Jiří Svetozar Kupka

Jiří Svetozar Kupka byl český spisovatel, prozaik a scenárista. Po absolvování reálného gymnázium v Praze–Libni v roce 1940 a následném abiturientském kurzu při Obchodní akademii pracoval Kupka až do konce války jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. V tomto čase tak šel ve šlépějích svého otce, též úředníka.

Po konci druhé světové války se ale začal věnovat publikování. Od roku 1946 se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět. V letech 1950–1951 byl redaktorem kulturně politického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta. Ačkoliv byl v letech 1950–1959 filmovým dramaturgem v Československým státním filmu (ČSF), v letech 1952–1953 pracoval (jako brigádník) též coby řidič na stavbě Slapské přehrady. Z tohoto prostředí vytěžil budovatelské romány „Rušné dny“ (1955) a „Pražské jaro“ (1952).

Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět, kde společně natočili dokumentární filmy Muži na palubě, Hranice světadílů a Země středu. V letech 1959–1970 působil Kupka též jako vedoucí zahraničního oddělení Svazu československých spisovatelů. Začátek normalizace vedl k tomu, že musel tuto pozici opustit a začal pracovat jako topič v teplárně. Již v roce 1971 ale utrpěl při pobytu v Německu těžký úraz s trvalými následky.

Nucený odchod do invalidního důchodu vedl nakonec k tomu, že se od druhé poloviny sedmdesátých let začal trvale věnovat spisovatelské dráze. V roce 1977 vydal obsáhlý román „Vzpoura“, v němž se věnuje vzpouře rakousko-uherských válečných námořníků deseti národností v boce Kotorské. V sedmdesátých letech pak též rozvinul intenzivnější spolupráci s československou televizí. Napsal pro ni přes dvě desítky televizních inscenací, např. o životě Bernarda Bolzana (Zákon rovnosti) či Zdeňka Nejedlého (Přitažlivost země). Je též autorem dvou dílů ze seriálu Třicet případů majora Zemana (Rukojmí z Bella Vista a Poselství z neznámé země).

Literární činnosti se ale Kupka věnoval až do pozdního věku, tedy i v období po roce 1989. Je tak třeba autorem historického románu ze života přemyslovského knížete Vladislava II s názvem „Královská jízda“ nebo životopisního románu „Dlouhé noci Karla Sabiny“. Velmi zajímavým je ale třeba i jeho historický román „Krvavé jahody“, který vznikl podle vyprávění Věry Sosnarové, kterou NKVD jako čtrnáctiletou spolu s matkou a sestrou odvlekla do Sovětského svazu, kde dalších 18 let strávila v pracovních táborech  Svou spisovatelskou dráhu završil Kupka v roce 2014 románem „Válečná nevěsta“ odehrávající se v Londýně za druhé světové války v době bitvy o Anglii.

Honza "HonzaBez" Bezděkovský