý zážitek. Smutná pravda je, že malá Norma Jeane Mortensen (byla pokřtěna s příjmením Baker) se narodila 1.6.1926 do světa bez jistoty a lásky.

Její matka Gladys Bakerová, milovnice stříbrného plátna a člověk vznášející se ve snech a představách, nebyla schopna vychovávat svoji malou dcerku a mimo to byla závislá na lécích proti depresi (dokážete si představit hypnotika té doby), které ji dostaly a do léčebny pro duševně choré. Zemřela v roce 1984. Otec Normy Jean zůstal záhadou a ze všech mužů v zástupu bych sama vsadila na Stanleyho Gifforda. Norma Jeane strávila část svého života stěhováním z jedné pěstounské rodiny do druhé. Nejvíce péče a lásky dostala u své tety Anny, u které také jednu dobu žila. Smutným faktem je, že Norma Jean žila asi dva roky v sirotčinci v L.A.

Když bylo Normě Jean 16 let, její poručnice Grace Goddardová (teta Grace) jí provdala, aby se tato nemusela vracet do sirotčince. Domluvila jí sňatek s hochem ze sousedství Jamesem (Jimem) Doughertym (21). Manželství uzavřeli 19. června 1942,  trvalo do 13. září 1946. Jim patřil k obchodnímu loďstvu a po většinu manželství byl pryč od své ženy. V době, kdy sloužil na moři, Norma Jean pracovala v továrně na padáky. Zde ji objevil fotograf David Conover. Brzy poté začala Norma Jean pracovat v modelingové agentuře Blue Book. Fotila do reklam na potraviny nebo šaty. Brzo si agentura všimla, že tělo Normy Jean velmi dobře prodává jejich výrobky. Jim, který nesouhlasil s její kariérou a chtěl mít z Normy Jean ženu v domácnosti, manželství ukončil.

Už od dětství Norma Jean toužila stát se filmovou hvězdou. V tomto snu jí velmi podporovala teta Grace, které se sen stát se bohyní filmového plátna nezdařil. Cesta k jejímu úspěchu byla složitá, čekal jí zástup mužů, kteří jí pomáhali, čekala jí série potratů. Nakonec jí ale čekala smlouva s Twenty Century Fox (1949). Člověk, který s ní smlouvu sepisoval, poprvé napsal na papír jméno Marilyn Monroe. Norma Jean mu připomínala herečku z Broadwaye Marilyn Millerovou (shodou okolností se pak Marilyn Monroe provdala za spisovatele Millera) a tak ženu, která před ním seděla, pojmenoval Marilyn. Příjmení Monroe? Matka Normy Jean se za svobodna jmenovala Monroe. A jméno, při jehož vyslovení se ústa spojují do dvou polibků, pojmenovalo Normu Jean na zbytek jejího života. Marilyn Monroe se narodila (12.3.1956).

Smlouva s TCF jí nebyla prodloužena a Marilyn ztratila práci. Zoufale se potřebovala dostat z dluhů a vlastnit nadále své auto, aby mohla dojíždět na castingy. Tak se jednoho dnes objevila u dveří fotografa Toma Kellyho, který ji zaplatil $50 za její erotické pozování. Tyto fotografie byly později použity v kalendáři nazvaném "Golden Dreams", to už byla Marilyn hvězdou. V roce 1952 vyšel poprvé časopis Playboy a Marilyn byla historicky první playmate. Marilyn nikdy neměla problémy s nahotou, byla jí vzduchem, potravou ("Zjistila jsem, že mohu mít lásku jakéhokoliv muže, stačí se svléknout"). Když se snímky objevily na veřejnosti a zjistilo se, že na nich není nikdo jiný než božská MM, studio se bálo, že jí to poškodí kariéru... Marilyn prohlásila, že fotky jsou z doby, kdy neměla na jídlo, přiživila mýtus nemilovaného dítěte a efekt byl skvělý. Muži ji milovali, ženy litovaly.

V roce 1952 jí byl představen Joe DiMaggio, špičkový baseballista. I když Marilyn věděla pramálo o baseballu, jejich přátelství vzkvétalo. Jedno si však neuvědomovali. Když se poznali, byl Joe na vrcholu kariéry a pomalu z aktivního sportu odcházel. Marilyn však stála na začátku kariéry. Oba zamilovaní, potají se vzali 14.1.1954. Na líbánky odjeli do Japonska, kde Joe chtěl propagovat baseball. Nečekal však, že zdejší obyvatelé natolik milují Marilyn, že její sláva ho zcela zakryla. Z Japonska odcestovala Marilyn sama do Korey, co host k pobavení vojáků a pozvednutí morálky. To byl její životní trhák, skvělý tah. Sice si z této návštěvy odvezla zápal plic, ale publikum čítající několik tisíc diváků, to už nikdy nezažila... Joe její kariéru netrpěl, byl velmi žárlivý a Marilyn několikrát i uhodil. Jejich manželství trvalo jen 9 měsíců. Během Marilynina života se snažil jí získat zpět, ale nikdy se mu to nepodařilo. Joe se už nikdy neoženil.

V roce 1955 se Marilyn rozhodla provést změny v rolích, které od studia dostávala. Studio po ní chtělo, aby jen zpívala, vrtěla zadkem a nosila velký výstřih. Ona se však chtěla stát vážnou herečkou, hrát dramata. Rozvázala pracovní poměr s 20th Century Fox a pronajala si byt v New Yorku, kam se přestěhovala. Zde začala navštěvovat Actor's Studio, patřící Leeovi Strasbergovi. Po roce dohadů 20th Century Fox podlehlo jejím neslýchaným požadavkům zahrnujícím nahlížení do tvorby scénářů a schvalování režisérů. Její nová smlouva jí dovolovala neuvěřitelné možnosti kreativní kontroly, za které byla považována za revoluční herečku všech dob. První film, který natočila po návratu, byl Bus Stop (1956). Film vyhrál cenu díky způsobu, jakým podala Marilyn svou roli Cherie the Chanteuse.

Když bydlela v New Yorku, začala chodit se spisovatelem Arthurem Millerem. V roce 1956 byli oddáni, nejdříve na radnici, pak podle židovských zvyklostí. Pár se několikrát pokoušel o dítě, ale Marilyn pokaždé potratila. V této době Marilyn natočila možná svou největší komedii všech dob, Some Like It Hot (Někdo to rád horké), 1959. Povídá se spousta drbu o jejích neprofesionálním chování během tohoto natáčení. Záběr od záběru měla Marilyn problémy zapamatovat si třeba jen krátké věty. Všude, kam to šlo, jí lepili taháky.

V 60. letech se Marilyn opět vrátila na svou "dietu" prášků na spaní a povzbuzení a šampaňské. Někteří lidé z toho obviňují její cestu k psychoanalýze, proces, který používalo Actor's Studio. Tento postup využíval hercovy kruté i dobré zážitky k pravdivému vyjádření charakteru role. Uvážíme-li, že zážitky z traumatického dětství Marilyn touto metodou ožívaly, nemohlo být překvapením, že toto "hloubení" do její duše narušovalo její normální funkci.

Arthur Miller se jí snažil zachránit. Napsal pro ni scénář k filmu The Misfits (Mustangové); 1961, kde mohla uplatnit svou celoživotní touhu se stát herečkou vážných rolí. Do druhé hlavní role obsadil Miller jejího idola z dětství Clarka Gablea. Ale nic nešlo hladce. Marilyn během natáčení trpěla těžkými depresemi z pozvolného rozpadu manželství s Millerem a po skončení natáčení se rozvedli. Ještě smutnější je fakt, že tohle byl poslední film jak Marilyn, tak Gablea. Clark Gable zemřel na infarkt krátce po uvedení filmu. Marilyn byla velmi rozrušena a obviňovala se za svá častá zpoždění na place, protože horko, které panovalo v místi natáčení Gableovi přitěžovalo. Měla velké výčitky, že ho zabila.

V roce 1962 to vypadalo, že se Marilyn vrátila do starých kolejí. Shodila 15 liber pro roli v Something's Got to Give (Něco musí prasknout) a když se ukázala na maskérské zkoušce, byla krásná jako vždy. Ale bylo to jen pozlátko. Z 30 natáčecích dní se Marilyn objevila jen na 13, předstírala nemoc. Jednu, když byla přestávka v natáčecím dnu, pláchla Marilyn z natáčení ve vrtulníku a letěla narozeniny presidenta Kennedyho... když to zaměstnavatelé zjistili, byli silně rozhořčeni. Odplatou za to, ji vyhodili a žalovali pro porušení smlouvy. Marilyn byla zničena.

Když se jim nedařilo najít za ní náhradu, učinili jí nabídku, aby se vrátila do práce. Marilyn byla nadšená, ale již se do práce nestačila vrátit. Pátého srpna 1962 byla nalezena mrtvá ve své ložnici (5th Helena Drive), nahá s telefonním sluchátkem v ruce. Okolností její smrti jsou zahaleny dodnes pochybnostmi, které vedou k mafii, k sebevraždě, ke Kennedyovým...

Pohřeb se konal v úzkém kruhu přátel a zařídil ho Joe DiMaggio. Na Marilynině náhrobku je prosté: Marilyn Monroe.

Eliška Benešová

Herecká filmografie

1962 Something's Got to Give
1961 Mustangové
1960 Pojď, budeme se milovat
1959 Někdo to rád horké
1957 Princ a tanečnice
1956 Zastávka v Kansasu
1955 Slaměný vdovec
1954 Není nad showbyznys
Řeka do nenávratna
1953 Jak si vzít milionáře
Niagara
Páni mají radši blondýnky
1952 Klepáním se neobtěžuj
O. Henry's Full House
Omlazovací prostředek
V osidlech noci
We're Not Married!
1951 Home Town Story
Let's Make It Legal
Love Nest
Tak mladý, jak se cítíš
1950 Asfaltová džungle
Blesk na kolečkách
Right Cross
Ticket to Tomahawk, A
Vše o Evě
1949 Bratři Marxové: Love Happy
1948 Green Grass of Wyoming
Ladies of the Chorus
Scudda Hoo! Scudda Hay!
1947 Dangerous Years
Shocking Miss Pilgrim, The

Dokumentární

2013 Marilyn: Birth of an Icon
2012 Marilyn Monroe: Murder on Fifth Helena Drive
2011 Hvězdy stříbrného plátna (TV seriál)
2010 Marilyn Monroe - Ich möchte geliebt werden
Marilyn Monroe - Tod einer Ikone
2009 Hollywoodští rivalové (TV seriál)
50 años de (TV seriál)
2008 Rabbia di Pasolini, La
2007 Marilyn Monroe: Poslední sezení (TV film) - a.z.
Tajemství historie (TV seriál) - a.z.
2005 James Dean: Forever Young
World's most famous photographed, The (TV seriál)
2001 Cleopatra: The Film That Changed Hollywood (TV film)
Poslední dny (TV film)
1999 Playmate Pajama Party (video film)
1997 Legenden (TV seriál)
1996 Intimate Portrait: Marilyn Monroe (TV film)
Say Goodbye to the President (TV film)
1995 Many Faces of Death, Part 7, The (video film)
Trinity and Beyond (video film)
1992 Death Scenes 2 (video film)
Marilyn: The Last Interview (TV film) - a.z.
Pin Up: A History in Pictures, The
1991 Hollywood Collection, The (TV seriál)
1990 Marilyn: Something's Got to Give (TV film)
1989 11-22-63: The Day the Nation Cried (TV film)
1987 Marilyn Monroe: Beyond the Legend
1983 Moviemakers, The (TV seriál)
1969 I Due Kennedy
1966 Legend of Marilyn Monroe, The
1965 Love Goddesses, The
1963 Hollywood Without Make-Up - a.z.
1962 Lykke og krone
President Kennedy's Birthday Salute (TV film)
1959 Premier Khrushchev in the USA